Od příštího roku budou moci auta plně převzít řízení, a to se všemi důsledky, které z toho mohou vzejít. Posouvá se také věk, kdy musí řidiči na první povinnou lékařskou prohlídku. Podrobně rozebíráme dvě zásadní novinky, které motoristům přinese rok 2026.
Od 1. ledna čeká na české řidiče hned několik zásadních novinek, tentokrát bez výjimky příjemných. Starší šoféři už nemusí k lékaři v 65 letech. První vyšetření, zda jsou stále fit pro ovládání motorového vozidla, musí nyní absolvovat až po dosažení sedmdesátky. Další změnou je digitalizace zdravotních posudků. Řidič, který lékařskou prohlídku absolvuje po Novém roce u lékaře, který záznam zapíše do databáze, nebude muset mít posudek fyzicky u sebe. Záznam totiž bude dostupný v registru řidičů online. Posudky vydané před 1. lednem však bude nutné stále vozit s sebou.
Znamená to, že tato důležitá novinka nebude platit úderem půlnoci na Nový rok, ale bude nabíhat postupně. Podle toho, kdy po tomto datu řidič prohlídku skutečně absolvuje.
Co ale platí hned, je zvýšení věkové hranice, kdy řidič musí poprvé pro razítko. A to samozřejmě i tehdy, pokud už jednou absolvoval povinnou prohlídku podle starých pravidel v 65 letech. V takovém případě nemusí na další v 68, ale právě až v 70 letech.
Další důležitá novinka se zatím rozhodně netýká každého motoristy, ale do budoucna bude takových nepochybně přibývat. České zákony nově pamatují i na auta, která se pohybují bez přičinění řidiče. Ten sice musí být stále připraven převzít volant, auto už jej k tomu ale nebude neustále vyzývat jako dnes. Učiní tak výhradně za situace, kdy si samo nebude vědět s provozem před sebou rady.
Výzva k převzetí auta nesmí navíc přijít náhle, ale v dostatečném časovém odstupu v řádu sekund tak, aby nebyl v čase, kdy odpočívá, nucen nepřetržitě sledovat provoz.
Jde o takzvanou úroveň 3 automatizovaného řízení, kterou v současnosti nabízejí jen dva výrobci: BMW a Mercedes-Benz. A to ještě navíc pouze v Německu na vybraných úsecích dálnic.
Od 1. ledna 2026 tak stejná pravidla jako v Německu budou platit i na českých silnicích. Tedy že systém autonomní jízdy, který například Mercedes ve třídě S nabízí u našich sousedů za pět tisíc eur (v přepočtu kolem 122 tisíc korun), bude možné používat i na tuzemských dálnicích. Dosud to fungovalo tak, že se automatizované řízení samovolně vypnulo, pokud auto překročilo hranici se zemí, kde jeho provoz legislativa neumožňovala.
Avšak ani zanesení autonomních aut do zákona ještě samo o sobě neznamená, že jej výrobci začnou v dané zemi okamžitě nabízet. David Haidinger z českého zastoupení BMW upozorňuje, že nejde jen o samotné zpřístupnění funkce, ale především o smluvní podchycení všech situací, do kterých se může počítačem řízené auto dostat. Legislativa totiž jasně stanoví to, co se zdálo ještě poměrně nedávno zcela neřešitelné. Totiž že řidič má právní odpovědnost za nehodu pouze tehdy, když je vůz pod jeho kontrolou. V situaci, kdy ji způsobí vůz v režimu automatizovaného řízení, za ni nese odpovědnost jeho výrobce.
Právě tato formulace na sebe ovšem váže další změny, bez kterých se samočinně řízená auta neobejdou. Kromě toho, že funkce autonomního řízení bude uvedena v technickém průkazu vozu, současně s tím dostane policie pravomoc vstupovat do záznamového zařízení vozu. V případě přestupku či nehody tak tímto způsobem zjistí, kdo vlastně vůz v daný okamžik řídil. Nejenže na tento způsob kontroly musí být přichystané samotné auto, ale zvládat takovou kontrolu se bude muset naučit i policie.
„Sám jsem zvědavý, kdo autonomní řízení stupně 3 začne v Česku nabízet jako první,“ konstatuje David Haidinger z BMW. Mnichovská značka touto technikou vybavila luxusní sedan řady 7.
Zdá se, že podobné otazníky panují i na straně konkurence. „Centrála to, že v Česku dochází v oblasti autonomního řízení k posunu, samozřejmě zaznamenala. S určitostí k tomu mohu říci jen to, že u stávající třídy S autonomní řízení nabízet nebudeme,“ říká Josef Hlávka z českého zastoupení značky Mercedes-Benz. Jedním dechem však dodává, že modernizovaná vlajková loď se představí už zkraje příštího roku.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚPapež přijal pozvání do Česka, oznámil prezident Pavel po návštěvě Vatikánu
Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.
ŽIVĚRusko je připravené k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval Zelenskyj
Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.
Střelba na úřadě: mrtvý zaměstnanec i vrah, policie šetří zvlášť závažný zločin
V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.
ŽIVĚEvropa se má soustředit na Ukrajinu, ne na Grónsko, vzkázal Trump a opět pohrozil cly
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.
Ustojí to NATO? Spor s Trumpem o Grónsko rozhádá celou alianci, bojí se experti
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.