Půl století pod Fiatem. Lancia měla dávno skončit, prodává ale víc aut než Alfa Romeo

Foto: Lancia
Jan Matoušek Jan Matoušek
31. 10. 2019 6:02
Lancia, jedna z nejstarších automobilových značek, slaví letos tak trochu zapomenuté výročí. Přesně před půl stoletím, v roce 1969, ji pod svá křídla začlenil Fiat. Sňatek, který se nejprve jevil jako výhra pro obě strany, začal v 90. letech upadat. Vše došlo tak daleko, že se Lancia stáhla na jediný trh – ten domácí v Itálii. Tam se jí nicméně daří nad očekávání.

45 783 prodaných kusů. Tolik automobilů prodala podle dat Asociace evropských automobilových výrobců Lancia za prvních devět měsíců letošního roku. Na jediném trhu v Itálii. Nikde jinde už její vozidla oficiálně nekoupíte. Zapomeňte však na někdejší košatou řadu sahající od malých aut až po velká MPV. Lancia v Itálii prodává pouze model Ypsilon, jehož premiéra se navíc datuje do roku 2011.

Přes to všechno prodala Lancia letos více aut než Alfa Romeo na všech trzích Evropské unie dohromady. Budeme-li konkrétní, Alfa si našla cestu k 39 114 zákazníkům. A to se přitom její řada čítající čtyři modely nabízí na všech významných trzích včetně Německa nebo Francie.

Je přitom paradoxní, že Lancia už dnes nemusela existovat. Propad prodejů začal v 90. letech a pokračoval i přes začátek 21. století. Vše došlo tak daleko, že když se Fiat spojil v roce 2009 s Chryslerem a vznikl koncern FCA, padlo rozhodnutí, že Lancia začne v Evropě nabízet přeznačené modely amerického výrobce.

Tak vznikla auta jako Lancia Thema (tedy Chrysler 300) nebo Lancia Voyager (tedy Chrysler Voyager). Plán byl prodávat do roku 2014 295 tisíc vozů. V cílovém roce se však podle dat magazínu Automotive News Europe značka dostala na zhruba čtvrtinu plánovaného objemu. Spojení s Chryslerem nevyšlo (málo se ví, že například ve Velké Británii se naopak Lancie prodávaly jako Chrysler Ypsilon či Chrysler Delta).

Někdejší šéf koncernu FCA Sergio Marchionne v roce 2014 dokonce prohlásil, že značka nemá minulost ani na evropském, ani na severoamerickém trhu, kam ve stejnou dobu mířila Alfa Romeo a působil tam i Fiat. Padlo tedy rozhodnutí, že se Lancia stáhne pouze na italský trh, kde měla v poklidu dožít. Zprávy o konci automobilového inovátora se od té doby množily a zavření posledních showroomů na Apeninském poloostrově bylo nejspíše v některých momentech na spadnutí.

Důkaz? Jakákoliv spojitost s Lancií se neobjevila v plánech koncernu od roku 2014. Značka nebyla ani zahrnuta do představení pětiletého plánu celé italsko-americké automobilky v roce 2018. Jenomže, jak vyplývá z již výše zmíněných čísel, Lancia se dokázala svému osudu s téměř hrdinským patosem vzepřít.

Důvodů je několik, přičemž jeden z nich částečně vychází i z Marchionneho argumentu. Zatímco v celé Evropě nemá Lancia takové jméno jako třeba Alfa Romeo nebo Fiat, v domovské Itálii je to s identifikací podstatně jednodušší. Jediný nabízený model Ypsilon je tam navíc dlouhodobě, už od modelu Y10 z poloviny 80. let a následně první generace řady Y, později Ypsilon, z poloviny 90. let, populární.

Analytik společnosti JATO Dynamics Felipe Munoz si všímá ještě dalšího fenoménu. "Segment malých automobilů je v Itálii stále populární a Ypsilon je po loňském konci Fiatu Punto jediným malým hatchbackem celého koncernu FCA na tamním trhu," řekl Automotive News Europe.

