Škoda 1000 MBX byl na éru komunismu neuvěřitelně odvážný počin. Vůz nyní slaví padesátiny

Radek Pecák Radek Pecák
9. 3. 2016 8:04
Na ženevském autosalonu měla před padesáti lety premiéru Škoda 1000 MBX. Vůz odvozený od čtyřdveřového sedanu se vyráběl od roku 1966 do roku 1969. Vzniklo pouhých 2500 kusů, díky čemuž je dnes automobil sběratelskou raritou.
Řešení zadního sloupku a skla dodávalo vozu zvláštní "šmrnc".
Řešení zadního sloupku a skla dodávalo vozu zvláštní "šmrnc". | Foto: Škoda Auto

Dvoudveřové verze automobilu Škoda 1000 MB, která bez přehánění započala novou éru výroby vozů v Mladé Boleslavi, se vyrobilo pouhých 2517 kusů. V porovnání s celkovou produkcí "tisícovky" (443 156 kusů) je to pouhý zlomek, přesto je dnes Škoda 1000 MBX pro svůj design pokládána za kultovní vůz tuzemské automobilové historie.

"Je navíc spojena s významným milníkem ve vývoji automobilky Škoda: právě v polovině 60. let došlo v Mladé Boleslavi k výraznému zvýšení objemu produkce a v moderní velkosériové výrobě se uplatnila řada progresivních technologií, včetně tlakového lití hliníkového bloku motoru a skříně převodovky,“ říká Andrea Frydlová, ředitelka Škoda Muzea.

Pro výrobu vozu 1000 MB byl dokonce v Mladé Boleslavi vybudován zcela nový závod o rozloze 80 hektarů s více než 40 výrobními halami a budovami.

Jízdní vlastnosti byly o něco horší než u základní varianty, originální vzhled však tento nedostatek převyšoval.
Jízdní vlastnosti byly o něco horší než u základní varianty, originální vzhled však tento nedostatek převyšoval. | Foto: Škoda Auto


Historie dvoudveřové verze MBX sahá do roku 1960, kdy byly vyrobeny dva prototypy s interním označením ŠKODA 990 Tudor. Speciální karoserie s výrazně negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické sklo, a s dvojicí dveří s bezrámovými okny vznikly v pobočném závodě v Kvasinách.

Lidé uvnitř měli možnost stahovat nejen boční okna, ale také menší skla vedle zadní lavice. Výklopná trojúhelníková okénka zlepšovala větrání interiéru. Vůz opticky vytvářel dojem, že postrádá střední sloupky. Ve skutečnosti končily střední sloupky v polovině karoserie pod linií zasklení vozu a jejich úzká horní část se stahovala společně se zadními okny.

Oproti sériové 1000 MB se typ MBX vyráběl s velkým podílem ruční práce.
Oproti sériové 1000 MB se typ MBX vyráběl s velkým podílem ruční práce. | Foto: Škoda Auto

Pod zadní kapotou vozu se nacházel zážehový čtyřválec 988 cm3 o výkonu 38 kW (52 k) při 5000 min-1. Automobil s pohotovostní, respektive užitečnou hmotností 815/375 kg dosahoval největší rychlosti 127 km/h. Spotřeba činila 7,8-8,0 l benzinu na 100 km. Standardem byla dvojice karburátorů Jikov, pouze u několika desítek kusů se uplatnil jednokarburátorový motor.

Časově náročná kompletace vozů Škoda 1000 MBX s vysokým podílem ruční práce se v říjnu 1966 rozeběhla v samostatném provozu mladoboleslavské automobilky, aby „nebrzdila“ hlavní produkční linku. Posledních dvanáct kusů z celkem 1403 exemplářů litrového povedení vzniklo na počátku roku 1968. Mezitím již v listopadu 1967 obohatilo nabídku značky Škoda dynamičtější provedení 1100 MBX De Luxe. Výkon motoru o objemu 1107 cm3 se nezměnil, hlavní přínos novinky spočíval v pružnějším záběru (81,4 N.m proti původním 75,5 N.m).

Silnějších verzí se do roku 1969 vyrobilo 1114 kusů, celkem tedy vzniklo 2517 dvoudveřových vozů MBX. Většina z nich byla exportována do západoevropských zemí.

Dnes patří tento model k velmi vyhledávaným a ceněným veteránům s výrazným růstem hodnoty. Na úspěchy atraktivního dvoudveřového MBX zanedlouho navázalo legendární kupé Škoda 110 R (1970-1980), následované automobily Škoda Garde a Rapid.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 7 hodinami

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy