Myšlenka školní ulice je snadná, půl hodiny před začátkem vyučování, tedy od 7:30 do 8:00, se zakáže vjezd osobním automobilům do ulice před vstupem do školy.
„Na zákaz upozorní jak dopravní značky, tak zde budou instalované kužely, dodržování pravidel budou kontrolovat strážníci městské policie,“ píše se v tiskovém prohlášení radnice Prahy 6. Omezení se přitom nevztahuje na auta přepravující zdravotně nebo tělesně postižené, z oblasti smí vyjíždět i rezidenti.
„Pokud se úprava v ulici Na Čihadle osvědčí, bude přeměněna v trvalé řešení,“ konstatuje místostarosta pro dopravu Prahy 6 Jiří Lála. „Cílem je přesvědčit rodiče, aby využili parkování ve větší vzdálenosti od školy a zvýšili bezpečnost docházejících dětí,“ popisuje záměr školní ulice mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Mimopražští rodiče mohou využít krátkodobá K+R stání v ulici Na Hanspaulce a majitelé parkovacích karet i přilehlé modré zóny. Rodiče také mohou zvážit, jestli děti do školy nedoprovodí pěšky, nepošlou je tam hromadnou dopravou nebo na koloběžce. Proto je součástí pražského projektu i informační leták, který mapuje vhodné trasy a obecně vše, co je v okolí zapojených škol důležité pro dojíždějící městskou hromadnou dopravou, na kole či pěšky.
Před Hanspaulkou se opatření testovalo v Praze také u dvou základních škol v Horních Počernicích a do budoucna mohou následovat další. „Kromě školy na Hanspaulce je možné, že se školní ulice použije i u dalších škol v Praze 6, připravuje se realizace v Praze-Klánovicích, zájem projevila i základní škola v ulici Brigádníků v Praze 10 a městská část Praha 11, ve hře jsou také Dolní Počernice, kde toto opatření doporučuje projektant Květoslav Syrový,“ vypočítává potenciální místa se školními ulicemi Vít Hofman.
Magistrát městským částem podle Hofmana pomáhá metodicky, Technická správa komunikací pak nabízí zajištění instalace a pronájmu dočasného dopravního značení, a to i v případě komunikací, které nepatří magistrátu, ale samotné městské části. Školní ulici musí vždy povolit příslušný správní úřad a ve všech třech případech byla v Praze změna podle Hofmana provedena ve shodě s policií.
Podle Hofmana je důležité, aby přenosné značky doprovázely právě fyzické zábrany, jako jsou kužely. Jen ty dokážou skutečně efektivně zabránit vjezdu aut do uzavřeného úseku. „Tato praxe ale klade nemalé nároky na organizátora kampaně školní ulice, tedy na školu. Kužely proto byly používány jen v době zkušebního provozu, následně se od nich upustilo,“ říká.
První školní ulice začaly vznikat v západní Evropě před několika lety. Uplatnily se již ve Vídni, italském Bolzanu nebo nizozemském Haagu. V Česku ji již zřídili např. v červnu 2020 v Říčanech u Prahy. Funguje tam dodnes ve školní dny od 7:30 do 9:00 a provoz v okolí školy se v ranních hodinách podle tamního starosty Davida Michaličky povedlo výrazně snížit.
V Říčanech však celý projekt není založen jen na zákazu vjezdu a přenosných zábranách u Základní školy u Říčanského lesa. Michalička počítá i další opatření, která ve městě přidali: „Největší investicí bylo dobudování bezpečného příchodu ke škole, chodníků, dále zavedení školního autobusu zdarma v roce 2018, zajištění bezpečného ukládání kol v cykloboxech na čip a v neposlední řadě rozšíření nedaleké parkovací plochy, která slouží také sportovnímu areálu.“ Tato plocha má posloužit lidem, kteří děti přivážejí třeba z okolních obcí.
Ve středočeském městě si již na opatření řidiči zvykli dokonce tak, že není nutný stálý dohled strážníků městské policie. Ta podle Michaličky již provádí jen namátkové kontroly na vzdálenějších příchodech ke škole.
Podobnou zkušenost mají i v Horních Počernicích, kde i po skončení pilotního projektu školní ulice funguje nadále u ZŠ Stoliňská. "Lidé omezení vjezdu dodržují a jen výjimečně se najde auto, které by opatření porušilo," říká místostarostka Horních Počernic Eva Alexová. Zapotřebí již nejsou ani fyzické zábrany a v místě došlo k výraznému zklidnění dopravy. U druhé školy v Horních Počernicích by projekt školní ulice měl do budoucna vyústit ve výraznější změnu dopravní organizace v jejím okolí.
Úspěšné případy školní ulice zatím však jen pomalu pronikají do povědomí dalších starostů mimo Prahu a její okolí. „Naše komise se ničím podobným zatím nezabývaly. Obecně ale platí, že stále více měst a obcí klade větší důraz na zklidnění dopravy před školními budovami, ať už formou pěších, obytných zón, nebo zón Tempo 30 s odpovídajícími úpravami vozovky,“ popisuje mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková. Upozorňuje ale na to, že na zavedení školní ulice nejsou ve všech případech vhodné podmínky.
