Radikální změny u Renaultu: Končí ikonická MPV, ohroženy jsou i další oblíbené modely

Renault Scénic je ikonou kompaktních MPV, kvůli malým prodejům ale zřejmě skončí.
Historie Renaultu Espace se začala psát v roce 1984. Šlo o jedno z prvních velkoprostorových aut ve Evropě i na světě.
Druhá generace průkopnického modelu přijela v roce 1991.
V roce 1996 se na trh dostalo třetí vydání vozu, které bylo v nabídce i s prodlouženým rozvorem ve variantě Grand Espace.
Nabídka dvou délek karoserie pokračovala i u čtvrté generace z roku 2002, která dostala avantgardní design.
Foto: Renault
Jan Matoušek Jan Matoušek
22. 5. 2020 6:02
Renault patří k průkopníkům velkoprostorových vozů. Ať už velký Espace, nebo kompaktní Scénic se od svého uvedení těšily mimořádné oblibě. V posledních letech ale popularita těchto MPV klesá, Renault navíc musí šetřit. A to se pravděpodobně odrazí i na jeho nabídce – skončit má hned několik modelů, zavírat se budou také některé továrny.

Když v roce 1984 představil Renault model Espace, patřil k průkopníkům segmentu velkoprostorových vozů. Svou nabídku francouzský výrobce v roce 1996 doplnil o Mégane Scénic, později jen Scénic, což bylo jedno z prvních kompaktních MPV v Evropě. Oba vozy se záhy po svém uvedení staly prodejními šlágry, a Mégane Scénic se stal dokonce evropským autem roku 1997.

Popularita obou modelů pokračovala i s generačními obměnami, segment velkoprostorových vozů ale v Evropě začal postupně upadat. V roce 2013 poprvé klesl pod 1,5 milionu prodaných kusů, a v roce 2018 se prodeje dostaly dokonce pod milion automobilů. Důvodem byl především výrazný přechod zákazníků k vozům segmentu SUV, která se postupně začala nabízet variabilitu podobnou MPV.

Konec konců i Renault se u posledních generací modelů Espace a Scénic snažil přiblížit světu sportovně-užitkových vozů. Karoserie obou aut dostaly atraktivnější tvarování, už nejde jen o "krabice na kolech". To však prodejům příliš nepomohlo. Podle dat analytické společnosti Jato Dynamics Renault loni prodal 77 507 Scéniců a 9561 Espaců. To představuje meziroční propad o 16, respektive 20 procent.

A v posledních měsících se nedaří ani samotnému Renaultu. Ten v roce 2019 zaznamenal, poprvé za deset let, ztrátu 141 milionů eur a Francouzi se rozhodli začít šetřit. Podle plánu, který na začátku letošního roku formulovala dočasná šéfka značky Clotilde Delbosová (tu od 1. července nahradí Luca De Meo, někdejší šéf Seatu), má automobilka do roku 2022 ušetřit dvě miliardy eur.

Vedení chce být navíc ve škrtech poměrně nekompromisní. K urychlení celého procesu mohly přispět také problémy spojené s pandemií koronaviru, který na několik týdnů úplně zastavil výrobu aut a také zmrazil prodeje prakticky všude na světě. Francouzskému výrobci tak jen v prvním čtvrtletí letošního roku klesly příjmy o 19 procent.

Jako první padnou za oběť úsporným opatřením neúspěšné modely. Podle informací agentury Reuters jde především o již zmíněná MPV Espace a Scénic, ke kterým se přidá ještě Talisman - sedan a kombi střední třídy loni zaznamenaly souhrnně 15 826 prodaných kusů. Ani jeden nemá dostat nástupce. Pokud tak dojde k ukončení produkce především prvních dvou zmíněných modelů, bude to znamenat minimálně to, že jeden ze zakladatelů MPV v klasické podobě tento segment po téměř 40 letech opustí. S koncem Espacu se zároveň také přiblíží konec segmentu velkých MPV.

Tato trojice ale nemá být jediná. Francouzské noviny Le Canard Enchaîné píší o tom, že bez nástupce skončí rovněž SUV Koleos a Mégane s karoserií hatchback. Konec kompaktního modelu naznačil už koncem dubna britskému magazínu Auto Express šéfdesignér značky Laurens van den Acker.

"Jakmile jednou začneme přidávat do nabídky elektromobily, je nevyhnutelné, že se zbavíme některých jiných modelů, protože si zkrátka nemůžeme dovolit vyvíjet je všechny ve stejnou dobu. A Mégane je v segmentu, který je stále více pod tlakem. Musíte prostě vsadit peníze tam, kde je budoucnost celého trhu," shrnul van den Acker Auto Expressu.

Ten také připomíná, že evropské prodeje Méganu od roku 2010 konstantně padají - loni na necelých 210 tisíc kusů, což je ani ne polovina objemu na začátku dekády.

Ale Renault se nezbaví jen některých neúspěšných modelů. Kvůli šetření nejspíše uzavře, či výrazně promění, i některé továrny. Již zmíněný list Le Canard Enchaîné spolu s dalšími novinami Les Echo, které citoval magazín Automotive News Europe, informuje o tom, že mezi ohroženými továrnami je například ta ve Flins nedaleko Paříže.

V současnosti se tam vyrábí elektrické Zoe a Nissan Micra, s koncem životního cyklu obou modelů, nejpozději po roce 2022, by se však závod mohl upravit pro jiné doposud nespecifikované použití. Nevyráběl by však auta. V současnosti tam pracuje asi 2600 lidí.

Až donedávna přitom závod ve Flins, otevřený v roce 1952, patřil ke klíčovým v rámci celé skupiny Renault. Vyrábělo se tam totiž Clio, jehož produkce se ale s novou generací přesunula do Slovinska a Turecka. V roce 2018 byl kvůli upravenému elektrickému Zoe zmodernizován, nicméně ani to mu možná nezajistí budoucnost. Loni se tam vyrobilo necelých 160 tisíc aut.

Továrna ve Flins ale není jediná v ohrožení. Zavření hrozí také závodu v Dieppe, kde v malých sériích vzniká sportovní Alpine A110 a také sportovní modely RS. Pokud by fabrika se zhruba 400 zaměstnanci skutečně skončila, znamenalo by to pravděpodobně také konec výroby sportovního kupé A110. Přesunout výrobu technologicky unikátního modelu v rámci nabídky Renaultu jinam by totiž bylo poměrně složité.

Vedle těchto dvou továren se také spekuluje o uzavření výrobny dílů v departementu Morbihan, která zaměstnává necelých 400 lidí, a závodu na výrobu převodovek ve městě Choisy-le-Roi, který zaměstnává zhruba 250 lidí.

Naopak závod ve městě Douai, kde vznikají Talisman, Espace i Scénic, v ohrožení není. Po konci těchto modelů tam mají začít vznikat dva modely na nové elektrifikované platformě aliance Renault-Nissan.

Zavírání továren se ale i s ohledem na pracovní místa příliš nelíbí francouzskému premiérovi Eduoardu Philippovi. Ten měl podle agentury AFP senátorům říct, že vláda bude nekompromisní ve svých snahách o zachování stávajících továren značky. Především potom té ve Flins.

Francouzský stát také drží 15procentní podíl v Renaultu, navíc se podle agentury Reuters za automobilku zaručil u bank, které jí poskytly půjčku ve výši pěti miliard eur. Tato suma by Renaultu měla pomoci vyrovnat se s dopady pandemie onemocnění covid-19. A jak podotýká agentura Reuters, vzhledem k vlastnickému podílu státu i následné půjčce, kterou stát garantuje, má Renault nyní poměrně úzký manévrovací prostor, pokud jde o rušení pracovních míst.

Už začátkem května také francouzský ministr financí Bruno Le Maire Renault a PSA varoval, že pokud budou chtít dosáhnout na státní podporu automobilového průmyslu (a to včetně případného šrotovného při nákupu nového vozu), musí výrobu vrátit zpátky do Francie. Vedle automobilů chce vláda pomoci také turismu a leteckému průmyslu.

Změny v továrnách Renaultu ale neprobíhají jen ve Francii. Ve slovinském závodě v Novom Mestě kvůli snížení poptávky zruší asi 400 z celkových 3200 pracovních míst. Automobilka tam vyrábí modely Twingo a Clio a ve spolupráci s Daimlerem také elektrický Smart forfour.

Změny podle listu Financial Times, citovaného opět Automotive News Europe, mohou nastat i ve výrobě populárních SUV Captur a Kadjar. V souvislosti se změnami v Nissanu by totiž právě továrna Japonců v britském Sunderlandu mohla převzít produkci obou zmíněných modelů. Dnes na tamních linkách vznikají Nissany Qashqai a Juke, které technicky odpovídají zmíněným modelům Renault. Přesun produkce Kadjaru a Capturu ze Španělska by tak nemusel být technicky příliš náročný.

Jasně by o plánech Renaultu mělo být na konci května. Tehdy má jeho detaily odhalit dočasná šéfka značky Clothilde Delbosová.

 

Právě se děje

Další zprávy