Prodeje elektromobilů se ztrojnásobily, statistika ale ukazuje paradox dotací

Martin Frei Martin Frei
5. 5. 2022 17:12
Za loňský rok se Evropě včetně Británie, Norska a Švýcarska prodalo 1 218 360 elektromobilů. Víc než trojnásobek předcovidového roku 2019. Silné trhy v čele s Německem těží z rostoucích vládních podpor. Ty však přinášejí efekt až od určité úrovně, na kterou každý stát nedosáhne. Proto bylo 83 procent elektromobilů prodáno v šesti nejbohatších zemích.
Foto: Martin Frei

Rostoucí úspěch elektromobilů na evropském trhu má více příčin. Delší dojezd nových vozů, houstnoucí síť nabíječek i prolamování psychologických bariér. Snižuje se také cenový rozdíl mezi elektromobily a konvenčním pohonem, i když opačně, než by si všichni přáli: auta na benzin zdražují rychleji, než zlevňují elektromobily.

Rozhodování spotřebitelů proto stále ze všeho nejvíc ovlivňují peníze. Jak příjmy lidí a firem, tak podpory poskytované jednotlivými státy. Potvrzují to statistiky prodejů v jednotlivých zemích i pořadí, na němž se umístila jednotlivá auta. Následující tabulka uvádí prvních deset míst.

         Typ elektromobilu

Základní cena v ČR

Prodej (EU27)

 

Tesla Model 3     1 369 990 Kč     141 221
Renault Zoe 898 900 Kč       71 759
Volkswagen ID.3 1 183 900 Kč       69 090
Volkswagen ID.4      1 184 900 Kč       54 476
Kia e-Niro      1 089 980 Kč       46 790
Fiat 500e          649 900 Kč       44 334
Škoda Enyaq       1 124 900 Kč       44 039
Hyundai Kona EV         789 990 Kč       42 920
Peugeot e-208        885 000 Kč       45 450
Volkswagen e-Up        625 000 Kč       40 973

Nejprodávanější elektromobil v Evropě je s obrovským náskokem Tesla Model 3, jejíž aktuální česká cena začíná na 1,37 milionu korun. Celkově se elektroaut s cenou přes milion prodalo víc než těch levnějších. 

Motoristé, kteří potřebují reálný celoroční dojezd alespoň 300 kilometrů a rychlé nabíjení, zatím levněji nepořídí. U malých aut formátu Fabie vychází bateriový pohon dvakrát dráž než spalovací, aniž by nabídl srovnatelnou praktičnost. Spotřebitelé proto nemají k jeho pořízení silnou motivaci. 

Zeměpisné rozložení odpovídá v první řadě hospodářskému výkonu každé země a jeho souhře s podporami či daňovými úlevami. Ilustruje to tabulka seřazená podle podílu elektromobilů na prodeji osobních aut. Pro přehlednost obsahuje prvních 16 zemí, které dosáhly alespoň pětiprocentního podílu. 

Země Osobní vozidla Elektromobily Podíl elektromobilů HDP na obyvatele (USD)
Norsko     176 276  113 751  65 %       69 860
Nizozemí     322 831    64 149  20 %       61 820
Švédsko     301 006    57 489  19 %       57 430
Rakousko     239 803    33 380  14 %       59 410
Německo  2 622 132  356 425  13 %       58 150
Dánsko     185 324    25 000  13 %       63 400
Švýcarsko     238 481    31 889  13 %       78 110
Velká Británie  1 647 181  190 727  12 %       48 690
Lucembursko      44 372      4 650  10 %     126 570
Finsko      98 481    10 152  10 %       53 080
Francie  1 659 003  162 107  10 %       50 880
Portugalsko     146 637    13 260    9 %       36 540
Irsko     104 669      8 646    8 %     111 360
Belgie     383 123    22 677    6 %       55 920
Rumunsko     121 208     6 342    5 %       35 566
Itálie  1 457 952    67 283    5 %       45 270

V posledním sloupci uvádíme nejjednodušší parametr hospodářské úrovně, hrubý domácí produkt na hlavu. Kromě Lucemburska a Irska, jejichž ekonomické ukazatele ovlivněné mezinárodním obchodem vycházejí na počet obyvatel zkresleně, vidíme poměrně lineární souběh obou parametrů. Čím bohatší země, tím vyšší podíl elektromobilů.

Teprve za odchylkami od tohoto souběhu můžeme hledat vliv podpor a daňových úlev. V Norsku jsou obrovské, v Německu i Británii významné. Slabší prodeje vzhledem k bohatství vidíme u Švýcarska, kde federální vláda podporuje pouze infrastrukturní projekty. Podporu pro koncové zákazníky nechává na jednotlivých kantonech a některé ji neposkytují.

Pozitivně se trendu vymyká Portugalsko a Rumunsko. V prvním případě hraje roli odpočet DPH i daně z příjmu u firemních aut, ve druhém neobvykle štědrá přímá podpora. Dosahuje deset tisíc eur (244 000 korun), více než dvoumiliardový rozpočet kromě hybridů pokryl i 6342 elektromobilů. Připomeňme, že na Slovensku i v Chorvatsku v minulosti rozpočet stačil jen na několik set aut a uchazeči ho vyčerpali během dvou minut.

Naopak srovnání Francie a Itálie nás vrací k zákonitosti, že chudší země si může méně dovolit. Zatímco počtem obyvatel i prodaných osobních vozidel se obě země liší o dvanáct procent, počtem elektromobilů skoro o šedesát procent.

Přímé podpory se v obou případech pohybují kolem sto dvaceti až sto padesáti tisíc korun, Francie má ale příkřejší zdanění spalovacích motorů podle emisí CO2. Což si může dovolit právě proto, že její hospodářství je silnější a střední třída bohatší.

Česko skončilo s 2700 elektromobily a podílem 1,3 procenta na 28. místě. Stejně jako další podobně hospodářsky výkonné země řeší otázku, zda má smysl podporovat prodej elektromobilů po troškách a neefektivně.

Případ omezených rozpočtů na Slovensku či v Chorvatsku ukazuje, že dotace podpoří jen zanedbatelné množství vozidel. Nebo se rozpočítá na menší částky pro více zákazníků. Ti by ovšem museli o to větší část hradit ze svého, takže dotace by pomohla jen nejbohatším. Nafukování dalších miliard po vzoru Rumunska zase přináší riziko destabilizace rozpočtu a upřednostňování jedné oblasti před ostatními.

Na letošek měla vláda v úmyslu rozdat podnikatelům a firmám 950 milionů korun z evropského fondu obnovy. Evropská komise však měla k návrhu výhrady, a tak dotační výzva tak zatím nebyla vypsána. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy