Řidiči za parkování nejvíce utratí v městském obvodu Praha 1. Stamiliony vyberou i další části Prahy

ČTK Radek Pecák ČTK, Radek Pecák
11. 8. 2016 9:20
Městské části, magistrát, Technická správa komunikací, městská policie a firma, která spravuje parkovací zóny, si mezi sebou rozdělily 330 milionů korun, které řidiči v loňském roce v hlavním městě zaplatili za parkování.
Poplatky za parkování v oranžové zóně jsou často poměrně vysoké.
Poplatky za parkování v oranžové zóně jsou často poměrně vysoké. | Foto: Aktuálně.cz

Řidiči loni v zónách placeného stání v Praze zaplatili za parkování 330 milionů korun. Vyúčtování schválila rada města. Zóny placeného stání fungují v Praze 1, 2, 3 a 7, samy si je provozují radnice v Praze 13, 16 a 22. Největší příjmy jdou do obecní pokladny od řidičů parkujících svá auta v prvním pražském obvodu.

Peníze si ve většině případů mezi sebou dělí radnice, magistrát a městská policie. Část jde na účet soukromé firmy, která výběr poplatků spravuje, a na účet Technické správy komunikací, která se stará o dopravní značení. Jiný systém mají jen Praha 16 a 22, kde se radnice stará o výběr poplatků sama.

V Praze 1 v roce 2015 lidé za parkovací karty a za poplatky u automatů zaplatili 133 milionů, v Praze 2 jde o částku 99 milionů, na Žižkově o 54 milionů a v Praze 7 o 42 milionů. V Praze 13 se na poplatcích vybralo 74 000 korun, v Praze 16 šlo o částku 111 000 korun a v Praze 22 zaplatili řidiči 586 000 korun.

Od letošního roka budou mít vyšší příjmy z parkování i další městské části. Zóny placeného stání se totiž na přelomu léta a podzimu zavedou také v městských částech Praha 5,6 a 8, v Praze 3 se rozšíří.  

 

Právě se děje

před 50 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy