Vysmívané značky dobývají Evropu. Dacia i Tesla prodejně porážejí tradiční rivaly

Jan Matoušek Jan Matoušek
23. 5. 2019 6:02
Prodeje aut v Evropě klesají. Po letech růstu došlo v prvním čtvrtletí poprvé od roku 2013 k poklesu počtu prodaných vozidel. Nejde o zásadně dramatické číslo. Přesto propad o 3,2 procenta vyjadřuje řadu nejistot na automobilovém trhu. Jsou ale i značky, kterým se za první tři měsíce roku 2019 dařilo. Své pozice například výrazně posílila Tesla.
Foto: iStock

Prodeje za první čtvrtletí

Společnost JATO Dynamics uvádí, že za první čtvrtletí letošního roku se v Evropě prodalo 4,13 milionu automobilů. To je o 3,2 procenta méně než za stejné období v roce loňském, kdy číslo dosáhlo na 4,27 milionu vozidel. Vůbec poprvé od roku 2013 také prodeje meziročně poklesly.

Důvod? Není jediný, ale dohromady se mísí několik proměnných. Tou hlavní je dle JATO situace okolo brexitu. Odchod Velké Británie z Evropské unie se administrativně táhne dlouhou dobu, což ekonomické situaci neprospívá. Tím spíš když právě ve Velké Británii vyrábí řada automobilek. A řeč není jen o domácích značkách - velké závody tam mají i Honda, Nissan nebo Toyota. Zatímco poslední jmenovaná japonská automobilka na rozhodnutí vyrábět ve Velké Británii i nadále trvá, Honda i Nissan už oznámily, že výrobu na ostrovech ukončí.

Dalším z důvodů propadu trhu je situace kolem naftových motorů. Ačkoliv řada testů uvádí, že nové naftové motory jsou mnohem čistější než benzinové agregáty a jejich ostrakizace je tedy zbytečná, velká města stále častěji chystají zákaz vjezdu naftových aut do svých center (a některá všech aut jako takových).

Vývoj prodejů nových aut v Evropě za první čtvrtletí

Počet prodaných aut (v milionech)
2010 3,76
2011 3,70
2012 3,43
2013 3,09
2014 3,33
2015 3,63
2016 3,92
2017 4,24
2018 4,27
2019 4,13

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy