Ceny dálničních známek by se od příštího roku už neměly automaticky zvyšovat s ohledem na inflaci. Vláda schválila novelu, která ruší pravidelnou valorizaci. Pokud změnu podpoří i parlament, cena roční známky zůstane v příštím roce na 2570 korunách.
Vláda v pondělí podpořila návrh ministerstva dopravy na zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Pokud změnu schválí také parlament, jejich cena se od začátku příštího roku nebude pravidelně zvyšovat podle zákonem stanoveného vzorce zohledňujícího inflaci. O případném zdražení bude rozhodovat vláda.
Ministr dopravy Ivan Bednárik krok zdůvodnil tím, že dálniční známky v posledních letech zdražily příliš rychle.
„Od roku 2023 vzrostla cena roční dálniční známky o 1070 korun, tedy o více než 70 procent. Jen málokteré zboží nebo služba za stejnou dobu zdražily tak výrazně. Dostali jsme se do situace, kdy se cenou blížíme Rakousku, které má kvalitnější dálniční síť i výrazně vyšší kupní sílu obyvatel. Takový vývoj nepovažuji za správný. Proto navrhujeme, aby se cena dálničních známek v příštím roce nezvyšovala,“ uvedl.
Novela zákona o pozemních komunikacích nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Pokud ji zákonodárci schválí, zůstanou ceny dálničních známek v roce 2027 stejné jako letos. Roční známka tak bude stát 2570 korun, třicetidenní 480 korun, desetidenní 300 korun a jednodenní 230 korun.
Ministerstvo dopravy zároveň zachovalo zvýhodnění pro nízkoemisní vozidla. Slevy tak budou i nadále platit pro elektromobily, vozy na vodík, plug-in hybridy a automobily poháněné CNG nebo LNG. Resort tím podle svých slov reagoval na připomínky z meziresortního připomínkového řízení i následná jednání s Evropskou komisí v souvislosti s Národním plánem obnovy.
Současně pokračuje projednávání senátního návrhu, který by změnil fungování jednodenní dálniční známky. Nově by už nebyla vázaná na kalendářní den, ale platila by přesně 24 hodin od okamžiku nákupu. Státní fond dopravní infrastruktury a státní podnik CENDIS už podle ministerstva připravují potřebné úpravy elektronického systému.
Ministerstvo dopravy zároveň připomnělo, že oficiální e-shop pro nákup elektronických dálničních známek nově funguje na adrese edalnice.gov.cz. Přesun pod státní doménu gov.cz má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a omezit případy, kdy lidé nakoupí známku prostřednictvím zprostředkovatelských webů účtujících dodatečné poplatky.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Hormuzský průliv má podle Trumpa čelit blokádě, USA chtějí od lodí poplatky za ochranu
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Lídrem ANO pro obecní volby v Praze by měl být Jan Hušbauer
Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.
Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta
Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.