


Pod záminkou zlepšení bezpečnosti na silnicích dojde u našich jižních sousedů od příštího roku k citelnému zvýšení pokut prakticky za všechny přestupky. Zatímco se tamní vláda ohání sjednocením sazeb pro všechny spolkové země, rakouský autoklub ÖAMTC v tom vidí hlavně snahu zalátat děravý rozpočet. Nejvíc totiž stoupnou pokuty ze stacionárních radarů, které automaticky ukazují na majitele auta.

„Už je to oficiální: Od 1. ledna 2027 budou anonymní pokuty ukládány na celostátní úrovni v jednotné sazbě – bez ohledu na to, ve které rakouské spolkové zemi k přestupku došlo. Zvláštní důraz je kladen na vyšší tresty za závažné překročení rychlosti, které podle ministerstva dopravy významně přispívají k nárůstu závažných nehod,“ píše na svých stránkách rakouský autoklub ÖAMTC.
I když nápad s jednotnou výší pokut po celé zemi vypadá na první pohled rozumně (ostatně přesně tak je striktně přesný i německý Bußgeldkatalog), ve skutečnosti se o žádnou pevnou sazbu nejedná. Pouze dochází k zvýšení minimální i maximální částky za jeden a tentýž přestupek, přičemž rozdíl mezi oběma extrémy se v některých případech dokonce zvyšuje. A jak upozorňuje rakouský autoklub, všechny uložené pokuty v tomto rozmezí jsou legální a o jejich výši nelze polemizovat.
Podle nového sazebníku padne při překročení rychlosti nad 30 km/h pokuta v rozmezí 200 až 5000 eur, dosud to bylo 150 až 5000 eur. Koho radar až dosud přistihl při rychlosti vyšší o 40 km/h v obci nebo 50 km/h mimo obec, zaplatil pokutu 300 až 5000 eur. Od příštího roku to bude nejméně 400, ale také třeba až 6000 eur, tedy bezmála 150 tisíc korun.
Kromě pokut za rychlost se v Rakousku zvyšují i tresty za další přestupky. Například parkování vozidla na zákazu zákazu stání nebo parkování bez parkovacího kotouče v zóně krátkodobého parkování bude nyní stát 60 eur. Vjezd do křižovatky na žluté světlo bude penalizován pokutou 70 eur. A překročení „padesátky“ v obci o 11 km/h vyjde na 80 eur, stejně jako nezastavení na stopce. Ještě dražší, za 100 eur, bude bezdůvodná jízda v jiném než pravém pruhu na dálnici.
Právní poradce ÖAMTC Martin Hoffer poukazuje na to, že dopravní pokuty „vzrostly výrazně nad úroveň inflace“, v některých případech až o 50 procent. Zároveň varuje před snahou o dosažení rozpočtových cílů tímto způsobem: „Není poctivé vycházet z toho. že naplním obecní rozpočet z peněz potenciálních pachatelů trestné činnosti,“ míní Hoffer. Místo toho by podle právníka měli policisté raději trestat skutečné pachatele přestupků přímo na místě.
V Rakousku, stejně jako v Česku, totiž policie nemusí zjišťovat, kdo v době spáchání přestupku auto řídil. Pokutu automaticky posílá majiteli vozu, který za jeho provoz odpovídá před zákonem. Úřady si tak značně ulehčují situaci, když prakticky není třeba nikomu nic dokazovat a peníze do pokladny plynou takřka samospádem.
Díky přeshraničnímu vymáhání pokut, které v rámci EU platí od roku 2016, rakouské úřady kasírují peníze i od českých majitelů aut. Ti jsou navíc oproti rakouským v nevýhodě, protože kvůli delším doručovacím lhůtám platebních rozkazů chodících poštou někdy nestihnou čtyřtýdenní lhůtu, během které mohou zaplatit pouze částku za vyměřenou pokutu. Po jejím uplynutí totiž případ automaticky přejde do správního řízení, kde jsou sazby ještě podstatně vyšší.



Od vypuknutí migrační krize v Ceutě uplynuly dva týdny, její následky ale ve městě zůstávají. V enklávě stále pobývají tisíce migrantů, některé pláže jsou prakticky nedostupné a napětí mezi Španělskem a Marokem znovu roste. Marocké úřady se tak připravují na možnost dalšího hromadného pokusu o překročení hranice už tuto sobotu.



Epidemie eboly se v Kongu rozšířila do již šesté provincie z celkových 26. V pátek to podle agentury Reuters oznámilo ministerstvo komunikace, které potvrdilo nový případ v dosud nezasažené provincii Bas-Uele na severovýchodě země. Dosud bylo v Kongu zaznamenáno 4665 potvrzených případů nákazy, včetně 2184 úmrtí.



Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizená ze soukromého muzea u Parmy. Uvádí to v pátek média s odkazem na prohlášení policie. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo v noci na 23. března.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.