První zkušenosti s technikou získal mladý Royce coby zaměstnanec železničních dílen, později si rozšiřoval své obzory u firmy zabývající se veřejným elektrickým osvětlením.
Už v devatenácti letech si za vydělaných 20 liber založil s kamarádem v Manchesteru malou firmu, která se později rozrostla na továrnu vyrábějící hlavně elektromotory. Společnost Royce Ltd. mu přinesla bohatství, sláva přišla až později.
Jako úspěšný podnikatel si ve 40 letech mohl dovolit koupit tehdejší novinku - automobil. Jenže ojetý vůz značky Decauville technika Royceho zrovna nenadchl. A tak si ho patřičně vylepšil, respektive na jeho základě v roce 2004 postavil svůj první automobil Royce 10 HP.
Postupně postavil k plné spokojenosti jejich majitelů další tři automobily. Jeden z nich se dostal do ruky obchodníkovi a motoristickému nadšenci siru Charlesi Rollsovi.
Ten nabídl Royceovi, že bude s jeho automobily obchodovat a nakonec spolu v květnu 1904 uzavřeli dohodu: Royce bude auta vyvíjet a vyrábět a Rolls prodávat pod nově vzniklou značkou Rolls-Royce.
Prvním modelem se stal Silver Ghost, který se představil veřejnosti na výstavě v Londýně v roce 1906. V souvislosti s tímto automobilem byl poprvé v kampani na tento model prezentován i reklamní slogan "Nejlepší automobil na světě".
Společně si oba zakladatelé firmu, jež oficiálně vznikla 16. března 1906 jako Rolls Royce Limited, moc neužili. Charles Rolls se v roce 1910 zabil při letecké akrobacii a workoholik Royce prodělal v roce 1912 náročnou operaci. I když se nakonec zotavil, podlomené zdraví mu již nedovolilo naplno pracovat.
Ještě než Rolls v roce 1910 zahynul, vznikla i typická ozdoba chladiče - soška "Spirit of Ecstasy", které se také říká Emily, Silver Lady nebo Flying Lady. Jejím autorem byl sochař Charles Robinson Sykes. Automobily Rolls Royce pak zdobí od roku 1911.
Henry Royce byl neobyčejně pracovitý, čímž trpěla jeho životospráva. To se pak značně podepsalo na jeho zdraví. Po výše zmíněné operaci v roce 1912 mu doktoři nedávali více než několik měsíců života. Royce se z toho nakonec dostal, ale do kanceláře se již nevrátil a svou firmu řídil na dálku z domova.
Továrna Rolls-Royce od první světové války vyráběla kromě luxusních vozů i letecké motory, které poháněly i anglické stíhačky v první světové válce. V době hospodářské krize firma Rolls-Royce koupila konkurenční Bentley, ve stejném roce byl Royce povýšen do šlechtického stavu.
O dva roky později však Henry Royce krátce po svých 70. narozeninách zemřel. Po Royceho smrti změnila firma na znamení smutku barvu podkladu na logu "RR" z červené na černou. Další osudy značky samozřejmě poznamenala válka i konjunktura v 50. a 60. letech minulého století.
V roce 1946 se firma přestěhovala do města Crewe, které leží asi 45 km jihozápadně od Manchesteru. V roce 1966 pak společnost Rolls-Royce převzala kontrolu nad firmou Bristol Siddeley a měla rázem nejširší program na výrobu leteckých motorů na světě.
Přesto se v roce 1971 kvůli vývoji třírotorového motoru pro americký dopravní letoun Lockheed L-1011 Tristar dostala do vážných finančních potíží, a dokonce na ni byl vyhlášen konkurz. Britská vláda se snažila zabránit ztrátám už vložených peněz daňových poplatníků a společnost byla zestátněna.
V roce 1973 se nakonec automobilka od továrny na letecké motory oddělila.
Od roku 1980 byla společnost Roll-Royce Cars součástí zbrojařského koncernu Vickers, v roce 1987 pak byla firma po následné reprivatizaci přejmenována na Rolls-Royce plc.
V roce 1998 po všeobecném úpadku britského automobilového průmyslu se zástupci společnosti Vickers rozhodli anglický národní poklad prodat. Zájem projevily automobilky BMW a Volkswagen.
Koncern z Wolfsburgu sice nabídl více, ale právo užívat název Rolls-Royce již tehdy vlastnilo BMW. Proto se nakonec představitelé obou automobilek dohodli, že značku Bentley si nechá Volkswagen a Rolls-Royce připadne BMW.
Ta už tehdy dodávala do britských automobilů své motory. Od roku 2003 tak Rolls-Royce plc. patří BMW a pod dohledem techniků mnichovské značky pokračuje v odkazu svého zakladatele Henryho Royce.
