Pozor, jede sanitka! Češi učí auta, aby si povídala spolu i s infrastrukturou

Martin Přibyl Martin Přibyl
8. 7. 2019 11:31
Sedíme v na pohled obyčejné octavii a jedeme po Hořejším nábřeží na Smíchově. „Pozor, sanitka, uvolněte cestu,“ objeví se najednou na displeji mobilního telefonu v držáku na čelním skle. Planý poplach? Ne, ve zpětném zrcátku se skutečně objevuje typická silueta dodávky s reflexními pruhy. Nemusí ani houkat (ani nesmí, vše je jen naoko) a systém C-Roads, jehož funkci nám právě ukazují lidé z O2, kteří na jeho vývoji spolupracují, o ní prostě ví.
Podívejte se na to, jak systém C-Roads v současné době funguje. | Video: Telefónica O2

K tomu, aby auto vědělo o nebezpečích na silnicích, není vlastně z pohledu řidiče zapotřebí mnoho. V zavazadlovém prostoru se nachází malá palubní jednotka připojená ke sběrnici vozu a v mobilu, který je s jednotkou spojen pomocí wi-fi, je nainstalována speciální aplikace, která varování zobrazuje.

Mapa testovacích lokalit projektu C-Roads (jednotky na mýtných branách nejsou nainstalovány všude).
Mapa testovacích lokalit projektu C-Roads (jednotky na mýtných branách nejsou nainstalovány všude). | Foto: O2

Auta spolu přes centrální cloud komunikují pomocí LTE, na dálnicích D5 a D11 jsou pak na mýtných branách nainstalovány speciální jednotky, které vozidlům předávají aktuální informace o dění na silnici přes takzvané wi-fi pro auta. Vůz pak může sám aktivně předávat informace dalším a dál.

Projekt C-Roads je v současné době v pilotním testovacím provozu a jeho cílem je vyvinout standardizovaný celoevropský systém pro komunikaci vozidla s jeho okolím - tedy ostatními auty a infrastrukturou. Česko v něm hraje významnou roli. "Doporučujeme celou řadu standardů pro budoucí fungování systémů," chlubí se Lukáš Krch, který v O2 zodpovídá za dopravní projekty. Právě kombinace wi-fi a LTE je podle něj českou specialitou, která výrazně rozšiřuje možnost využití systému i mimo hlavní tahy.

Projekt ale není jen dílem mobilních operátorů: kromě O2 a T-Mobilu je v něm zapojeno i ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a také Škoda Auto.

Komunikace mezi auty a infrastrukturou je důležitá kvůli autonomnímu řízení. Vlastně je jeho základní podmínkou, protože bez ní budou samořiditelná auta poloslepá. I za současné situace by ale mohly přesné informace o nebezpečích na silnici zvýšit bezpečnost a plynulost provozu. "Pokud by systém již dnes mělo 15 procent aut, dá se zabránit celé řadě kolon," myslí si Krch. Aplikace by řidičům doporučila takovou rychlost, kterou by problematickým místem projeli v klidu a bez popojíždění.

Takto vypadá vozidlová jednotka, která se připojí ke sběrnici vozu.
Takto vypadá vozidlová jednotka, která se připojí ke sběrnici vozu. | Foto: O2

V současné době ale zatím probíhá jen testovací provoz. V Česku se zkouší komunikace mezi vozy (pomocí aplikace lze problémy na silnici i manuálně hlásit) - a to nejen osobními, ale i třeba vozidly záchranného systému, jak ukazuje náš úvodní příklad, autobusy městské hromadné dopravy a také infrastrukturou: ta může do auta s předstihem posílat aktuální platné rychlostní omezení, informace o kolonách, komunikovat mohou i železniční přejezdy. Počítá se i s tím, že řidič dostane dopředu i informaci o tom, jaké světlo zrovna svítí na semaforu.

