Jak se dělá pohodlný minibus? Namontovat sedadla do nákladového prostoru dodávky stačí jen na to, abyste po okolních vesnicích vozili montážní četu s nářadím a elektrocentrálou.
Jestli má osmimístný vůz sloužit jako hotelové taxi nebo pro cestování přes celou Evropu, musíte v zadní části přidat zvukovou izolaci, zavést topení a klimatizaci a také poskytnout možnost se sedadly všelijak hýbat. Ukotvení sedadel musí být doplněno rychloupínacími zámky a podlaha kolejnicemi.
Tak je chudý Renault Trafic Combi povýšen na Renault Spaceclass - stejně jako se Volkswagen Caravelle změní v Multivan a Mercedes-Benz Vito ve třídu V. Proti německým konkurentům je Renault tradičně o dost levnější, na což český zákazník slyší. Na oplátku musí oželet konkurenční finesy jako pohon všech kol nebo nezávislé naftové topení.
Zatímco Spaceclass má obvyklé uspořádání sedadel 2+3+3, testovaná verze Escapade je jen sedmimístná. V druhé řadě má místo dlouhé lavice dvě samostatná křesílka, která lze otočit proti směru jízdy a vytvořit malý konferenční prostor i se skládacím stolkem.
Dvoulitrový diesel se spotřebou kolem osmi litrů je dnes v této třídě standardem. V podání Renaultu se chová kultivovaně a pohodu neruší ani na dálnici. Rozmysleli bychom si jen příplatek za dvouspojkový automat. Nechová se plynule ani předvídatelně, což zejména ve městě kazí komfort, a také ho nepředchází pověst výjimečné spolehlivosti.
Příkladně harmonicky je naladěné pérování. Přes hrboly a městskou dlažbu se nese plynule, stabilní je i při rychlé jízdě po dálnici. A na rozdíl od některých jiných dodávek jede klidně i v nezatíženém stavu - neposkakuje a "nehází zadkem", jak to dělávaly prázdné náklaďáky jednodušší konstrukce. (Srdečně zdravíme Ford Custom odpružený listovými pery).
Cena 1 070 000 korun za bohatě vybavené provedení Spaceclass je v této třídě skutečně lákavá. Nebudeme tu na nikoho ukazovat prstem, ale Ford Custom stojí ve srovnatelné specifikaci 1,2 a Volkswagen Caravelle 1,35 milionu.
Má to jedinou vadu. Z hlediska zákona jde o osobní vůz, takže se na něj vztahují přísné limity oxidu uhličitého. Renault proto výrobu dávkuje doslova po kapkách a jednotlivým trhům přiděluje individuální kvóty. Když se do ní letos nevejdete, můžete se vsadit, jestli děda Komárek na jaře přece jen nezaseje. I kdyby v současnosti jiných omezení nebylo, Spaceclass není auto "přijít a objednat".
Pokud na vás kvóta nevyjde, existuje plán B. Místo Spaceclassu pořídit Trafic Combi, což je téměř do šroubku stejné auto, jen se z hlediska zákona považuje za náklaďák. Na ně se zatím vztahují mírnější limity CO2, takže se prodávají bez omezení.
Bohužel hlavním rozdílem je právě absence těch velepraktických kolejnic. Aby se totiž auto mohlo prohlásit za nákladní, musí splňovat předepsaný objem nákladového prostoru. A tím pádem vy nesmíte mít možnost ho posunutím lavice zmenšit. To platí pro všechny, takže kolejnice nenajdete ani ve Volkswagenu Caravelle, ani v Mercedesu Vito.
Z Renaultu Trafic Combi se proto sedadla dají vymontovat, ale posouvat ne. Jinak ho můžete vybavit téměř na stejnou úroveň - počínaje přídavným topením a klimatizací pro zadní část kabiny přes navigaci, parkovací kameru a jízdní asistenty po lakované nárazníky a litá kola. Objednat nejdou jen úchyty dětských sedaček Isofix a kožené čalounění.
V součtu to nakonec vyjde na stejné peníze jako Spaceclass, který má většinu této výbavy v základu. Jenže na rozdíl od něj Trafic Combi objednáte, zaplatíte a dostanete. Pokud tedy dovolí čipy z Tchaj-wanu a kabelové svazky z Ukrajiny.
