Socialistická auta, která se snažila uspět po roce 1989. Přežilo jich jen několik

Jan Matoušek Jan Matoušek
9. 1. 2022 6:32
S rozpadem východního bloku přišla většina tamních automobilek o jisté odbytové trhy. Ve volné konkurenci moderních vozů totiž zastaralé dacie, žigulíky nebo volhy najednou nestačily. Některé značky se s novou výzvou vyrovnaly, jiné ale kompletně zkrachovaly. Redakce Aktuálně.cz vybrala několik aut socialistických značek, která měla po roce 1989 konkurovat západním modelům.
Foto: Dacia

Dacia Nova

Od svého vzniku v roce 1966 postavila Dacia svou existenci na modelech francouzského Renaultu. Ať už šlo o první Dacii 1100, nebo nezapomenutelnou Dacii 1300 (jejíž pohrobci se dělali ještě na počátku 21. století), v obou případech se nejednalo o nic jiného než Renault s jiným logem a několika drobnými úpravami. Změna přišla až v polovině 90. let, kdy Dacia konečně představila první model z vlastního vývoje. Čtyřmetrový automobil dostal jméno Nova, už v době uvedení na trh šlo ale o zastaralý kousek. Dacia ho totiž vyvíjela už v 80. letech, finanční problémy ale uvedení zdržovaly.

Nova byla liftbackem, ne nepodobným autům jako třeba Peugeot 309, poháněly ji pak zážehová čtrnácti- a šestnáctistovka, odvozená od jednotek ve starších modelech. Setkat se lze s označení GT a GTi, nicméně jde pouze o 53kW šestnáctistovku, přičemž písmeno i značí vstřikování paliva.

Dacia Nova sice byla v Rumunsku levná, ale pořád dražší než obstarožní 1310 aspol., k tomu navíc trpěla špatnou výrobní kvalitou(po faceliftu se částečně zlepšila), korozí a řadou dalších problémů. Nikdy se z auta nestal hit a dnes jde o trochu zapomenutou část historie značky, Nova ale pomohla Dacii překonat těžká 90. léta. V roce 1999 do Dacie vstoupil Renault, který záhy model Nova zmodernizoval a udělal z něj řadu SupeRNova s motorem a převodovkou odvozenou od vlastního modelu Clio. V roce 2003 následovala ještě výraznější modernizace, čímž vznikla Solenza (opět s technikou Renaultu, i když na původní platformě modelu Nova). A pak už následoval první Logan, který pomohl Dacii definitivně zpátky na automobilové výsluní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy