


Americký prezident Donald Trump pokračuje v tažení proti snižování emisí a snaze zvýšit počet elektromobilů na amerických silnicích. Další snahou podpořit spalovací motory je zrušení emisních limitů a s ním třeba i některých neoblíbených funkcí v nových autech. Domácí automobilky jsou přitom jeho rozhodnutím zaskočené.

Nejprve zrušil dotace na elektromobily, teď se rozhodl zrušit normy regulující skleníkové plyny vypouštěné osobními i nákladními automobily. Americký prezident Donald Trump tak pokračuje v tažení nejen proti elektromobilům, ale i rozhodnutím jeho předchůdců Baracka Obamy a Joe Bidena.
Právě v době Obamova prezidentství v roce 2009 vstoupila v platnost deklarace známá jako „stanovisko o ohrožení“. Zjednodušeně řečeno šlo o vědecký konsenzus, že šest skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého ohrožuje zdraví lidí a přispívá k oteplování planety. Na tomto základě vznikl zákon, podle něhož museli mimo jiné výrobci aut začít poprvé výrazněji snižovat vypouštěné emise skleníkových plynů. Stanovisko o ohrožení vedlo i ke snaze masověji rozšířit počet elektromobilů, tedy aut s nulovými emisemi z výfuku, na amerických silnicích.
Trump elektromobily dlouhodobě kritizuje, už loni upustil od státních dotací na jejich koupi, také se staví proti klimatické změně, když USA vyvázal z Pařížské dohody.
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) pak prostřednictvím svého šéfa Lee Zeldina ve čtvrtek uvedla, že odstoupení od stanoviska o ohrožení je „největší deregulační proces v historii Spojených států“. Trump stanovisko označil za katastrofu a podvod Obamy a Bidena na USA.
Podle Zeldina tímto krokem ušetří američtí daňoví poplatníci až 1,3 bilionu dolarů. Primární změnou je totiž konečná pro regulaci emisí skleníkových plyn pro všechna vozidla modelových let 2012 až 2027 a následujících. Jinými slovy dojde k přepisování nařízení platných od roku 2012.
Symbolem změny se pro EPA zjevně stal systém stop-start, který automaticky vypíná motor při zastavení například na křižovatce a po sešlápnutí plynového pedálu jej opět nastartuje. Jde o řešení, které by mělo šetřit palivo a snižovat emise, nicméně u široké veřejnosti se nikdy nesetkalo s přílišným úspěchem. A to nejen v USA. Proto o něm EPA v prohlášení mluví jako o „univerzálně nenáviděném“.



Agentura věří, že zrušení regulací skleníkových plynů přinese zlevnění nových aut a sekundárně i dalšího zboží, které auta převáží. Obamu a Bidena obvinila ze zdražování aut a také nelegálního prosazování elektromobilů, aby bylo vyhověno regulacím. Přístup k automobilu pak Trump dlouhodobě označuje za „ztělesnění amerického snu“ a cestu ven z chudoby.
„Kdo platí nejvyšší cenu? Pracující rodiny, malé podniky, miliony Američanů, kteří chtějí spolehlivé dostupné auto na cestu do práce, odvoz dětí do školy nebo nedělní cestu do kostela,“ řekl při představení změn v Bílém domě Lee Zeldin. Dodejme, že minulá Bidenova vláda chtěla předpisy ještě zpřísnit, aby se ještě více prosadily hybridy a elektromobily.
Podle EPA jsou snahy o snížení vypouštěných skleníkových plynů víceméně zbytečné. Agentura pro ochranu životního prostředí totiž údajně spočítala, že i kdyby Spojené státy eliminovaly skleníkové plyny úplně ze všech vozidel, na globálním klimatu by se to minimálně do roku 2100 nijak nepodepsalo.
Jak ale píše třeba oborový magazín Automotive News, vědci a experti na klimatickou změnu s tvrzením Trumpovy vlády nesouhlasí. Planeta se podle nich otepluje a přibývají i extrémní výkyvy počasí. Dodávají třeba, že poslední tři roky byly historicky vůbec nejteplejšími. A podle dřívějších zjištění EPA vypouštějí osobní auta a pick-upy více než polovinu všech emisí skleníkových plynů v americké dopravě. Doprava samotná je pak největším zdrojem skleníkových plynů v USA.
A Automotive News také píše o tom, že by rozhodnutí úplně zrušit emisní standardy nemuselo sedět ani automobilkám. Ty sice dlouho volají po zmírnění předpisů a určité „racionalizaci“, ne ale po úplném zrušení. Třeba Ford v dopise zaslaném americké vládě sice přísná Bidenova opatření kritizuje, nicméně zrušení emisních předpisů by podle něj „nepřineslo dlouhodobou stabilitu, kterou potřebujeme k historickým investicím v Americe i úspěchu v globálním měřítku“.
Nadšené z tohoto kroku není ani vedení Tesly a zmíněný oborový magazín také připomíná různá prohlášení z pravidelných výročních zpráv velkých amerických automobilek ohledně globálního oteplování.
Ford se v případě dalšího zhoršení situace bojí o narušení dodávek zákazníkům, General Motors zase varovalo před možným zvýšeným rizikem výkyvů počasí, které by mohly mít dopad na produkci a infrastrukturu. Něco podobného zmiňuje i koncern Stellantis.
Podle americké televize CNN teď čekají Trumpa a jeho vládu různé soudní spory o zrušení stanoviska o ohrožení a z něj vyplývajícího zákona o emisích. „Pokud (u soudu – pozn. red.) uspěje, žádné příští vedení EPA nebude schopné regulovat emise CO2,“ řekl CNN Jeff Holmstead, právník a bývalý vysoce postavený úředník EPA za vlády George Bushe.
Že budou krok Trumpovy vlády oponovat u soudu, oznámilo ještě ve čtvrtek několik právních a enviromentálních skupin či zdravotnických organizací.



Trenér Radim Rulík po květnovém mistrovství světa ve Švýcarsku skončí na střídačce hokejové reprezentace. Odmítl nabídku na novou smlouvu a chce se věnovat práci na klubové úrovni. Spolu s Markem Židlickým a Ondřej Pavelcem bude jako hlavní kouč vést extraligové Kladno.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila Sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Zpráva amerických zpravodajských služeb o novém íránském nejvyšším vůdci Modžtabovi Chameneím vyvolala nečekanou reakci prezidenta Donalda Trumpa. Když se během brífinku dozvěděl, že Chameneí je údajně homosexuál, podle zdrojů deníku New York Post se nahlas rozesmál.



Polsko ani Francie se nezapojí do operací na otevření Hormuzského průlivu, které prosazují USA. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že konflikt se netýká bezpečnosti Polska. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie není jeho součástí a za současných okolností se vojenských akcí nezúčastní.



Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.