Rekordní rok pro Škodu, loni prodala 1,04 milionu aut

Radek Pecák Radek Pecák
9. 1. 2015 12:25
Tržní podíl značky na světovém trhu s novými auty narostl na 1,4 procenta, což je zvýšení o 0,1 procenta.
Škoda Auto dosáhla rekordních prodejů i díky Číně.
Škoda Auto dosáhla rekordních prodejů i díky Číně. | Foto: Radek Pecák

Mladá Boleslav - Škoda Auto loni po celém světě prodala 1 037 200 vozů. Meziročně je to o 12,7 procenta více, konkrétně o 116 tisíc vozů. Automobilka dnes oznámila konečné výsledky roku, který už dříve označila za rekordní.

Tržní podíl značky na světovém trhu s novými auty narostl na 1,4 procenta, což je zvýšení o 0,1 procenta.

V prosinci vzrostly celosvětové prodeje značky Škoda o 16,9 procenta na 81 900 vozů, což znamená nejlepší prosinec v dosavadní historii podniku.

"S našimi novými modely získáváme stále nové skupiny zákazníků. A tempo budeme zvyšovat i v příštích letech,“ tvrdí předseda představenstva Škoda Auto Winfried Vahland.

Nejvíce přispěla Čína

Nejúspěšnějším trhem je Čína, kde loni Škoda prodala 281 400 aut, tedy o 24 procent více oproti roku 2013. Jen v samotném prosinci se tam prodalo přes 30 tisíc vozů této značky.

Kromě Číny padly rekordy i na dalších významných trzích, například ve Velké Británii.

Rapid skokanem roku

Nejúspěšnějším modelem je opět Škoda Octavia, kterých se prodalo téměř 390 tisíc. Druhá je s bilancí 221 tisíc prodaných kusů Škoda Rapid, díky ročnímu nárůstu 113 tisíc kusů se zároveň stala "skokanem roku". Přes hranici sta tisíc kusů se dostaly ještě modely Fabia a Yeti.

Letos hodlá Škoda pokračovat v modelové ofenzívě. Ještě v průběhu prvního pololetí začne nabízet nejprve fabii s karosérií combi a poté i nový superb.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy