


Mnichovský zemský soud rozhodl před týdnem ve sporu mezi francouzskou automobilkou Renault a americkou technologickou společností Broadcom. Francouzi podle rozhodnutí nesmí v Německu prodávat svůj nejoblíbenější model Clio a elektrický crossover Megane. Již prodaná auta se mají zničit.

Příčinou je spor o patent týkající se rozhraní Ethernet. To se v autech používá pro přenos dat mezi navigací a telematickými systémy. Renault toto rozhraní využívá, přitom ale Broadcomu, který patenty drží, nezaplatil v souladu s mezinárodním rámcem FRAND (Fair, Reasonable and Non-Discriminatory), který určuje férový rozsah cen za poskytované patenty. Jeho nabídka byla výrazně nižší.
Podle rozhodnutí soudu musí Renault přestat oba dotčené modely prodávat a již prodaná auta má stáhnout a zničit. Podle specializovaného webu IP Fray, který se na zaměřuje na patentové právo, se však nejspíš nebude jednat o sešrotování, ale demontáž komponentů, které patenty využívají. Konkrétně se má jednat o navigaci v modelu Clio a řídicí jednotku telematiky v Meganu.



Pro Renault přichází rozhodnutí v nešťastnou chvíli: nejoblíbenější model značky Clio právě míří na trh v nové verzi a Megane měl být pro německé zákazníky zajímavý s ohledem na chystané zavedení dotací na elektromobily.
Rozhodnutí zatím není pravomocné. Aby začalo platit, musí Broadcom nejprve složit zálohu v řádu milionů eur, což se podle vyjádření Renaultu zatím nestalo. Podle IP Fray je záloha sice vysoká, ale „složitelná“.
Renault se navíc plánuje proti rozhodnutí odvolat a chce zahájit řízení o zneplatnění patentu, o který se spor vede. Magazín Auto motor und sport uvádí, že spor obou stran nakonec může skončit mimosoudním vyrovnáním, v jehož rámci Renault zpětně poplatky Broadcomu doplatí.
Renault není jedinou obětí patentové války. IP Fray připomíná čtyři roky starý spor Fordu s japonskou společností IP Bridge kvůli LTE technologii pro připojení vozidel k internetu. Ford se prakticky bezprostředně po rozhodnutí soudu přidal do „poolu“ Avanci, v jehož rámci si patenty automobilky sdílí. Pro technologie jako Ethernet ale zatím podobný pool neexistuje.
V současné době rovněž probíhá spor mezi BMW a firmou Onesta. V tomto případě se má jednat o patenty na polovodičové součástky, které Onesta získala od technologické společnosti AMD. Porušovat je mají grafické procesory Qualcomm, které mnichovský výrobce využívá ve svých automobilech.
Význam patentů týkajících se komunikačních technologií nebo polovodičových součástek roste s požadavky na konektivitu vozidel. Práce s nimi je ale komplikovaná. „Současný licenční systém pro tyto patenty je těžkopádný a nejistý, výsledkem je, že zpomaluje inovace a komplikuje férovou konkurenci,“ kritizuje mluvčí německé asociace výrobců automobilů VDA pro magazín Merkur.



Trenér Radim Rulík po květnovém mistrovství světa ve Švýcarsku skončí na střídačce hokejové reprezentace. Odmítl nabídku na novou smlouvu a chce se věnovat práci na klubové úrovni. Spolu s Markem Židlickým a Ondřej Pavelcem bude jako hlavní kouč vést extraligové Kladno.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Zpráva amerických zpravodajských služeb o novém íránském nejvyšším vůdci Modžtabovi Chameneím vyvolala nečekanou reakci prezidenta Donalda Trumpa. Když se během brífinku dozvěděl, že Chameneí je údajně homosexuál, podle zdrojů deníku New York Post se nahlas rozesmál.



Polsko ani Francie se nezapojí do operací na otevření Hormuzského průlivu, které prosazují USA. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že konflikt se netýká bezpečnosti Polska. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie není jeho součástí a za současných okolností se vojenských akcí nezúčastní.



Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.