"Technologie je již dnes funkční," říká Jiří Vítek z O2. Samotný systém ale potřebuje ladit, řeší se třeba takové detaily, jako jaké informace budou mít přednost. Systém totiž bude hlášení od řidičů raději ověřovat, aby šofér nebyl zahlcován celou řadou planých poplachů.

Kromě toho musí být zajištěna i bezpečnost dat. C-Roads nesmí být velkým bratrem: veškerá data, která získá palubní jednotka napojená na sběrnice vozu (díky tomu například pozná aktivaci výstražných světel nebo prudké brzdění), budou jen krátkodobě uchovávána pro analýzu stavu dopravy. Policie je využít nesmí.

Mobilní telefon s aplikací C-Roads
Mobilní telefon s aplikací C-Roads | Foto: O2

Testy samozřejmě neskončí jen v Česku, vždyť se jedná o celoevropský systém. "Přeshraniční testování začne začátkem příštího roku," říká Martin Pichl z ministerstva dopravy. Nabízí se pochopitelně také otázka, kdy začne systém fungovat jako celek. "Od roku 2020 pojedeme podle připravovaného rozvojového plánu. Úvahy, kde by se mělo začít, právě probíhají. V prvé řadě se bude jednat o rizikové lokality," doplňuje Pichl. O finanční náročnosti realizace projektu ministerstvo představu má, přesná čísla ale Pichl zatím sdělit nechtěl.

Rozvoji systému C-Roads by v Česku mělo pomoci to, že je do něj zapojena samotná Škoda. V nových škodovkách by se systém mohl objevit v horizontu jednoho až dvou let. "Počítáme s postupným zaváděním. Zpočátku se bude jednat o příplatkovou výbavu, řidič dostane informaci o problémech na silnici na displeji," vysvětluje Štěpán Řehák z tiskového oddělení Škody.

Časem by podle něj auta měla umět na základě informací i upravit nastavení systémů podpory řidiče, jako je adaptivní tempomat, dojde i na autonomní jízdu. "Vše ale bude záviset na tom, co nám infrastruktura umožní," doplňuje Řehák.

Výhodou C-Roads je ale to, že bude dostupný všem. I majitelé starších vozů si budou moci pořídit palubní jednotku, aby mohli získat ověřené dopravní informace z první ruky. To však také závisí na tom, jak se O2 nebo T-Mobile, které budou takové přístroje prodávat, povede řidiče přesvědčit o výhodách systému.

"Jednáme například s pojišťovnami, aplikace a palubní jednotka mohou vyhodnocovat to, jak šofér řídí, a podle toho může získat bonusy na pojistném," říká Jiří Vítek. Palubní jednotka navíc přináší další příjemný bonus - má připojení k internetu a funguje jako wi-fi hotspot. Cestující v autě si tak mohou užívat rychlého internetu. Pro firmy pak budou jednotky spojené se službami chytrého sledování stavu vozového parku.

Ještě jedna věc je ale pro rozvoj důležitá. Současná podoba aplikace sice byla podle slov představitelů O2 vyvinuta ve spolupráci s dopravními psychology, ale nabízí vlastně jen varování a hlášení dopravních zádrhelů. V O2 proto prý jednají s Googlem (i Wazem) a Seznamem o tom, aby informace z jednotného systému přebíraly rovněž jejich mapové aplikace. Řidič pak bude moci používat navigaci, na niž je zvyklý.

Z technologického hlediska je pak podstatné i zavedení mobilních sítí páté generace. "Se současnými sítěmi můžeme jednotlivé funkce zavádět postupně, 5G ale nástup podstatně urychlí," říká Libor Pezinek z O2. Výhodou 5G nejsou vyšší přenosové rychlosti, ale menší zpoždění, které je pro přenos aktuálních informací (například o nouzovém zastavení vozidla) klíčové.

Celou situaci však komplikuje dění okolo čínské společnosti Huawei, která byla ve vývoji nejnovější generace mobilních sítí před konkurencí. "Zatím nemáme oficiální instrukce, jak při výběru dodavatele postupovat," říká Pezinek.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 43 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy