Zatímco v Česku to na vládou řízené snížení cen paliv u čerpacích stanic nevypadá, okolní státy začínají hledat cesty, jak řidičům ulevit. Maďarsko do konce roku vrátí majitelům některých naftových aut přes 1300 korun, aby ulevilo jejich rozpočtu, v Německu zase vládní koalice bouřlivě debatuje, co by měla udělat. Blíží se totiž hned dvoje zemské volby.
Už 20. září budou voliči rozhodovat o podobě zemské vlády v Berlíně a Meklenbursku – Předním Pomořansku. Jsou to už třetí zářijové zemské volby, ty první v Sasku-Anhaltsku vyhrála drtivě AfD, vedená německými tajnými službami jako pravicově extremistická. I proto jsou pro současnou vládní koalici v podobě křesťanských demokratů CDU/CSU a sociální demokracie SPD další zemské volby mimořádně důležité: v Berlíně je CDU podle průzkumů druhá za levicovou postkomunistickou Die Linke, v Meklenbursku – Předním Pomořansku se zase o vedení přetahuje SPD s AfD.
Blížící se volby tak donutili jednat i spolkovou vládu s kancléřem Friedrichem Merzem v čele, který po týdnech mlčení v úterý oznámil, že se chystají opatření kvůli vysokým cenám paliv. Konkrétní ale nebyl, politici se na nich totiž nemohou shodnout a na stole je podle deníku Handelsblatt hned několik návrhů.
Mezitím ceny u čerpacích stanic v Německu dokonce překonaly letošní jaro. Diesel se v průměru prodává za 2,45 eura za litr (asi 59,5 koruny), Natural 95 E10 pak za 2,29 eura za litr (asi 55,6 koruny). Kvůli vysokým cenám měli už od začátku května do konce června v Německu sníženou energetickou daň na benzin a naftu, což je snížilo o několik desítek centů.
I teď přitom takzvaná „tankrabatt“ patří k možným opatřením, která by měla vláda diskutovat. Mimo jiné také proto, že se jí čas na rozhodnutí krátí. O tom mluvil v televizi ARD předseda frakce CDU/CSU v parlamentu Thorsten Frei, podle kterého by nějakou slevu bylo při rychlém jednání možné zavést už od 1. října. Odkazoval se přitom mimo jiné právě na snížení energetické daně uplatněné na jaře.
Jak podotýká Handelsblatt, právně to nepředstavuje žádné riziko. Politicky by však Merzovi, který jej opakovaně v posledních týdnech odmítal, mohlo toto opatření uškodit. Problém může představovat také napjatý rozpočet, v němž by na podobné opatření nemuselo být dost peněz.
Merz totiž zatím, i kvůli právním důsledkům, odmítá návrh SPD na financování snížení cen paliv zavedením mimořádné daně z neočekávaných zisků pro ropné společnosti.
Vedle snížení energetické daně se ve vládní koalici řeší především dva návrhy. Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová z CDU/CSU by ráda snížila DPH na paliva z devatenácti na sedm procent. To by se pak přímo projevilo na cenách u pump. Jako možnost toto uvedl také Frei.
Problém leží mimo jiné v tom, že snížení DPH neznamená snížení cen o fixní sumu podobně jako snížení energetické daně. Její výše v centech na litr je jasně daná, u daně z přidané hodnoty je řeč o procentuálních pohybech.
Další problém může představovat podle německého deníku evropské právo, které umožňuje národním vládám snížit DPH jen na určité produkty. A paliva mezi ně nepatří. Státy, které tak snížením DPH bojují s vysokými cenami, poslední dobou mimo jiné Polsko nebo Španělsko, tak jdou do rizika. „Spolu s Německem však existuje vysoká šance, že by se na úrovni EU povedlo prosadit odpovídající právní změny,“ dodává nicméně Handelsblatt.
Existuje také riziko, že by čerpacím stanicím snížení DPH příliš nepomohlo, protože zatímco energetickou daň platí, na DPH uplatňují vratky. Dodejme, že snížení DPH na paliva bylo na stole už na jaře, německá vláda se na něm ale nakonec neshodla. Experti přitom obě tato opatření považují za dlouhodobě ekonomicky nesmyslná, třebaže krátkodobě domácnostem ulevit mohou.
Naopak ministr financí Lars Klingbeil za SPD navrhuje zastropovat ceny paliv u pump, což prosazoval již na jaře. Neúspěšně. Fungovalo by to podobně jako nedávno třeba v Česku, kdy vláda každý den vydávala maximální ceny, za něž mohou pumpaři prodávat.
Takové opatření by se podobně jako snížení daně projevilo na cenách prakticky okamžitě, jenže by to také znamenalo zásah do marží jednotlivých prodejců. To by podle Handelsblattu výrazně ublížilo německým rafineriím, které už teď jsou pod silným ekonomickým tlakem. Navíc by to mohlo vézt k problémům s dodávkami paliv, podobně jako se to stalo v zimě 2022 v Maďarsku. Tam nakonec od zásahů do cen paliv museli ustoupit proto, že pro zahraniční dovozce se tamní trh stal neatraktivním.
Web Tagesschau zmiňuje ještě další možnost, a sice přímou platbu nízkopříjmovým domácnostem jako kompenzaci drahých paliv. Něco podobného už německá vláda řešila na jaře, nakonec k tomu ale nedošlo.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rozdělené Česko. Předpověď na víkend není příznivá, ale neplatí to všude
O víkendu bude v Česku převládat oblačné počasí s deštěm a přeháňkami. Sobota přinese srážky na většinu území, v neděli už jich bude méně a místy se ukáže i slunce. Teploty se budou pohybovat převážně mezi 10 a 16 stupni, na jižní Moravě může být až 18 °C. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
První dáma vysvětluje, proč vynechává volby. „Není to projev lhostejnosti,“ píše
Prezident Petr Pavel se sice vrátil z Maroka na volby, první dáma Eva Pavlová ale podobný krok neplánuje. V pátek odpoledne znovu potvrdila, že vynechá hlasování do zastupitelstva v Černoučku. Zopakovala, že by pro občany měla existovat možnost odvolit i na dálku. „Má neúčast není projevem lhostejnosti k veřejnému dění ani nezájmu o budoucnost obce,“ uvedla pro Aktuálně.cz skrze svůj tým.
ŽIVĚ Lídři stran i prezident už odvolili. Macinka ocenil Pavlův návrat z dovolené
Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.
Pavlova dovolená: pochybnosti zůstávají. Důležitý detail prozradil Macinka
Dovolená v marocké poušti prezidenta Petra Pavla vyvolává kritiku i otázky. Kritika mířila hlavně na to, že by kvůli ní hlava státu vynechala komunální volby. To se nakonec nestalo a prezident v Černoučku odvolil. Některé další otázky kolem prezidentské dovolené v Maroku ale zůstávají.
„Odstřihneme ho od zdrojů a ochromíme.“ USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud
Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.