Už při výrobě se do pohonných hmot přidávají aditiva, která mají za úkol zajistit potřebné vlastnosti definované normou. Jelikož taková aditiva něco stojí, rafinerie jich přidávají jen tolik, aby splnily normy. Většina velkých řetězců jako Shell, MOL, Benzina nebo EuroOil, často už ale i obchodní řetězce jako Globus, Tesco nebo Makro nabízejí i nadstandardně aditivovaná paliva, která prodávají pod různými obchodními značkami.
Někde standard, jinde za příplatek
Na většině veřejných čerpacích stanic koupíte klasický Natural 95 a motorovou naftu, což jsou základní paliva z rafinerií splňující jakostní podmínky české normy. Kvůli čím dál složitější a sofistikovanější konstrukci motoru však začali výrobci a prodejci pohonných hmot nabízet paliva, která mají lepší vlastnosti, než určuje norma. Těmto palivům dali nějaký obchodní název, aby je odlišili od standardních pohonných hmot.
Na čerpacích stanicích se můžete setkat se dvěma typy těchto nadstandardně vylepšených paliv, která se od sebe liší množstvím přidaných aditiv. Některé řetězce nabízejí první skupinu aditivovaných paliv jako o 0,50 až 1 Kč dražší alternativu k základnímu benzinu či naftě (např. Pap Oil nebo obchodní řetězce Globus či Tesco). Tato paliva poznáte obecně podle toho, že k základnímu označení Natural 95, resp. diesel mají ještě nějaké dodatečné označení. Aditiv je v nich sice relativně málo (zhruba 0,3 ml na litr), nicméně jejich kvalitu znatelně zvýší. Například MOL nebo Shell tato paliva prodávají na svých pumpách jako standardní (Shell Fuel Save).
Další skupinou jsou prémiová, vysoce aditivovaná paliva, která představují opravdu vysoký nadstandard určený především pro nejmodernější vznětové motory. Ta obsahují řádově více aditiv (cca 3 ml na litr, přesné množství i typ přísad patří mezi výrobní tajemství) než první skupina nadstandardních paliv.
V Česku vyrábí tento typ paliva Benzina (Verva Diesel), a to přidáním velkého množství aditiv. Například MOL nebo OMV pro své prémiové nafty evo Diesel+, resp. MaxxMotion Diesel používají už kvalitnější základní složky, která vyrábějí nákladnější technologiemi. Tyto prémiové nafty, kam patří třeba i Shell V-Power Nitro+ mají obvykle cetanové číslo až 60 (základní typ nafty jen 51), neobsahují biosložku, málo pění a skvěle odolávají mrazu. Do kategorie prémiových paliv patří i benzin kategorie 95 Shell V-Power Nitro+.
Umí zvýšit výkon, hlavně ale čistí motor
Hlavní rozdíl mezi běžným a nadstandardním palivem je v tom, že obsahuje přísady (aditiva), které vylepšují jeho vlastnosti nad rámec normy. U nafty dokáží aditiva zlepšit mazivost (snižuje opotřebení vstřikovačů), pěnivost (rychleji natankujete plnou nádrž) nebo odolnost proti „zamrznutí“ (ve skutečnosti jde o proces vyloučení parafínů, látek, které ucpou palivové vedení). Tyto přísady dokáží zvýšit odolnost proti korozi a některá aditiva zvýší i cetanové číslo (zlepšuje spalování, a tudíž i výkon či emise škodlivin).
U benzinů výrobci nejčastěji deklarují schopnost paliva čistit motor. O to se starají tzv. detergentní (čistící) aditiva, jež dokáží starší motory zbavit usazenin na ventilech či ve válcích a u nových motorů zabránit jejich vzniku. Tyto tvrdé usazeniny, kterým se lidově říká karbon, postupně snižují výkon motoru, zhoršují jeho běh a ve výsledku zvyšují spotřebu.
Velmi dlouho byli řidiči odkázáni jenom na argumenty výrobců takových paliv, protože reálné motorové zkoušky byly velmi nákladné a nikdo je nedělal. Pak však společnost SGS, což je celosvětový nezávislý lídr v oblasti inspekce, testování a certifikace paliv (v Česku nástupce bývalého Ústavu paliv a maziv), vyvinula revoluční celosvětově uznávanou motorovou zkoušku CEC F-20-98, která dokáže na zkušebním benzinovém motoru ověřit čistící schopnosti paliv. Použitá metoda „Dirty-Up & Clean-Up“ (znečisti – vyčisti) spočívá v jednoduchém principu, kdy je motor provozován s jedním palivem (zpravidla běžným) a následně s druhým (aditivovaným).
U nás tuto zkoušku podstoupila v Kolínské laboratoři české pobočky SGC jako první společnost Shell se svým palivem V-Power Nitro+ 95. Jeden 60hodinový test se skládá z 800 cyklů odpovídajících typickému zatížení v městském provozu, kdy v motoru vzniká nejvíce usazenin. Celá zkouška se v případě „Dirty-Up & Clean-Up“ metody opakuje s druhým palivem za použití původních ventilů motoru. Na nich se sleduje míra zanesení usazeninami, a to jednak vizuálně, hlavně ale zvážením vzniklých usazenin. Sací ventily se pomoci analytických vah zváží před a po testu a odečtem se určí rozdíl v množství usazenin.
První část testu (Dirty-up) ukázala vznik 145 mg úsad na jeden ventil při použití běžného benzinu Natural 95. Ve druhé části testu (Clean-up) se použilo palivo Shell V-Power Nitro+ 95 a už na první pohled byly ventily čistší, což následně potvrdilo i vážení.
Průměrným výsledkem bylo 95 miligramů úsad na ventil, tedy o 50 mg méně (-34 %), než kolik jich vzniklo při zkoušce s běžným Naturalem 95. „Dle standardní metodiky se ještě provádí odstranění úsad ze spalovací části ventilů a průměrné množství úsad na ventil klesá až na 30 mg,“ komentuje výsledky měření Ivo Krajíček z motorové zkušebny SGS v Kolíně.
Účinek nepocítíte ihned
Pokud Vám někdo řekne, že po natankování prémiového paliva okamžitě pocítil silnější tah, tak je to spíš placebo efekt. Odstranění usazenin totiž nějakou chvíli trvá. Převedeme-li 60 hodin do běžného provozu při průměrné rychlosti 50 km/h, vychází to na 3000 km. U benzinového auta s průměrnou spotřebou 7 l/100 km jsou to přibližně čtyři nádrže. Pokud chcete zabránit vzniku usazenin u nového auta, je dobré tankovat jenom nadstandardně aditivovaná paliva.
Poslední skupinu prémiových paliv představují vysokooktanové benziny kategorie 98+ (Shell V-Power Nitro+ Racing, Benzina Verva 100 nebo OMV MaxxMotion 100+), které jsou primárně určené pro sportovní a luxusní automobily, jejichž motory jsou na vyšší oktany uzpůsobené. Samozřejmě se nic nestane, když do takového auta nalijete i klasický Natural 95, nicméně motor nemusí dosahovat udávaných výkonů.
Pokud si natankujete vysokooktanový benzin do běžného auta, zázračného zvýšení výkonu nečekejte. Opět platí, že motoru udělá dobře spíš jeho čisticí schopnost, což ale umí i levnější 95oktanové prémiové palivo. Výhodou vysokooktanových benzinů je to, že neobsahuje etanol. Tato biosložka má tu špatnou vlastnost, že na sebe ráda váže vodu a nehodí se pro dlouhodobé skladování. Vysokooktanové benziny proto rádi používají motorkáři nebo majitelé veteránů na zazimování.
