První jízda s novou Octavií. Nejdůležitější Škoda napravila jednu z chyb předchůdkyně

První jízda s novou Octavií. Nejdůležitější Škoda napravila jednu z chyb předchůdkyně
Foto: Martin Frei
Martin Frei Martin Frei
27. 3. 2020 6:02
Nejdůležitější české auto odráží naši národní povahu. Je velmi praktické, robustní a skoro se vším si poradí samo. S potěšením konstatujeme, že tyto dovednosti zůstaly i nové čtvrté generaci, kterou jsme právě poprvé prohnali po českých silnicích. Nechybí pár nových nápadů, ale hlavní novinkou je, že tentokrát si Octavia poradí i s tím, s čím si neporadili silničáři.

Podle původního plánu jsme vám měli už koncem minulého týdne přinést dojmy z dvoudenního setkání s novou Octavií na slunné Krétě. Epidemie, karantény a omezení letecké dopravy nakonec vedly k tomu, že se testovací flotila vrátila domů a my jsme jeden z vozů dostali k dispozici na půldenní projížďku po středních Čechách. Jde tedy o setkání letmé a orientační, ale i za to jsme v současné situaci vděční.

Foto: Škoda Auto

Vzhled nové Octavie je už na první pohled úplně jiný než dosud. Zatímco předchozí generace se uměřenou strohostí odpoutala od hravě ornamentální éry Roomsteru a Yetiho, novinka navazuje na ostré úhly a odvážně zprohýbané povrchy, které před pěti lety přinesl Superb. Od něho si Octavia půjčuje složité tvary kolem přední masky, zalomení víka kufru a široké zadní lampy zase z Kodiaqu. Do rodiny tedy zapadá, i když tu a tam přináší i nějakou tu novotu.

Nejvíc otazníků budí zamračená a nízko sehnutá příď s uzoučkými světlomety. Spíše než loveckou symboliku čmuchajícího psa na stopě odráží požadavky dnešní doby, zejména aerodynamiku. V době měření emisí CO2 na každý gram (tedy čtyři setiny litru nafty) a drastických pokut za překročení limitů hledají konstruktéři každou skulinu, jak odpor vzduchu snížit. Třeba protáhnout kapotu co nejníže k nárazníku nebo nechat vzadu výrazněji klesat střechu. Dlužno dodat, že pokles součinitele z 0,28 na 0,24 (resp. 0,29 u kombi) je na rodinné auto úspěch.

Foto: Martin Frei

Jasnější tvář ukazuje moderna po nastoupení dovnitř. Vodorovně členěná palubní deska působí štíhle a vzdušně. Zároveň elegantně schovává plastový základ a nechává víc vyznít dekorační materiály. V našem případě sympatickou kombinaci hliníkové lišty a textilního potahu s hrubou texturou a švem ve střední části. Knoflíky a ovladače jsou až podezřele důsledně uklizené, čímpak to asi bude?

Odpovědí je módní soustředění všech funkcí na obrazovku informačního systému. Ne že by nás tím Octavia bůhví jak potěšila, nutné listování menu za jízdy odvádí pozornost od řízení. Tím spíš, že za každým kouřícím náklaďákem musíme lovit i vnitřní cirkulaci vzduchu. Jsou tu ale dvě polehčující vychytávky.

Jednak konfigurovatelná domácí obrazovka, na niž si lze vedle mapy navigace připnout ikony podle vlastního výběru. Tedy i oběh vzduchu nebo vypnutí stop-startu. A pak hlasové ovládání, které rozumí i češtině. Asistentka Laura má sice poněkud komisní hlas, ale kromě zadání adresy nebo vytočení kontaktu umí i přeladit rádio a ovládat klimatizaci. Jak jsme vyzkoušeli, dokonce jí stačí povel "je mi zima na nohy".

Foto: Martin Frei

Prostor v kabině se od předchůdce neliší, neboť podlahová platforma i základní rozměry doznaly jen drobných změn. Na předních místech tedy nacházíme velkorysé pohodlí i co do šířky v loktech a také vzadu je místa na tuto třídu požehnaně, i když nízko uložený sedák neposkytne takové pohodlí jako ve větších autech. Samozřejmostí je obrovský kufr. Podle výrobce dokonce ještě trochu větší než minule.

Také svezení odpovídá většině zkušeností s předchozí řadou. Octavia padne snadno do ruky, ovládá se lehce a na poměry dnešních počítačově zředěných zážitků reaguje bezprostředně. V komfortu jízdy však jasný rozdíl je, a to přesto, že většina verzí si musí vystačit s jednoduchou vlečenou zadní nápravou.

Zatímco minulá verze s ní dělala rámus a kopala na hrbolech, tady jsou rázy i hluk potlačené mnohem lépe. Sami bychom si vybrali menší kola než testované osmnáctky, ale i na nich byl komfort nad očekávání slušný a vyhýbat jsme se museli jen největším dírám.

Škoda Octavia Combi 2.0 TDI DSG

Motor: dieselový 4válec, 1968 cm3
Výkon: 110 kW při 4000 ot./min
Točivý moment: 340 Nm při 1750 ot./min
Nejvyšší rychlost: 225 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,8 s
Kombinovaná spotřeba: 5,4 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 630 l 
Cena: od 731 900 Kč

Dvoulitrový diesel je navzdory stejnému označení i výkonu úplně nový, ale běžný smrtelník to za volantem nepozná. Což je nejlepší vysvědčení konstruktérů - s daleko přísnějšími emisemi dokázali skloubit dosavadní dynamiku. Reakce motoru jsou pohotové, ochota zabrat příjemná a hluk dobře utlumený.

Sedmistupňový automat otáčky drží i na dálnici otáčky pod 2000/min, za což mu snad odpustíme trochu váhavější reakce ve městě. Výrobce slibuje i nižší spotřebu, tu jsme ale během krátké projížďky s nezajetým autem ani nezkoušeli měřit.

Foto: Martin Frei

Jedním z důvodů, proč se těšíme na ústup pandemie, je příležitost vyzkoušet novou Octavii podrobněji a důkladněji. Rádi bychom se blíž seznámili s asistentkou Laurou, vyzkoušeli nové plně diodové světlomety i další chytré detaily, které má škodovka umět.

Třeba varovat vás před přijíždějícím cyklistou, když otevíráte dveře. Už teď ale můžeme potvrdit, že základ řemesla zvládá skvěle, dobře se řídí a to, co se jí nejvíce vytýkalo - komfort pérování na horších silnicích -, dokázala citelně zlepšit.

 

Právě se děje

Další zprávy