Ač nebyla úplně nejlevnější, trefila se Škoda Octavia do vkusu českých zákazníků náramně. První novodobou generaci začali v Mladé Boleslavi vyrábět v září 1996, měla karoserii liftback a tvary od Dirka van Braeckela a Raula Pirese. Nechybělo přitom moc a šatičky mohla mít od Giugiara. Jenomže Václavu Klausovi se vzhled jeho návrhu nelíbil, tehdejší šéf koncernu VW s výtkami souzněl a zbytek už je známá historie.
Mnohem důležitější se ukázalo použití moderní techniky koncernu VW. Platformu PQ34 dostala Octavia v koncernu jako jedna z prvních, dokonce před čtvrtým Golfem. To se stále bavíme o liftbacku, ale do posledního puntíku to platilo i o kombi. To v podobě designové studie v atraktivním fialovém laku přijelo téměř přesně rok po výchozí karoserii. Překvapení se nekonalo, tvary odpovídaly liftbacku, jen vzadu už nebyla svažující se střecha.
Předsériová produkce Octavie Combi začala ještě na konci roku 1997, ta sériová pak v únoru roku následujícího. Ze zajímavých faktů o výrobě stojí za zmínku, že raznice na bok karoserie - jinak formovaný v jednom celku - vážila 63 tun. Krátce po zahájení výroby, 3. března 1998, pak okřídlený šíp předvedl svůj nový model veřejnosti na ženevském autosalonu.
Hlavní výhoda? Kufr o objemu 548 až 1512 litrů. Na takové hodnoty národ chatařů a chalupářů dobře slyšel. Už liftback byl v tomto ohledu nadprůměrný, kombi s pravidelným tvarem zavazadlového prostoru a lepším přístupem do něj ale bodovalo ještě více. Na druhou stranu stísněnější prostor na zadních sedadlech zůstal. Rozvor náprav o délce 2512 milimetrů se totiž neprodloužil byť jen o milimetr.
Také nabídka motorů odpovídala výchozí karoserii, takže už od začátku se objevila třeba oblíbená naftová devatenáctistovka TDI s výkonem 66 nebo 81 kilowattů. Vůbec poprvé pak kombi do nabídky Octavie uvedlo dvacetiventilovou přeplňovanou benzinovou osmnáctistovku s výkonem 110 kilowattů a akcelerací z 0 na 100 km/h za devět vteřin. Rychlejší Octavie se tehdy nevyráběla. Tento motor mělo také pod kapotou auto, které dostal tehdejší šéf koncernu VW Ferdinand Piëch.
Felicia s tváří Octavie
Nejen Octavia Combi si ale na začátku letošního roku připomíná čtvrt století od premiéry. 12. února 1998 představila Škoda také Felicii "s novou tváří", která právě tvarováním přední části až nápadně připomínala modernější Octavii. Změnil se tvar masky, světel i nárazníku, vzadu a v interiéru se odehrálo podstatně méně úprav. Oproti předchůdci dostala novinka oboustranný klíček, zlepšila se i antikorozní ochrana a výbavy LX, LX Speciál a GLX nabídly některé prvky navíc.
Naopak motorová paleta sestávající z benzinové třináctistovky, šestnáctistovky a atmosférického dieselu, se nezměnila. Základní cena byla stanovená na 229 900 korun, kombi stálo o 40 tisíc korun více. V této podobě se Felicia vyráběla až do roku 2001, užitkových verzí ani provedení Fun se modernizace nedotkla.
Za zmínku také stojí, že spolu s Octavií Combi si v Ženevě odbyl premiéru také koncept Felicia Golden Prague se zlatým metalickým lakem, částečně zlatými litými koly, úplně novou optikou předních i zadních světel a polokoženým čalouněním s motivy pražského orloje na středech opěradel a sedáků. Jediný vyrobený kus dostal benzinovou šestnáctistovku a v muzeu automobilky se dochoval dodnes.
Prodej v Česku začal na konci května 1998 za ceny od 520 900 korun. Pod kapotou byla zážehová šestnáctistovka s výkonem 74 kilowattů, výbava GLX nabídla airbag řidiče, centrální zamykání, elektricky stavitelná a vyhřívaná zrcátka nebo bederní opěrku sedadla řidiče. Taková klimatizace ale byla příplatkem i u dražší verze SLX, pro úplnost dodejme, že se v ceníku následně objevila i základní verze LX.
Na podzim 1998 ještě nabídku doplnil nejluxusnější model s označením Laurin & Klement, který dostal maximální výbavu obsahující třeba přední světla s čirou optikou, ABS, automatickou klimatizaci, rádio s CD měničem, čtveřici airbagů nebo 16palcová litá kola. Interiér mohl dřevěné dekory kombinovat s čalouněním mimo jiné světlou kůží. Pouze ve formě konceptu zůstala Octavia Country se světlou výškou zvýšenou o 23 milimetrů, pohonem všech kol a kempinkovou výbavou složenou v zavazadlovém prostoru.
Zákazníci si praktickou Octavii rychle oblíbili a jestliže v roce 1998 tvořila v Česku asi 15 procent všech prodejů své modelové řady, v roce 2001 stoupl podíl na 40,5 procenta. Co na tom, že se kupily výtky na místo na zadních sedadlech, kromě zavazadlového prostoru je škodovka rozháněla třeba také bytelností nebo kvalitou zpracování. Dobré jméno si udělala také v zahraničí, ostatně tam už zabodoval výchozí liftback.
S popularitou rostla i nabídka verzí. Zmíněná Octavia Country předznamenala příchod Octavie Combi 4×4 s elektronicky řízenou mezinápravovou lamelovou spojkou Haldex a světlou výškou zvýšenou o 23 mm. Čtyřkolka ale také o něco zmenšila objem kufru. To bylo na jaře 1999, následně odstartovala výroba ve Vrchlabí - tamní závod po úpravách výrobních prostor doplňoval ten hlavní v Mladé Boleslavi.
Na konci léta roku 2000 pak prošla Octavia, včetně kombíku, celkovou modernizací, která vyhladila některé vrásky, úpravou předních sedadel zvětšila prostor vzadu, přinesla nové označení výbavových stupňů a také sportovní provedení RS. To mělo pod kapotou přeplňovanou osmnáctistovku o výkonu 132 kilowattů, manuální pětistupňovou převodovku a řadu sportovních doplňků karoserie i interiéru. Třeba takové ESP ale bylo stále dodáváno jen za příplatek. Na stovku vystřelilo RS za osm vteřin a jezdilo až 231 km/h.
Kombi se rovněž stalo milionářem. 17. února 2004 se auto v šedé metalíze, výbavě Ambiente a příznačně s naftovou devatenáctistovkou TDI o výkonu 96 kilowattů stalo miliontým vyrobeným kusem novodobé Octavie. Zanedlouho po tomto milníku ukázala Škoda Octavii druhé generace, která na podzim 2004 přijela opět také jako kombi. U ní stojí za vypíchnutí mimo jiné verze Scout, která tak dotáhla do sériové produkce volnočasové provedení načrtnuté u konceptu Country. Zároveň nástupce vylepšil některá kritizovaná místa svého předchůdce - třeba prostor na zadních sedadlech.
Produkce první Octavie ale příchodem nástupkyně neskončila. O bytelné, spolehlivé a odolné auto byl mezi zákazníky nadále zájem, "výběhovost" pak zajistila i příznivé ceny. Pod označením Octavia Tour se tak první generace, byť už s omezenou nabídkou motorů, vyráběla ve Vrchlabí až do roku 2010. Dohromady vzniklo přes 470 tisíc Octavií první generace s karoserií kombi, to je třetina všech vyrobených kusů této generace.
Druhá generace kombíku byla nakonec ještě populárnější, do roku 2013 jí vzniklo přes 881 tisíc kusů. Na konci roku 2012 představila Škoda Octavii Combi s pořadovým číslem tři, které vzniklo na 1,195 milionu kusů. Aktuální čtvrtá generace měla premiéru v roce 2019, poprvé se nabízí také s plug-in hybridním pohonem.
