BMW se možná chtělo vyhnout politickým problémům, místo toho je má na stole. AfD proměnila spor o leasing služební limuzíny v příběh o pohrdaných východních Němcích a automobilka jí k tomu svým mlčením nechává prostor. Otázka přitom zní, kde končí právo firmy na vlastní hodnoty a začíná rozhodování podle politického přesvědčení.
AfD, Tobias Rausch, BMWFoto: Reuters, BMW – Montáž/Aktuálně.cz
Reklama
Z jednoho „ne“ se může stát ohromná politická kauza. Zvlášť když jde o vládní limuzínu. Jenže tahle událost se týká Německa, kde auto, notabene vrcholný sedmičkový „bavorák“, není jen dopravní prostředek. Je symbolem průmyslu a taky národní identity.
A právě proto se spor o BMW řady 7 politika AfD Tobiase Rausche rychle změnil v něco mnohem většího než v otázku, kdo komu půjčí auto.
Začněme tím, co se stalo. BMW stáhlo nabídku na prodloužení leasingu. V den, kdy se politik strany AfD (krajně pravicové strany Alternativa pro Německo) poprvé v historii stal předsedou zemského sněmu. Firma své rozhodnutí nevysvětlila a odkázala na to, že zákaznické vztahy nekomentuje.
Jenže to načasování je nápadné, i když samo o sobě nic nedokazuje. Klidně může jít o obavy o pověst značky. Mlčení BMW každopádně nechává prostor pro nejrůznější výklady. A AfD přesně takový prostor miluje a umí ho dobře využít.
Reklama
Reklama
Strana totiž proměnila spor o leasing služební limuzíny v příběh o pohrdaných východních Němcích a automobilka jí k tomu svým mlčením nechává prostor. Otázka přitom zní, kde končí právo firmy na vlastní hodnoty a začíná rozhodování podle politického přesvědčení.
Šéf BMW Milan Nedeljković jen několik dní předtím mluvil o pravicovém populismu jako o „jedu“ pro otevřené hospodářství. Pro exportní firmu, která závisí na mezinárodním obchodu, je takový postoj pochopitelný. Něco jiného je ale vymezit se proti politickému směru a něco jiného rozhodnout o konkrétním zákazníkovi, který byl navíc zvolen demokraticky ve volbách.
Pokud spolu tyto dvě věci souvisejí, měla by firma být schopna vysvětlit jak. A jestli spolu naopak nesouvisejí, měla by to říct zrovna tak. Bez vysvětlení zůstává podezření a s ním i otázka, podle jakých pravidel se soukromá firma rozhoduje, komu nabídne svá auta.
To neznamená, že by BMW muselo každému zákazníkovi vyhovět nebo že by politik měl mít na luxusní vůz nárok. Ale mělo by být zkrátka jasné, jestli automobilka postupovala z obchodních důvodů, nebo podle politického klíče.
Reklama
Reklama
Kritiku si ale zaslouží i AfD, která z toho udělala politické divadlo. Nejdřív zaslala vyčítavý otevřený dopis vedení BMW a také veřejně požádala na síti X Elona Muska, zda by jim tedy nedomluvil zapůjčení tesel. Ano, pořád mluvíme o straně, která se profiluje jako ochránkyně německého průmyslu a tradic a která nyní volá po americké Tesle, protože Musk s ní dlouhodobě sympatizuje.
A korunu tomu dávají prohlášení, že předseda frakce AfD v zemském sněmu Ulrich Siegmund bude teď raději na úřad jezdit na Simsonu.
Živí tím příběh o východních Němcích, kterým údajně „ti nahoře“ upírají důstojnost. Že automobil za veřejné peníze není politické právo a že si předseda sněmu může hledat jiného dodavatele, by nebylo dostatečné „vytěžení“ téhle kauzy.
Mimochodem, ta ironie se Simsony by také neměla zapadnout. Simsony si AfD vybrala za symbol východoněmecké hrdosti už před volbami a političtí kandidáti a sympatizanti na nich jezdili během předvolební kampaně. Přitom má v historii kapitolu, která se AfD příliš nehodí do krámu.
Reklama
Reklama
Zakladatelská rodina Simsonů byla židovského původu a za nacistického režimu čelila perzekuci, která ji donutila odejít. Potomci rodiny se proti využívání značky AfD ohradili a označili je za urážku svého jména.
Politické symboly zkrátka nejsou prázdné nádoby a vládní BMW je svým způsobem symbolem taky. Jestli v rozhodnutí automobilky politika roli hrála, má si to obhájit. Mlčení totiž pochybnosti neodstraňuje, naopak dává prostor těm, kteří z nich dokážou vytěžit nejvíc. BMW možná chtělo zabránit politické kauze, teď ji má na stole.
Dav lidí na opoziční demonstraci v Bratislavě v úterý provolával hesla namířená proti premiérovi Robertovi Ficovi i jeho straně Směr-sociální demokracie. Podle organizátorů přišlo téměř 25 tisíc lidí. Shromáždění u příležitosti výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, svolaly opoziční strany také do dalších slovenských měst.
Tisíce lidí si v úterý v Praze na Národní třídě připomínají výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vyústila v pád komunistického režimu. Vzpomínkové akce připomínají i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dříve. Politici na pietním místě vyzdvihli význam svobody a demokracie i péči o ně. Akcí se letos nezúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který je na služební cestě v Izraeli.
Českou diplomacii na Národní třídě letos zastupoval poněkud netradiční vyslanec. Věnec za ministerstvo zahraničí přišel položit jeho tiskový mluvčí Adam Čörgő. Žádný z náměstků ani dalších výše postavených představitelů resortu v úterý nedorazil. Samotná ministr Petr Macinka (Motoristé) je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Izraeli.
Válka s Íránem si již vyžádala 15 mrtvých a více než 800 zraněných amerických vojáků. Washington utratil desítky miliard dolarů a konflikt nadále pokračuje. Spojené státy nyní stojí před třemi možnostmi: obnovit rozsáhlé bombardování, z války odejít nebo pokračovat v námořní blokádě a ekonomickém tlaku. Podle předložené analýzy je třetí možnost nejméně riskantní, přestože rychlé řešení nenabízí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli střely do protivzdušných systémů Patriot ze svých zásob. Tyto střely by podle něj neměly zůstávat ve skladech, ale měly by pomoci chránit životy Ukrajinců před ruskými vzdušnými útoky. Řekl to na úvod jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDSG) v sídle NATO, které svolaly Británie a Německo.
Jedno odmítnutí BMW a velká politická hra. Automobilka mlčí, strana sbírá body
BMW se možná chtělo vyhnout politickým problémům, místo toho je má na stole. AfD proměnila spor o leasing služební limuzíny v příběh o pohrdaných východních Němcích a automobilka jí k tomu svým mlčením nechává prostor. Otázka přitom zní, kde končí právo firmy na vlastní hodnoty a začíná rozhodování podle politického přesvědčení.
Z jednoho „ne“ se může stát ohromná politická kauza. Zvlášť když jde o vládní limuzínu. Jenže tahle událost se týká Německa, kde auto, notabene vrcholný sedmičkový „bavorák“, není jen dopravní prostředek. Je symbolem průmyslu a taky národní identity.
A právě proto se spor o BMW řady 7 politika AfD Tobiase Rausche rychle změnil v něco mnohem většího než v otázku, kdo komu půjčí auto.
Výrobci „Vespy východního Německa“ vadí, že ji využívá lídr populistů
Začněme tím, co se stalo. BMW stáhlo nabídku na prodloužení leasingu. V den, kdy se politik strany AfD (krajně pravicové strany Alternativa pro Německo) poprvé v historii stal předsedou zemského sněmu. Firma své rozhodnutí nevysvětlila a odkázala na to, že zákaznické vztahy nekomentuje.
Jenže to načasování je nápadné, i když samo o sobě nic nedokazuje. Klidně může jít o obavy o pověst značky. Mlčení BMW každopádně nechává prostor pro nejrůznější výklady. A AfD přesně takový prostor miluje a umí ho dobře využít.
Strana totiž proměnila spor o leasing služební limuzíny v příběh o pohrdaných východních Němcích a automobilka jí k tomu svým mlčením nechává prostor. Otázka přitom zní, kde končí právo firmy na vlastní hodnoty a začíná rozhodování podle politického přesvědčení.
V sále panovalo ticho: Politik z AfD poprvé stanul v čele parlamentu
Šéf BMW Milan Nedeljković jen několik dní předtím mluvil o pravicovém populismu jako o „jedu“ pro otevřené hospodářství. Pro exportní firmu, která závisí na mezinárodním obchodu, je takový postoj pochopitelný. Něco jiného je ale vymezit se proti politickému směru a něco jiného rozhodnout o konkrétním zákazníkovi, který byl navíc zvolen demokraticky ve volbách.
Pokud spolu tyto dvě věci souvisejí, měla by firma být schopna vysvětlit jak. A jestli spolu naopak nesouvisejí, měla by to říct zrovna tak. Bez vysvětlení zůstává podezření a s ním i otázka, podle jakých pravidel se soukromá firma rozhoduje, komu nabídne svá auta.
To neznamená, že by BMW muselo každému zákazníkovi vyhovět nebo že by politik měl mít na luxusní vůz nárok. Ale mělo by být zkrátka jasné, jestli automobilka postupovala z obchodních důvodů, nebo podle politického klíče.
Kritiku si ale zaslouží i AfD, která z toho udělala politické divadlo. Nejdřív zaslala vyčítavý otevřený dopis vedení BMW a také veřejně požádala na síti X Elona Muska, zda by jim tedy nedomluvil zapůjčení tesel. Ano, pořád mluvíme o straně, která se profiluje jako ochránkyně německého průmyslu a tradic a která nyní volá po americké Tesle, protože Musk s ní dlouhodobě sympatizuje.
„Ano, jsou tu exoti.“ Otevřená zpověď Slovenky, která pracuje pro vedení AfD
A korunu tomu dávají prohlášení, že předseda frakce AfD v zemském sněmu Ulrich Siegmund bude teď raději na úřad jezdit na Simsonu.
Živí tím příběh o východních Němcích, kterým údajně „ti nahoře“ upírají důstojnost. Že automobil za veřejné peníze není politické právo a že si předseda sněmu může hledat jiného dodavatele, by nebylo dostatečné „vytěžení“ téhle kauzy.
Mimochodem, ta ironie se Simsony by také neměla zapadnout. Simsony si AfD vybrala za symbol východoněmecké hrdosti už před volbami a političtí kandidáti a sympatizanti na nich jezdili během předvolební kampaně. Přitom má v historii kapitolu, která se AfD příliš nehodí do krámu.
Zakladatelská rodina Simsonů byla židovského původu a za nacistického režimu čelila perzekuci, která ji donutila odejít. Potomci rodiny se proti využívání značky AfD ohradili a označili je za urážku svého jména.
Politické symboly zkrátka nejsou prázdné nádoby a vládní BMW je svým způsobem symbolem taky. Jestli v rozhodnutí automobilky politika roli hrála, má si to obhájit. Mlčení totiž pochybnosti neodstraňuje, naopak dává prostor těm, kteří z nich dokážou vytěžit nejvíc. BMW možná chtělo zabránit politické kauze, teď ji má na stole.
„Neříkal bych tomu mlácení.“ Vybržďovač z D6 promluvil, zbitá matka ho prý provokovala
Video pobouřilo Česko. „Doživotně bez řidičáku,“ volají lidé za zbití ženy na D6
Tesla ve třetím čtvrtletí zaznamenala pokles zisku i tržeb, hotovostí ale překvapila
Pokuty za rychlost téměř tři miliony korun. Tuningáři byli pod palbou policie
Newslettery
Ranní Aktuálně
Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.
Nejnovější články z Kultury
Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.
Fico čelil protestům na výročí sametové revoluce. Do ulic vyšly desetitisíce lidí
Dav lidí na opoziční demonstraci v Bratislavě v úterý provolával hesla namířená proti premiérovi Robertovi Ficovi i jeho straně Směr-sociální demokracie. Podle organizátorů přišlo téměř 25 tisíc lidí. Shromáždění u příležitosti výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, svolaly opoziční strany také do dalších slovenských měst.
ŽIVĚ Pavla vítal potlesk i pískot, Fialovi lidé říkali, ať se vrátí. Slaví se nejen na Národní
Tisíce lidí si v úterý v Praze na Národní třídě připomínají výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vyústila v pád komunistického režimu. Vzpomínkové akce připomínají i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dříve. Politici na pietním místě vyzdvihli význam svobody a demokracie i péči o ně. Akcí se letos nezúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který je na služební cestě v Izraeli.
Šéfmotorista za sebe na Národní třídu poslal jen mluvčího
Českou diplomacii na Národní třídě letos zastupoval poněkud netradiční vyslanec. Věnec za ministerstvo zahraničí přišel položit jeho tiskový mluvčí Adam Čörgő. Žádný z náměstků ani dalších výše postavených představitelů resortu v úterý nedorazil. Samotná ministr Petr Macinka (Motoristé) je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Izraeli.
Analytici vidí pro USA v Íránu tři cesty. Rychlé řešení ale nepřinesou
Válka s Íránem si již vyžádala 15 mrtvých a více než 800 zraněných amerických vojáků. Washington utratil desítky miliard dolarů a konflikt nadále pokračuje. Spojené státy nyní stojí před třemi možnostmi: obnovit rozsáhlé bombardování, z války odejít nebo pokračovat v námořní blokádě a ekonomickém tlaku. Podle předložené analýzy je třetí možnost nejméně riskantní, přestože rychlé řešení nenabízí.
ŽIVĚ Zelenskyj se obrátil na Západ s naléhavou výzvou. Jde o životy Ukrajinců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli střely do protivzdušných systémů Patriot ze svých zásob. Tyto střely by podle něj neměly zůstávat ve skladech, ale měly by pomoci chránit životy Ukrajinců před ruskými vzdušnými útoky. Řekl to na úvod jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDSG) v sídle NATO, které svolaly Británie a Německo.