


Mezi rodinnými kombíky jde o překvapení roku, a to máme teprve konec června. Kia poslala do boje talentovanou novinku. K4 Sportswagon zaujme povedeným designem, obrovským prostorem ve druhé řadě sedadel, slušným kufrem a cenou začínající těsně nad půl milionem korun. Po týdenním testu je jasné, že největší hrozbou pro Octavii není tentokrát čínská konkurence.
Éra klasických rodinných kombíků rozhodně nekončí. K4 Sportswagon přebírá štafetu po modelu Ceed SW, jehož výroba v žilinském závodě skončila letos v lednu po více než dvaceti letech. Do Evropy putuje z továrny v mexické Pesqueríi.
Nová K4 Sportswagon ale není „jen“ náhradou za Ceed, je cítit, že má velké ambice. V Česku míří přímo na automobilovou instituci jménem Škoda Octavia Combi a už po prvních kilometrech je jasné, že tentokrát by měli v Mladé Boleslavi brát konkurenci vážně.
Naživo totiž K4 SW působí překvapivě atraktivně, dá se říci až elegantně. Má dlouhou siluetu, nízkou příď, výraznou světelnou grafiku a proporce, které jí dodávají dospělejší vzhled, než by člověk čekal od auta začínajícího těsně nad půlmilionovou hranicí. Nepůsobí jako levnější alternativa, ale jako vůz, který dokáže zaujmout.
To největší překvapení ale přichází po otevření dveří. Ani ne tak vpředu jako vzadu. Právě prostor pro cestující ve druhé řadě je jednou z nejsilnějších zbraní dlouhé K4. Místa na kolena je opravdu nadbytek a právě tady Kia předčí většinu tradičních evropských konkurentů.
Vedle Octavie Combi nebo Hyundai i30 Kombi působí vzadu vzdušněji a dospěleji. V kombinaci s dostatečnou šířkou kabiny je to auto, ve kterém absolvují dlouhou cestu i tři cestující.
Stejně příjemně překvapí zavazadlový prostor. Na papíře sice došlo proti Ceedu Sportswagon ke zmenšení objemu z 625 na 604 litrů, po sklopení sedadel pak z 1694 na 1439 litrů. Jenže čísla tentokrát trochu klamou.
U předchůdce se totiž do objemu započítával i hluboký prostor pod podlahou. Novinka má pod podlahou menší přihrádky na drobnosti, takže samotný hlavní zavazadlový prostor je ve skutečnosti velmi prostorný a výborně využitelný.
Potěší i detail, který stále nebývá samozřejmostí – roletku zavazadlového prostoru lze jednoduše uložit pod podlahu kufru, takže nepřekáží v garáži ani doma.
Jediná věc, která nás při používání vozu opakovaně rozčilovala, byly zadní dveře. Sice se otevírají do širokého úhlu a nastupování dozadu je díky tomu mimořádně pohodlné, jenže právě kvůli velkému vykrojení jsou dveře velmi dlouhé. Na běžných parkovištích nebo v užších garážích se s nimi manipuluje hůře a několikrát jsme se o jejich hranu sami nepříjemně udeřili do boků.
Nepomáhá ani fakt, že kliky jsou schované u zadního okna a dveře nemají klasické madlo v obvyklé výšce, takže člověk intuitivně sahá jinam, než by čekal, a stojí vůči dveřím v nevhodném úhlu.
Interiér jako celek pak sází spíše na konzervativnější přístup. Dvojice velkých displejů sice působí moderně, ale jinak se Kia nesnaží za každou cenu experimentovat. Zůstává tu robustní volič automatické převodovky, klasické ovládací prvky i logické rozvržení palubní desky. V době, kdy někteří výrobci přesouvají téměř všechny funkce do dotykových menu, může právě tahle obyčejnost představovat pro řadu zákazníků velké plus.
Pod kapotou našeho testovaného vozu pracoval přeplňovaný benzinový čtyřválec 1.6 T-GDI naladěný na 110 kW. Nad ním stojí ještě silnější varianta se 132 kW, kterou je možné párovat s dvěma nejvyššími výbavami z pěti nabízených, ale právě slabší provedení, které je levnější o 25 tisíc korun, nám připadá jako ideální volba.
Motor má dostatek síly pro běžné předjíždění i svižnější dálniční tempo, ochotně zrychluje a nikdy nepůsobí neduživě. Přitom se po týdnu testování ustálila spotřeba přesně na sedmi litrech benzinu na sto kilometrů, což je na vůz této velikosti velmi slušná hodnota.
Příjemné je i to, že jde o klasický benzinový motor bez jakékoli elektrifikace. Mildhybridní technika je zatím vyhrazená pouze litrovému tříválci s automatickou převodovkou (která navíc ubírá dost prostoru v kufru), takže zájemci o tradiční čtyřválec dostanou jednoduchou techniku bez dalších kompromisů. Diesel ale k dispozici není vůbec.
Jízdně K4 Sportswagon působí vyváženě. Vzadu má víceprvkové zavěšení, které v kombinaci s rozumnými 16" koly dělá z auta velmi dobře fungující celek s ohledem na to, kdo si bude rodinnou Kiu pořizovat. Podvozek je komfortní, ale zároveň si zachovává jistotu i ve vyšších rychlostech. Kdo by ale zatoužil po čtyřkolce, těm Kia nemůže sloužit.
Fakt, že se K4 vyrábí v Mexiku, je podle nás překvapivě možná trochu poznat. Během celého testu nás provázel specifický pach nového interiéru připomínající lepidla nebo čerstvé plasty. U předchozích modelů značky Kia jsme si ničeho podobného nevšimli. Nejde o nic zásadního a časem pravděpodobně zmizí, přesto to stojí za zmínku.



Jestli má ale Kia v rukávu nějaké eso, jsou to ceny. K4 Sportswagon začíná na 509 980 korunách, při využití výkupního bonusu dokonce o dalších dvacet tisíc níže. Dostat dnes nové rodinné kombi za zhruba půl milionu korun je na českém trhu už téměř rarita.
Testovaný čtyřválec 1.6 T-GDI je ale dražší, startuje na 615 tisících korunách, ani základní výbava však rozhodně nepůsobí spartánsky. Standardem jsou LED hlavní světlomety s automatickým přepínáním dálkových světel, bezklíčový vstup a startování, navigace na 12,3palcovém displeji, bezdrátové Android Auto i Apple CarPlay, přední i zadní parkovací senzory, a navíc adaptivní tempomat.
Právě tady se ukazuje, jak dobře Kia svou novinku nacenila. Ve srovnání se Škodou Octavia Combi vychází o desítky tisíc korun levněji. Octavia sice nabízí v základu kultivovanější čtyřválcový motor, zatímco Kia startuje s litrovým tříválcem, jenže korejský konkurent za stejné peníze nabídne bohatší výbavu a také sedmiletou tovární záruku, která zůstává jedním z nejsilnějších argumentů značky.

K4 Sportswagon je vlastně překvapivě tradiční auto. Nehoní se za módními trendy, a přitom umí moderně vypadat. A hlavně nabízí přesně to, co od rodinného kombi většina zákazníků očekává: Hodně prostoru, dobře využitelný kufr, povedený benzinový motor, rozumnou spotřebu, bohatou výbavu a cenu, která dnes působí skoro neuvěřitelně.
Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec, 1598 cm³, pohon předních kol
Převodovka: sedmistupňová automatická
Výkon: 110 kW / 150 k při 4500–6000 ot./min
Točivý moment: 250 Nm při 1500–4000 ot./min
Nejvyšší rychlost: 205 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,7 s
Spotřeba paliva: 6,3 l / 100 km
Rozměry (d/š/v): 4695/1850/1435 mm
Rozvor náprav: 2720 mm
Objem zavazadlového prostoru: 604/1439 l
Cena modelu od: 509 980 Kč
Cena testované motorizace od: 614 980 Kč
Přesvědčit fleetové manažery, aby se poohlédli mimo německý koncern VW, bylo vždy pro konkurenci nejtěžší. Tentokrát se ale v segmentu rodinných kombíků objevil opravdu silný hráč. Možná tak Octavii Combi poprvé po dlouhé době někdo připraví o část zákazníků, kteří dosud „neviděli napravo ani nalevo“.















Už na kurtu během ceremoniálu na Centre Courtu dala Karolína Muchová jasně najevo, jak tvrdě ji porážka ve finále Wimbledonu zasáhla. Na následné tiskové konferenci silné zklamání potvrdila a dala nahlédnout do zákulisí fascinující české bitvy mezi ní a novou šampionkou Lindou Noskovou. Pro svou kamarádku měla jen slova respektu a obdivu.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.