Vodíkový pohon sice umožňuje pružnější využití vozidel než kombinace baterií a nabíječek, nevýhodou je neexistující infrastruktura. Zatímco určité množství elektrických nabíječek lze relativně snadno připojit ke stávající rozvodné síti, pro vodík nic takového neexistuje.
K rozjezdu každého vodíkového projektu tedy musí spojit síly firmy ze všech navazujících oborů, což se jim zase vyplatí až při významném množství vozidel a koncových uživatelů.
Velkoměsto jako Paříž poskytuje pro takové podnikání ideální podmínky. Vozidel tu jezdí tisíce, radnice tlačí na kvalitu ovzduší a omezování konvenčních pohonů.
HysetCo si původně dalo cíl dosáhnout 600 vozidel už na loňský rok. Nepodařilo se to částečně kvůli covidu, ale také kvůli příznačným administrativním překážkám. Ani pro vozidla bez lokálních emisí totiž není jednoduché získat v Paříži novou licenci pro taxislužbu.
Nakonec se ukázalo jednodušší koupit jednu z již existujících firem i s licencí. Právě jejích 500 dieselových aut postupně nahradí vodíkové Toyoty Mirai. Podle zástupců automobilky půjde o dosud největší vodíkovou flotilu na světě.
Dalšími účastníky iniciativy jsou Air Liquide jako dodavatel paliva a americký Idex, který vybuduje plnicí stanice. Těch zatím v Paříži funguje pět, do roku 2024 má vyrůst dalších patnáct.
