Rostoucí úspěch elektromobilů na evropském trhu má více příčin. Delší dojezd nových vozů, houstnoucí síť nabíječek i prolamování psychologických bariér. Snižuje se také cenový rozdíl mezi elektromobily a konvenčním pohonem, i když opačně, než by si všichni přáli: auta na benzin zdražují rychleji, než zlevňují elektromobily.
Rozhodování spotřebitelů proto stále ze všeho nejvíc ovlivňují peníze. Jak příjmy lidí a firem, tak podpory poskytované jednotlivými státy. Potvrzují to statistiky prodejů v jednotlivých zemích i pořadí, na němž se umístila jednotlivá auta. Následující tabulka uvádí prvních deset míst.
|
Typ elektromobilu |
Základní cena v ČR |
Prodej (EU27) |
| Tesla Model 3 | 1 369 990 Kč | 141 221 |
| Renault Zoe | 898 900 Kč | 71 759 |
| Volkswagen ID.3 | 1 183 900 Kč | 69 090 |
| Volkswagen ID.4 | 1 184 900 Kč | 54 476 |
| Kia e-Niro | 1 089 980 Kč | 46 790 |
| Fiat 500e | 649 900 Kč | 44 334 |
| Škoda Enyaq | 1 124 900 Kč | 44 039 |
| Hyundai Kona EV | 789 990 Kč | 42 920 |
| Peugeot e-208 | 885 000 Kč | 45 450 |
| Volkswagen e-Up | 625 000 Kč | 40 973 |
Nejprodávanější elektromobil v Evropě je s obrovským náskokem Tesla Model 3, jejíž aktuální česká cena začíná na 1,37 milionu korun. Celkově se elektroaut s cenou přes milion prodalo víc než těch levnějších.
Motoristé, kteří potřebují reálný celoroční dojezd alespoň 300 kilometrů a rychlé nabíjení, zatím levněji nepořídí. U malých aut formátu Fabie vychází bateriový pohon dvakrát dráž než spalovací, aniž by nabídl srovnatelnou praktičnost. Spotřebitelé proto nemají k jeho pořízení silnou motivaci.
Zeměpisné rozložení odpovídá v první řadě hospodářskému výkonu každé země a jeho souhře s podporami či daňovými úlevami. Ilustruje to tabulka seřazená podle podílu elektromobilů na prodeji osobních aut. Pro přehlednost obsahuje prvních 16 zemí, které dosáhly alespoň pětiprocentního podílu.
| Země | Osobní vozidla | Elektromobily | Podíl elektromobilů | HDP na obyvatele (USD) |
| Norsko | 176 276 | 113 751 | 65 % | 69 860 |
| Nizozemí | 322 831 | 64 149 | 20 % | 61 820 |
| Švédsko | 301 006 | 57 489 | 19 % | 57 430 |
| Rakousko | 239 803 | 33 380 | 14 % | 59 410 |
| Německo | 2 622 132 | 356 425 | 13 % | 58 150 |
| Dánsko | 185 324 | 25 000 | 13 % | 63 400 |
| Švýcarsko | 238 481 | 31 889 | 13 % | 78 110 |
| Velká Británie | 1 647 181 | 190 727 | 12 % | 48 690 |
| Lucembursko | 44 372 | 4 650 | 10 % | 126 570 |
| Finsko | 98 481 | 10 152 | 10 % | 53 080 |
| Francie | 1 659 003 | 162 107 | 10 % | 50 880 |
| Portugalsko | 146 637 | 13 260 | 9 % | 36 540 |
| Irsko | 104 669 | 8 646 | 8 % | 111 360 |
| Belgie | 383 123 | 22 677 | 6 % | 55 920 |
| Rumunsko | 121 208 | 6 342 | 5 % | 35 566 |
| Itálie | 1 457 952 | 67 283 | 5 % | 45 270 |
V posledním sloupci uvádíme nejjednodušší parametr hospodářské úrovně, hrubý domácí produkt na hlavu. Kromě Lucemburska a Irska, jejichž ekonomické ukazatele ovlivněné mezinárodním obchodem vycházejí na počet obyvatel zkresleně, vidíme poměrně lineární souběh obou parametrů. Čím bohatší země, tím vyšší podíl elektromobilů.
Teprve za odchylkami od tohoto souběhu můžeme hledat vliv podpor a daňových úlev. V Norsku jsou obrovské, v Německu i Británii významné. Slabší prodeje vzhledem k bohatství vidíme u Švýcarska, kde federální vláda podporuje pouze infrastrukturní projekty. Podporu pro koncové zákazníky nechává na jednotlivých kantonech a některé ji neposkytují.
Pozitivně se trendu vymyká Portugalsko a Rumunsko. V prvním případě hraje roli odpočet DPH i daně z příjmu u firemních aut, ve druhém neobvykle štědrá přímá podpora. Dosahuje deset tisíc eur (244 000 korun), více než dvoumiliardový rozpočet kromě hybridů pokryl i 6342 elektromobilů. Připomeňme, že na Slovensku i v Chorvatsku v minulosti rozpočet stačil jen na několik set aut a uchazeči ho vyčerpali během dvou minut.
Naopak srovnání Francie a Itálie nás vrací k zákonitosti, že chudší země si může méně dovolit. Zatímco počtem obyvatel i prodaných osobních vozidel se obě země liší o dvanáct procent, počtem elektromobilů skoro o šedesát procent.
Přímé podpory se v obou případech pohybují kolem sto dvaceti až sto padesáti tisíc korun, Francie má ale příkřejší zdanění spalovacích motorů podle emisí CO2. Což si může dovolit právě proto, že její hospodářství je silnější a střední třída bohatší.
Česko skončilo s 2700 elektromobily a podílem 1,3 procenta na 28. místě. Stejně jako další podobně hospodářsky výkonné země řeší otázku, zda má smysl podporovat prodej elektromobilů po troškách a neefektivně.
Případ omezených rozpočtů na Slovensku či v Chorvatsku ukazuje, že dotace podpoří jen zanedbatelné množství vozidel. Nebo se rozpočítá na menší částky pro více zákazníků. Ti by ovšem museli o to větší část hradit ze svého, takže dotace by pomohla jen nejbohatším. Nafukování dalších miliard po vzoru Rumunska zase přináší riziko destabilizace rozpočtu a upřednostňování jedné oblasti před ostatními.
Na letošek měla vláda v úmyslu rozdat podnikatelům a firmám 950 milionů korun z evropského fondu obnovy. Evropská komise však měla k návrhu výhrady, a tak dotační výzva tak zatím nebyla vypsána.
