Na srazu obytných Avií: přestavby ohromí důmyslností, lidé s nimi jezdí i celý rok

Na srazu obytných Avií: přestavby ohromí důmyslností, lidé s nimi jezdí i celý rok
Na sraz obytných Avií vyrážíme od zámku v Panenských Břežanech unikátním furgonem A 15 z roku 1970.
Skvěle vypadající obytná Avia s rozměrnou alkovnou, pěknými doplňky a velkými úložnými prostory. Rozměrná markýza navíc dále rozšiřuje využitelný prostor a chrání před nepřízní počasí, ale i slunkem.
Zajímavé vozidlo Avia A30, které bylo původně ve valníkovém provedení. Během přestavby došlo k nepříliš obvyklému zkrácení rámu. Výsledkem je obytné vozidlo s velkou užitečnou hmotností, ale kompaktními rozměry. Jeho majitel s ním vyráží nejčastěji po České republice a samozřejmě na srazy Avií.
Vozidlo Avia A 30 L z roku 1977 bylo původně poštovním valníkem a brázdilo ulice Prahy. V roce 1990 byl vůz prodán do soukromých rukou a přestavěn na A 30 Kemp s počtem míst k sezení 8+1, nabízí také šest lůžek. Další majitel jej pak v roce 2002 dovybavil turbomotorem a markýzou, vůz procestoval Českou republiku i několik zahraničních zemí. V roce 2021 jej získal současný majitel, který s nadšením tráví s vozem téměř každý volný víkend.
Foto: David Hloušek
David Hloušek
12. 10. 2022 5:53
Auta, která přijedou na sraz obytných Avií, potěší nejednoho nadšence československé automobilové techniky. Někteří si své Avie modernizují a upravují do maximálního komfortu, jiní dávají přednost původnímu provedení. Který přístup je správný? To záleží na vkusu toho, kdo soudí. Na zajímavé exempláře se podívejte do galerie.

Obytné vozy Avia se pomalu stávají legendou. Vycházejí z původních verzí vozidla vyráběného v licenci od Renault-Saviem, mnoho se jich dochovalo a jejich majitelé si je patřičně hýčkají. Kromě originálních verzí (A 15/20 Kemp a A 30 Camp), vyvinutých letňanskou Avií, vznikaly individuální přestavby původních nákladních vozů, v některých případech dokonce i vlastní konstrukce.

Láska k obytným Aviím se obvykle dědí z generace na generaci, mnohdy ale oslovují i nové příznivce. Pořizují si je z nostalgie, láká je cenová dostupnost vozidla, solidní nabídka užitného prostoru, nízké náklady na provoz a jednoduchá, relativně snadno opravitelná technika. Připomeňme, že většinu obytných Avií pohánějí atmosférické motory, které byly nejprve o objemu 3319 cm3 s výkonem 53 kW (u vozů A 15, A 20) a 58,8 kW (u prvních A 30), později 3595 cm3 (u vozidel A 21 a A 31) s výkonem 61 kW.

Pozdější verze přeplňovaných pohonných jednotek nabídly 65 kW, velmi oblíbené jsou také poslední ročníky furgonů s motory Euro 2, kde výkon dosáhl 76 kW.

Na srazu obytných Avií

Během posledního zářijového víkendu letošního roku proběhlo setkání obytných Avií pořádané skupinou nadšenců, která si říká "Obytné Avie a vše kolem nich". Ta byla založena v roce 2017 Milanem Hamplem. O její fungování se v současnosti stará Jan Chaloupka s pomocí Václava Dolejška.

Začátky byly skromné, na srazy jezdilo jen pár vozidel, záhy se ale začala skupina rozrůstat až do dnešních asi 75 členů. Na jednotlivá setkání obvykle jezdívá asi dvacítka vozidel. První srazy probíhaly v kempu Podmitrov, později se přesunuly i do dalších destinací, mezi něž patří třeba Velké Dářko, Kutná Hora, Staňkov, Náklo u Litovle a další.

S kamarádem Ivanem Monevem, milovníkem a sběratelem vozidel Avia, jsme na setkání legendárních obytných vozidel vyrazili stylově od krásného zámku v Panenských Břežanech unikátním furgonem A 15 z roku 1970 v typickém modrém lakování, oživeném polepy ČSAD a dobovými doplňky.

Stávám se plnohodnotným "aviatikem", protože mi Ivan Monev na většinu cesty svěřuje řízení svého furgonu. Startuji vozidlo s lehkým přidáním plynu a motor okamžitě naskočí. Na řadicí páce, umístěné pod volantem, zařazuji jedničku a vůz se hladce rozjíždí. Ani po Praze nejsme brzdou provozu, lehký furgon je docela hbitý. Po pár kilometrech najíždíme na dálnici, kde se vůz ochotně rozjíždí a je schopen bez problémů držet krok se současnými nákladními vozy.

Překvapuje mě, jak příjemně se s Avií jede, navíc tento konkrétní kus má poměrně přesné řazení a relativně tichý motor. Jedinou nevýhodou je absence posilovače řízení, na což je potřeba pamatovat při manévrování a parkování. 

Po příjezdu do tmou zahaleného kempu potkáváme skupinu úhledně zaparkovaných Avií a dostává se nám vřelého přivítání. Registrační značky prozrazují, že se tu setkávají lidé z celé republiky. Všichni se okamžitě zajímají o naše vozidlo, vyptávají se na přesný typ, rok výroby, původ a příběh auta.

Ráno odhaluje formaci Avií v celé kráse. Klasická obytná provedení doplňuje hned několik furgonů. Ty lze spatřit od jednodušších řešení s lůžkem, přídavným topením, zateplením a plynovým vařičem až po důmyslně promyšlené přestavby s maximálním využitím prostoru, umožňujícím přespání až pěti osob v komfortních podmínkách. Samozřejmostí jsou také přípojky na elektřinu, vařiče a zásobníky na pitnou a odpadní vodu.

Všichni majitelé se v diskusi shodují, že furgony nabízejí sice omezenější vnitřní prostor, ale o to více rozvíjejí fantazii ohledně vnitřního uspořádání. Velkou výhodou je ale kompaktnost vozidla. Pohledem dnešní optikou - furgon je svými rozměry srovnatelný například se Škodou Superb, takže se s ním dobře manévruje a parkuje i ve městě.

Na setkání ale převažují upravená vozidla A 30 a A 31 s oddělenou obytnou nástavbou se spacím prostorem nad kabinou (tzv. alkovnou). Ta díky nesklopné kabině starších Avií ničemu nepřekáží. Přístup dovnitř umožňují dveře na pravém boku, vnitřní uspořádání obvykle nabízí lůžkovou část a denní, se stolkem a sezením, které lze také upravit ke spaní. Do vozů s obytnou nástavbou se vejde i sociální zařízení s toaletou či sprchou a dá se tak plnohodnotně využít pro celou rodinu nebo partu přátel.

Zateplení skříně a přídavné topení umožňuje často i celoroční provoz, takže mnozí s těmito vozy vyrážejí i za zimním dobrodružstvím. Někteří z členů podnikli s obytnými Aviemi expedice i do skutečně atraktivních destinací. Příkladem mohou být výpravy Antonína Mandíka, který si přestavěl Avii A 30 z roku 1977 na obytný vůz, se kterým od roku 1981 podnikal výpravy po Československu i dalších zemí Evropy.

V roce 1986 se obytná Avia podívala také na Kypr, po otevření hranic po revoluci vyrazila do západní Evropy, projela Německo, Francii, Švýcarsko, Španělsko a Andorru. Skutečnou expedicí se pak stala více než 7000 kilometrů dlouhá výprava do Egypta a Súdánu v roce 1992. Její účastníci si z této cesty dovezli kromě krásných zážitků i nádherné fotografie Avie pořízené v blízkosti pyramid či uprostřed pouště.

Původní stav, nebo moderní výbava?

Častým tématem hovorů je také samotná technika vozů. Někteří si své Avie modernizují a upravují do maximálního komfortu, jiní dávají přednost původnímu provedení. A zdá se, že obě cesty jsou správné. Řeší se také dostupnost náhradních dílů, opravy a možnosti dalšího vylepšení. 

Skupina nadšenců do obytných Avií se navzájem podporuje, a dokonce má svou vlastní "Asistenční službu", tedy kamarádskou výpomoc v nouzi, pokud se někomu z členů na cestě přihodí nepříjemnosti nebo selže technika. Pak se rozjíždí záchranná akce, při které ostatní kolegové seženou a dovezou potřebný náhradní díl, zajistí odtah či zázemí a pomohou vozidlo opět zprovoznit. Počet členů postupně roste a skupina má otevřené dveře i pro nové členy, vlastnící obytné Avie.

Již během posledního letošního srazu začali organizátoři plánovat otevření sezony 2023, které proběhne s největší pravděpodobností na konci dubna, plánují se ale také další destinace, kam se členové příští rok vydají se svými obytnými vozy. Během setkání u Velkého Dářka přijíždějí i noví členové, aby ukázali své vozy a navázali kontakty, jiní se již nyní těší, až předvedou chystané úpravy Avií na příštím společném srazu.

 

Právě se děje

Další zprávy