Tři čtvrtiny všech kupujících modelu Ypsilon jsou podle zjištění FCA ženy. Lancia tomu proto přizpůsobila celou nabídku vozu, když do prodeje pouští několik speciálních verzí vozu za rok. Ty mají většinou spojení s některou z módních značek nebo se alespoň snaží hrát na stylovou notu. Lancia je také souhrnně označuje přídomkem Collections, tedy kolekce, což je termín užívaný především ve světě módy.

Lancia Ypsilon těží z limitovaných verzí - poslední je edice Monogram.
Lancia Ypsilon těží z limitovaných verzí - poslední je edice Monogram. | Foto: Lancia

Zatím poslední takovou speciální edicí je Ypsilon Monogram, kde jako charakteristický znak vozu slouží písmeno Y. Designéři jej přetvořili v onen monogram, který je v názvu edice, a objevuje se například na kolech, víku kufru nebo v interiéru.

Auto dostalo také dvoubarevné lakování ve zlaté a černé. Nabídka motorů limitované série kopíruje nabídku klasického modelu, to znamená benzinovou atmosférickou dvanáctistovku, kterou je alternativně možné předělat i na pohon na LPG, a devítistovku s pohonem na CNG.

Mimochodem právě zkapalněný ropný plyn, tedy LPG, je v Itálii prodejně oblíbený. Vždyť třetina všech prodaných Lancií nabídla tento typ motoru a celkově je v této třídě prodejně na třetím místě.

Přes to všechno se ale logicky nabízí otázka, jestli Lancia skutečně přežije, nebo jestli ji Fiat tak jako tak později zařízne. V poslední době se totiž objevilo několik spekulací, že by nakonec přes všechny předchozí informace mohl model Ypsilon dostat další generaci. "Věřím, že FCA udrží Ypsilon na trhu pro nejméně dva následující roky," říká Munoz.

Kvůli tomu by malé auto mělo projít dílčí modernizací. Vzhled se nejspíše měnit nebude, ostatně se stačí podívat na Fiat 500, který je v nabídce už od roku 2007 a Italové dodnes výrazněji neupravili jeho design. Ypsilon však příští rok dostane mild-hybridní variantu se základem v litrovém tříválci.

Tato kombinace by měla nahradit stávající čtyřválcovou dvanáctistovku a pomůže ušetřit koncernu drahocenné gramy emisí, které budou evropskými orgány bedlivě sledovány a za každý gram nad limit hrozí výrazné pokuty. Ostatně stejnou jednotku dostanou dle italských médií také Fiaty 500 a Panda, s nimiž Lancia sdílí platformu.

Prodejní úspěch nicméně není jediným důvodem, proč koncern FCA drží Lancii stále nad vodou. Výroba vozu je levná, a to z mnoha důvodů. Produkce probíhá v Polsku (sesterská Panda vyráběná v Itálii je dražší) z dílů, které sdílí větší množství modelů. Produkce je tak již z velké části zaplacená, odhaduje Automotive News Europe.

Přes to všechno ale analytik Felipe Munoz nevěří, že by pro Fiat větší a dlouhodobější investice do Lancie dávala smysl. Značka je podle něj totiž známá v Itálii, mimo ni má ale mnohem lepší jméno Alfa Romeo.

To je přitom vzhledem k historii obou firem možná trochu s podivem. Lancia je totiž starší, na konci listopadu 1906 ji založili závodník Vincenzo Lancia a Claudio Fogolin. Jen málo značek na světě je ještě staršího data narození. První vůz, Alfa 12 HP, se do výroby dostal v roce 1907 a započal tak úspěšnou éru orámovanou řadou technických inovací.

Lancia se například v roce 1913 stala první evropskou automobilkou, která nabídla model s kompletně elektrickým systémem v základní výbavě. Šlo o typ Theta. O devět let později představila Lancia model Lambda, který se jako první vůz na světě pyšnil samonosnou karoserií. To bylo v rámci odvětví přelomové.

V roce 1948 pro změnu značka uvedla první masově vyráběné auto, šlo o třetí sérii modelu Ardea, s pětistupňovou převodovkou. O dva roky později následovalo v podobě řady Aurelia první sériové auto s vidlicovým šestiválcem.

Seznam inovací, které Lancia zavedla, je skutečně dlouhý, ovšem ještě větší jméno si značka udělala ve světě motoristického sportu. Krátká byla kariéra ve formuli 1 v polovině 50. let, kterou zakončila smrt Alberta Ascariho, o to více ale značka získala status ikony světových rallye.

V roce 1956, i kvůli finančním těžkostem, totiž Gianni Lancia, syn zakladatele, prodal automobilku rodině Pesentiových. Právě ti začali koketovat s rychlostními zkouškami a získali pro značku první tituly s modelem Fulvia. Byl to ale až Fiat, který z Lancie udělal rallyovou ikonu. Fiat převzal Lancii pod svá křídla přesně před padesáti lety, v roce 1969. Značka na tom finančně nebyla nejlépe, nový majitel se ale do ní rozhodl investovat.

Následovaly proto modely jako Stratos, Beta nebo o něco později první Delta. Především Stratos se na rallyových tratích činil a mezi lety 1974 a 1976 pomohl značce vybojovat tři konstruktérské tituly. Další přidal v roce 1983, v éře ikonické skupiny B, model 037 a rovnou šest vavřínů vybojovala mezi lety 1987 a 1992 upravená Lancia Delta. Italové v té době mistrovství světa vládli a získali i několik titulů mezi jezdci.

Takto slavila Lancia v roce 1996 své devadesáté narozeniny.
Takto slavila Lancia v roce 1996 své devadesáté narozeniny. | Foto: Lancia

V 90. letech nicméně začal postupný úpadek značky i ve spojení s kolísající kvalitou a spolehlivostí. Například druhá generace Delty neměla s tou první kromě jména prakticky nic společného. Fiat z Lancie udělal svou luxusní odnož, která navíc sdílela řadu technických prvků s mateřskými modely. Produkce stejně jako kvalita kolísala a automobilce nepomohly ani sice designově výrazné, prodejně však nepříliš úspěšné modely jako Thesis, třetí Delta nebo Phedra.

Skutečně úspěšná byla jen malá Lancia Ypsilon. Fiat proto přistoupil ke změnám, které měly značce pomoci. Mezi ně patřil už zmíněný plán prodávat v Evropě přeznačené modely Chrysleru. To se nepovedlo a reakcí na to bylo stáhnutí se do ústraní a chystaný zánik. Ten díky prodejnímu úspěchu na jediném trhu v Itálii zatím nepřišel. Ve světě přísných emisních limitů je však otázka, jak dlouho se ještě Lancia v portfoliu koncernu FCA udrží.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Ministři a zástupci bezpečnostních složek státu jednají na úřadu vlády o připravenosti na případné rozšíření nákazy koronavirem z Číny

Proberou dosavadní opatření i plán pro případné šíření onemocnění. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) předloží rozbor připravenosti státních hmotných rezerv. "Pan premiér chce mít informace ze všech úhlů pohledu," řekl novinářům před začátkem jednání.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zopakoval, že na letišti v Ruzyni začali cíleně vyhledávat pasažéry, kteří vykazují symptomy podobné koronaviru. Cestujícím je určena také informační kampaň. A pro lety z Číny byly vyčleněny dva speciální vchody, které se budou pravidelně dezinfikovat. 

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Hospodářské noviny: Miliardář Šmejc koupil pražskou reprodukční kliniku

Investiční skupina Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce koupila pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International, píší dnešní Hospodářské noviny (HN). Hodnotu transakce deník neuvedl, roční obrat zdravotnického zařízení je podle něj kolem 150 milionů korun. Česko patří spolu se Španělskem k hlavním centrům umělého oplodňování v Evropě, uvádějí HN. Jedním z důvodů jsou vstřícné zákony.

HN připomínají, že reprodukční medicíně v Česku dominuje zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Kliniky skupiny FutureLife se kromě Česka a Slovenska nachází také ve Velké Británii, v Irsku, v Rumunsku, Finsku a Estonsku. Podle HN je FutureLife po španělské skupině IVI dvojkou na evropském trhu.

Podnikatel Jiří Šmejc je podle říjnového žebříčku časopisu Forbes s majetkem 20 miliard korun 10. nejbohatším Čechem. Šmejc je menšinovým vlastníkem a předsedou představenstva společnosti Home Credit, která poskytuje spotřebitelské půjčky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy