Evropská unie chce na dálku snižovat rychlost aut. „Je to absurdní a nebezpečné,“ říká expert

Marně byste v nových autech hledali asistenční systém, který by řidiče otravoval více. Hlídání rychlosti totiž často nefunguje přesně a upozorňuje na překročení v daném úseku vymyšlených limitů. Přesto to vypadá, že Evropská komise je s ním spokojená. Brzy totiž plánuje jeho rozšíření, které bude nejen hlasitě upozorňovat, ale má mít možnost zasahovat také do řízení.

Povinné asistenční systémy se v posledních týdnech opět dostávají do hledáčku médií. Od 7. července totiž začala platit další fáze balíčku pod zkratkou GSR2. Jestliže doposud jím musely být vybaveny jen nově schválené modely, od minulého týdne to platí pro všechna v Evropské unii nově registrovaná auta. Bez výjimky.

Už tak nekoupíte model bez inteligentního hlídání rychlostních limitů, varování před rozptýlením pozornosti řidiče, nouzového brzdění s detekcí chodců a cyklistů nebo udržování v jízdním pruhu.

Evropské komisi to však nestačí a podle uniklého návrhu, který se objevuje napříč evropskými médii od britského deníku The Telegraph až po polský magazín Auto Swiat, připravuje od roku 2030 další zpřísnění. A tentokrát už se nespokojí jen s výstražným (a často velmi otravným) pípáním.

Hlídání rychlostních limitů by totiž mělo dostat nadstavbu: satelitním určením pozice auta v součinnosti se senzory přímo ve voze by totiž mělo auto samo určit, jestli řidič nepřekračuje povolenou rychlost. A pokud ano, snížit mu výkon tak, aby ubral na povolené maximum. Systémy by tak přímo zasahovaly do řízení auta.

Zmíněný deník The Telegraph píše mimo jiné o tom, že by takový systém mohl v podstatě vymazat pokuty za překročení rychlosti, čímž by ale státní pokladu zdaleka nejen ve Velké Británii připravil o stovky milionů korun. Například deník MF Dnes přišel na začátku června s daty, podle nichž čeští řidiči jen loni za překročení rychlosti zaplatili na pokutách 286 milionů korun. Na druhou stranu by to opět mohlo snížit počet obětí dopravních nehod.

Velké nadšení nicméně nápad Evropské komise nevyvolal. „Je to absurdní. Má to spíše potenciál nehody způsobovat, ne jim zabraňovat. Lidé se pořád nebudou dívat kolem sebe a dávat pozor, nehody se tak budou stávat dál,“ obává se třeba Brian Gregory z Aliance britských řidičů. Další experti se obávají i vyšší zranitelnosti aut vůči útokům počítačových hackerů.

Překážkou může být i použitá technologie. Současné systémy využívají kombinaci čtení dopravních značek, mapových podkladů a GPS dat. Pokud by budoucí řešení vycházelo ze stejné technologie, mohlo by se potýkat se stejnými problémy.

Není například výjimkou, že systém správně rozpozná snížení rychlosti před křižovatkou, ale už nezaznamená, že po jejím projetí omezení končí. A tak nadále řidiče hlasitě upozorňuje, že překračuje rychlost, aniž by tak skutečně činil.

Spousta řidičů se jistě setkala i s tím, že třeba na Pražském okruhu mnoho aut často ukazuje nesmyslné hodnoty, stejně tak si systém neumí poradit s dočasnými úpravami rychlosti třeba kvůli pracovním úpravám. Mimochodem současná pravidla stanovují, že systém hlídání rychlosti musí fungovat správně alespoň na 90 procentech trasy, na níž je systém před schválením zkoušen.