Karosy, Ikarus 280 nebo Jelcz 043. Připomeňte si kultovní socialistické autobusy

Karosa řady Š nahradila v polovině 60. let neméně legendární Škody 706 RTO.
Zatímco Ikarus 260 se v Československu neobjevil, kloubový Ikarus 280 (lidově harmonika nebo čabajka) byl naopak velmi rozšířený. Nakonec jich tu bylo zakoupeno 4482, píše Harák. Dlouho se objevovaly třeba v pražské hromadné dopravě, třebaže postupně zastaraly. Nástupcem se až na sklonku 80. let staly již zmiňované Karosy řady 700. Vedle Československa bylo možné na tyto modely, kromě jejich domoviny, narazit třeba i v Polsku, existovala také trolejbusová varianta Ikarusu 280. Ten definitivně skončil až na počátku 21. století.
Ikonou polských silnic se však stal především Autosan H9, který měl na rozdíl od svých předchůdců zcela novou konstrukci. Poprvé se představil v roce 1970, sériová výroba 9,3 metru dlouhého autobusu začala o tři roky později. H9 se vyráběla v městské, meziměstské a dálkové verzi s licenčním naftovým motorem Leyland. Autobus se jen s několika relativně malými změnami vyráběl sériově do roku 2003, následovaly ale ještě malé série, údajně až do roku 2006. Dohromady vzniklo na 58 tisíc kusů tohoto modelu, který je v Polsku občas k vidění dodnes. Mimochodem i Autosan dnes stále ještě produkuje autobusy.
V NDR naopak produkce autobusů nikdy nedosahovala úrovně některých dalších zemí socialistického bloku a vlastních konstrukcí nebylo mnoho. Jednou z nich byl Robur LO 2500 a po modernizaci 3000 (písmena LO značí přítomnost zážehového motoru). Je nasnadě, že základ autobusů je v nákladních automobilech, autobusy ale dostaly novou karoserii. Ve výrobě se Robury udržely až do počátku 90. let, autobusy se na některých městských linkách, třeba v Liberci, objevovaly i v Československu, píše se v knize Autobusy a trolejbusy východního bloku.
Zkratku LIAZ mají fanoušci automobilů spojenou především s nákladními vozy Libereckých automobilových závodů. Jenže LiAZ (Likinský autobusový závod) existoval i v bývalém Sovětském svazu, jako výrobce autobusů (a později trolejbusů) z Moskevské oblasti. Nejprve tam byla z automobilky ZiL předána výroba autobusů, v roce 1967 se objevil vlastní (a dodnes nejznámější) typ 677. Ten byl využíván především v městské a meziměstské dopravě, existovaly ale i dálkové verze a v několika modifikacích vydržel v sériové výrobě až do roku 1994. V útrobách pracoval benzinový osmiválec ZiL, bylo možné se ale setkat i s pohonem na LPG nebo dokonce dieselem.
Foto: Iveco
Jan Matoušek Jan Matoušek
17. 6. 2021 6:02
Když někdo vysloví spojení autobus z dob socialismu, jaký model se vám vybaví? Škoda RTO, Karosa řady 700, kloubový Ikarus nebo třeba polský Autosan H9. To jsou jen některé z mnoha příkladů populárních autobusů východního bloku. Několik z nich jsme vybrali a udělali z nich průřez výrobou autobusů napříč socialistickými státy. Připomeňte si tak řadu ikonických modelů.
 

Právě se děje

Další zprávy