Praha-Brno-Praha bez nabíjení a omezování. S tímhle elektromobilem se dojezd neřeší

Vyrazit s Lucid Air Grand Touring na trasu Praha–Brno–Praha bez nabíjení není jen test dojezdu. Je to pokus odpovědět na mnohem praktičtější otázku. Jaké to je s elektromobilem skutečně žít bez jakéhokoli omezování a ohledů, které s sebou současná elektromobilita přináší.

Tedy ne v ideálních podmínkách, ne při konstantní rychlosti a příznivé teplotě, ale v běžném provozu, v zimě, s topením, s předjížděním, bez přemýšlení nad každým kilometrem, bez kompromisů. Protože právě tady se ukazuje, jestli je elektromobil opravdu použitelný jako klasické auto.

Související

11 fotografiíProhlédnout si 11 fotografií

„Dvacet potížistů.“ Známý autobazar zveřejnil nový žebříček aut, která často odmítne

S Lucidem Air Grand Touring, tedy modelem s pohonem všech kol, dvojicí elektromotorů a extrémním výkonem 611 kW a 1200 Nm, jsme vyjeli na cestu během prvního březnového týdne, ráno v 6:30, kdy na čelním skle byl ještě náznak jinovatky a teploměr ukazoval nula stupňů.

Baterii jsme si večer předtím nabili na 99 procent, palubní počítač ukazuje dojezd 806 kilometrů. Už to samo o sobě nastavuje laťku vysoko. Ale jak každý zkušený elektromobilista ví, slibovaný dojezd je věc jedna, realita, navíc s cestou prakticky výhradně po dálnici, věc druhá.

Trasa tam má zhruba 220 kilometrů a kvůli kolonám před Brnem má trvat asi dvě a půl hodiny. Chceme jet normálně – lehce přes tachometrových 130 km/h, podle provozu, s klimatizací i vyhříváním sedadel. A budeme normálně předjíždět pomalejší auta, tak, jako bychom jeli s běžným spalovacím autem. Žádné „elektro-šetření“.

Související

Prodeje elektromobilů v Česku výrazně rostou. Pomáhá tomu ropná krize a zájem o ojetiny

Po 200 kilometrech zbývá 53 procent baterie, při příjezdu k brněnskému výstavišti 51 procent. Na velký, výkonný elektromobil v zimních podmínkách a při dálničním tempu je to výsledek, který začíná měnit očekávání. Tohle není jízda, při které by člověk sledoval každé procento.

Zpáteční cesta už probíhá za slunečného odpoledne a ve 12 stupních. Auto samo v navigaci doporučuje krátkou - dokonce pouze čtyřminutovou - zastávku u nabíječky. Zastávku ignorujeme. Cílem není optimalizovat trasu, ale zjistit, jestli je vůbec potřeba.

Po zpátečních 180 kilometrech, tedy s Prahou na dohled, zbývá 14 procent baterie a celková spotřeba po 400 kilometrech vychází na 4,46 km/kWh (displej samozřejmě využívá tradiční americké jednotky a zobrazení), tedy přibližně 22,4 kWh na 100 km.

Související

10 fotografiíProhlédnout si 10 fotografií

Tvrdá data z německých autobazarů: Tříleté elektromobily jsou nečekaně levnější volba

To je číslo, které přesně odpovídá tomu, co se od velkého luxusního výkonného elektromobilu při dálniční jízdě očekává – a zároveň potvrzuje, že i bez snahy o úsporu se dá jezdit velmi efektivně.

Naše cesta s 430 najetými kilometry končí na nabíječce ČEZ v Jinočanech s 10 procenty baterie. Lucid Air Grand Touring tak zvládl trasu Praha–Brno–Praha bez nabíjení, bez zpomalování a bez kompromisů.

Ještě víc nás ale soužití s americkým elektromobilem těšilo při běžných jízdách po městě a příměstských okreskách, kde se spotřeba na přelomu února a března běžně pohybovala mezi 5 až 6 km/kWh, což znamená zhruba 16,7 až 20 kWh na 100 kilometrů. Auto tak zvládalo ujet na nabití okolo 550 až 650 kilometrů.

Technika za tímto výsledkem je přitom zásadní. Tento konkrétní model Grand Touring má využitelnou kapacitu baterie 112 kWh, velmi dobrou aerodynamiku a špičkovou efektivitu pohonu. Čtyřkolka má ujet 817 až 960 km. Je současně také extrémně výkonná, zrychlí na 100 km/h za 3,2 sekundy a vyjde na 3,2 milionu korun.

V nabídce je přitom ještě ultimativní verze Sapphire v přepočtu za 6,1 milionu, která ohromí 920 kW (1251 koni) a zrychlením za rovné dvě sekundy. Na opačném konci je základní zadokolka Pure, která stojí v přepočtu 2,1 milionu korun a slibuje dojezd 751 až 831 km.

Pár chybiček se najde

Jakmile ale dojde na nabíjení, realita se začíná komplikovat. Na 180kW stojanu se nám bez problémů podařilo dosáhnout výkonu 175 kW a během pěti minut dobít energii na zhruba 100 kilometrů jízdy. To je přesně ten typ zkušenosti, který dává smysl i pro dlouhé cesty.

Naopak u 350kW stanice ČEZ v Jinočanech se výkon nedařilo dostat přes 125 kW. Přitom auto slibuje nabíjecí výkon až 300 kW. Podle zkušeností majitele auto na sítích jako Ionity nebo E.ON běžně dosahuje maximálních hodnot, takže problém zjevně není v autě samotném, ale v konkrétní infrastruktuře.

To ale ukazuje na důležitý aspekt reálného života s elektromobilem, kdy papírové hodnoty jsou jedna věc, ale skutečné nabíjení závisí na tom, kde stojíte.

Vedle techniky ale tenhle test odhaluje i druhou, méně uhlazenou stránku. Velký Lucid je neuvěřitelně prostorný, pohodlný a celkově působí výjimečně. Sedadla jsou skvělá, ovládání intuitivní a člověk se v něm cítí spíš jako v luxusním obýváku než v autě.

Zároveň se ale objevují detaily, které tu iluzi narušují. V zatáčkách se občas ozývá vrzání od volantu, od okna jde hluk kvůli odchlipující se těsnící gumě, jedna z automatických klik tu a tam nefungovala úplně spolehlivě.

Dá se to pochopit, Lucid Air je mladičká automobilka a ty vždy zpočátku trpí na dětské nemoci, než se kvalita výroby a zpracování dostane na požadovanou vysokou úroveň. Navíc tento konkrétní kousek má najeto už téměř 40 tisíc kilometrů a majitel Martin Polepil ho evidentně používá často a hlavně na dlouhé cesty.

Že přední a skutečně ohromný kufr zlobí při zavírání, protože vyžaduje elektrické dovření, mu pak musíte odpustit právě proto, že tu a tam ho nadšený elektromobilista půjčuje novinářům a zájemcům k pronájmu přes portál Teslička.cz, a ti se k zavírání frunku asi moc ohleduplně nechovají.

Co ale považujeme za asi největší slabinu, je handsfree telefonování. To trpí na akustiku, což je problém známý i z jiných elektromobilů s velkou panoramatickou střechou. Z logiky věci přitom vychází, že kabinu prémiového dálkového elektromobilu budete využívat i jako „kancelář“ a telefonovat často. Volající si ale stěžují, že vás slyší „jako z hrnce“.

Praktičnost má také své drobné kompromisy. Kufr je obrovský a hluboký, ale kvůli nízkému otvoru nutí při nakládání k většímu ohýbání a třeba rekuperace se nedá ovládat páčkami, jak by někteří řidiči čekali. A když už jsme u kritiky, vyhledávání nabíječek v navigaci není tak intuitivní, jak by odpovídalo jinak pokročilému systému.

To všechno dohromady vytváří zajímavý kontrast. Na jedné straně technologicky mimořádně vyspělý elektromobil, který bez problémů zvládne dálniční trasu mezi Prahou a Brnem tam i zpět bez jediné zastávky. Na druhé straně detaily zpracování a ergonomie, které připomínají, že Lucid Motors je stále relativně mladá automobilka, která si některé věci teprve ladí.

Výsledek ale zůstává přesvědčivý. Tohle auto neposouvá hranice jen v tabulkách, ale hlavně v tom, jak se používá v běžném životě. Ne tím, že ujede rekordní číslo kilometrů. Největší úlevou je fakt, že řidiče nutí na dojezd přestat myslet. A to je možná největší rozdíl oproti většině elektromobilů dneška.