Primula s měkkým i se do dějin zapsal lépe. Co dalo světu italské auto z roku 1964?

Primula s měkkým i se do dějin zapsal lépe. Co dalo světu italské auto z roku 1964?
Boční pohled ukazuje krátkou přední kapotu.
Navzdory skromnému půdorysu tak zbylo spousta místa pro posádku.
A dokonce i na zavazadla. Také karoserie kombi-kupé s výklopnou zadní stěnou byla tehdy velmi progresivní.
Nákres ukazuje výhodu příčného uložení agregátu před předními koly, které nezasahuje do kabiny.
Foto: Fiat
Martin Frei Martin Frei
26. 10. 2020 14:36
Už jen znalci si vzpomenou na italskou značku Autobianchi. V 50. a 60. letech byla prémiovou odnoží Fiatu a uváděla na trh nejmodernější techniku. Například kompaktní uspořádání předního pohonu, které v autě šetří tolik místa, že zůstává dodnes zlatým standardem menších rodinných aut. Poprvé se objevilo roku 1964 v modelu Primula, což mimochodem italsky znamená petrklíč.

Možná by vás nenapadlo, že nejtěžší úkol automobilového konstruktéra je navrhnout malý lidový vůz. Musí umět všechno, co auta větší, ale za mnohem méně peněz. Materiál přitom rozdíl v ceně nenažene, a tak je třeba si zahrát na chytrou horákyni a vymyslet, aby auto zvládlo stejnou práci s menším počtem součástek.

Proto už před válkou přijel Volkswagen Brouk a Tatra 95 s motorem vzadu, které nemusely přes celou podlahu vést náročný přenos hnacích sil s kloubovým hřídelem. Krátce poté František Janeček navrhl Jawu Minor, kde zase bylo všechno vpředu.

V další fázi už se kvůli spotřebě plechu hrálo i o rozměry auta, a tak konstruktéři začali zkoušet, jak umístit celý agregát před přední kola, aby zabral méně místa a nezasahoval do kabiny. Trabantu se to povedlo s dvouválcem, Saabu s tříválcem. Ale první auto, kde dokázali převodovku poskládat tak chytře, aby se vešla vedle dostatečně silného čtyřválce, bylo Autobianchi Primula.

Foto: Fiat

Malé švihácké auto z roku 1964 v kostce vystihuje hvězdnou hodinu poválečné Itálie, kdy hospodářský rozkvět katapultoval sto let zrající tvůrčí síly průmyslového severu. Ruku v ruce s novátorským pohonem šlo uspořádání prostorné karoserie s velkým prosklením i elegantně jednoduchý design.

Jaký náskok tehdy Italové měli před celou Evropou, nejlépe dokresluje, že prostorově úspornou formu pohonu zkopíroval první Volkswagen Golf a progresivní Citroën CX teprve o deset let později, Opel Kadett dokonce o dvacet. Dlouhé roky si s ní lámali hlavu i technici japonských značek.

Dnes je uložení agregátu vpředu napříč standardem drtivé většiny evropských aut od miniaturního VW Up! po Volvo XC90. Fiatu přitom nikdo nemusí platit licence, vždyť původní nápad ani nebyl jeho. K úspěšnému prosazení do každodenního života italským konstruktérům stačilo domyslet všechny detaily tak pozorně, aby k sobě přesně pasovaly.

Což bohužel platí i naopak - jedna drobnost může rozhodit všechno. Výmluvně to ukazuje současný stav kdysi průkopnického Fiatu, neméně varovný příklad ale máme i my v České republice. Stačí místo Primula napsat Prymula a věci přestanou fungovat. 

 

Právě se děje

před 6 minutami

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy