S Peugeotem Rifter jsme absolvovali mnoho. Prozkoumali praktičnost kabiny, srovnali jsme ho s předchůdcem Peugeotem Partner, podívali se, kdo z konkurence vůbec zbyl na trhu. Vyrazil s námi v zimě do hor, na cesty za rodinou na Moravu v plném sedmimístném obsazení, na zahraniční reportáže a mnoho každodenních přískoků mezi domovem a prací. Jen cestu na sever Itálie v polovině března jsme s ním z koronavirových důvodů museli zrušit.
I přesto jsme za tři a půl měsíce ujeli přesně 10 000 km. Auto už na začátku testu nebylo zcela syrové, ukazatel informoval o 24 600 najetých kilometrech, při odevzdání už na tachometru svítil údaj 34 622.
A tak jsme sestavili pět základních informačních okruhů, na které jsme s Rifterem našli odpověď. A vám se budou hodit, pokud byste snad uvažovali, jestli je tento vůz vhodný právě pro vás.
Je opravdu tak praktický, jak se tváří?
Do puntíku. Dokonce praktičtější, než byste si mohli myslet. Nenabízí pouze prostor, a to nejen do stran nebo podélně a také ten nad hlavami. Variabilita kabiny je naprosto špičková. Kdo od auta pro rodinu potřebuje, aby se s ním dalo i stěhovat a podnikat, těžko by mohl být spokojenější.
Posuvné boční dveře ocení každý, kdo musí poutat děti do sedaček. Pro druhou řadu sedadel tu je jen jedno USB, což se zdá v současné digitální době trochu málo, ale zase dva stolečky s otvorem na pití přijdou dětem vhod. A prostřední pasažér má aspoň tolik místa co ti na krajních sedadlech.
Sedadla ve druhé řadě se jednoduše sklápí do roviny. Na výšku je tu proto tolik místa, že se dají některé domácí spotřebiče bez problémů převážet na výšku. A do toho je tu mnoho odkládacích prostor jak ve dveřích řidiče a spolujezdce, tak nad jejich hlavami. A schránka nacházející se mezi sedadly je rovněž extrémně prostorná.
Potěší i světlost interiéru díky velkorysému prosklení. Děti ve druhé řadě mají dobrý výhled ven, spodní linie oken je dostatečně nízko. Drobnost, ale kdo často vozí dítka, ví, že se jim pak nedělá tak často špatně jako v autech, kde je ve druhé řadě šero a vidět ven není tak dobře.
Dvě sedadla navíc. Vyplatí se?
Rifter se nabízí ve dvou délkách. Obě jsou standardně pětimístné, u obou se dá za 20 000 pořídit dvojice samostatných míst do třetí řady. Oproti klasickým MPV nejsou ukrytá v podlaze, což může mít nevýhodu v tom, že když je nepotřebujete, zavazadlový prostor se nedá tak dobře využít. I složené sedačky tu zkrátka zabírají dost místa.
Má to ale velké plus v tom, že se opravdu snadno dají vyndat a uložit do garáže, když nejsou potřeba delší dobu. Prostor v interiéru pak lze využít na maximum.
Rifter má ještě jeden praktický detail vztahující se k jeho kufru. Páté dveře se vyklápí vzhůru (křídlové z dodávek jsou za šestitisícový příplatek pouze pro základní výbavu Active). Když by ale za autem bylo skutečně tak málo místa, že by se nemohly zvednout, lze otevřít jen skleněné okno (ve výbavách Active a Allure příplatkové) a uložit si do auta, co potřebujete.
Jezdí jako trochu lepší dodávka, nebo se skutečně přibližuje MPV?
Na čtveřici, do které se Rifter řadí (Citroën Berlingo, Peugeot Rifter, Opel Combo a Toyota Proace City), se dá demonstrovat, o jak velký kus se tato auta posunula. Už to nejsou dodávky s utilitárnějšími kabinami a jízdními vlastnostmi aut na práci, mnohem více se posunula chování klasických MPV.
Samozřejmě ne zcela, MPV od Fordu nebo Volkswagenu jsou jízdně ještě o kus lepší, ale rozdíly už nejsou tak výrazné. Jezdit v Rifteru neštve. Na charakter auta se dá brzo zvyknout, dokonce i na tem netradiční volant malých rozměrů.
Plynule zrychluje (velký vliv na to má silný motor s povedeným automatem), je slušně komfortní, naklání se samozřejmě víc než běžný osobák, ale k povaze auta je jeho rozvážnější jízdní styl adekvátní.
Jaká je reálná spotřeba?
Spotřebu motoru jsme za dobu testu pečlivě sledovali. Naftový čtyřválec o výkonu 96 kW je nejsilnější variantou, kterou si můžete v Rifteru aktuálně pořídit. Pravdou je, že to není zrovna nejprodávanější motor, tím je slabší, 75kW diesel.
Testovaná verze má ale mnoho kladů. V kombinaci s osmistupňovým automatem se Rifter promění v řidičsky pohodlné auto. Je zkrátka příjemné s ním jezdit, nemuset řadit a užívat si slušných dynamických schopností této verze.
Motor je i poměrně tichý a dostatečně výkonný, aby se s autem daly absolvovat dálniční přesuny v plném obsazení. Spotřeba se neustále drží v rozmezí šest až sedm litrů na sto kilometrů s minimálními extrémy. Nejlepší hodnotou bylo 6,4 l, v polovině prosince jsme měli naopak nejhorší 7,8 l.
Průměrná spotřeba za 10 tisíc ujetých kilometrů činila přesně sedm litrů nafty. Je to sice více, než udávají tabulky (ty slibují 4,1 l), ale na extrémně praktické sedmimístné auto krabicovitých tvarů, které se zkrátka na aerodynamice podepsat musí, to není špatná hodnota. I vzhledem k tomu, že jsme jezdili v zimě a na zimních pneumatikách.
Je opravdu levnější než MPV?
Výhodou tohoto typu aut dříve bylo skutečně to, že představovaly levnější alternativu ke skutečným MPV. Za cenu horších interiérů, jízdních vlastností nebo omezené výbavy.
Dnes ale MPV pomalu mizí z trhu, a kdo potřebuje prostornější rodinné auto, musí volit buď nějaké vetší SUV, velké osobní dodávky typu VW Transporter, anebo auta, jako je Rifter.
Peugeot Rifter Long 1.5 BlueHDI 130k EAT8 GT Line
Motor: naftový 4válec, 1499 cm3
Výkon: 96 kW při 3750 ot./min
Točivý moment: 300 Nm při 1750 ot./min
Nejvyšší rychlost: 184 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 11,1 s
Kombinovaná spotřeba: 4,2 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 1050 l (metodou tekutin, krátká verze 775 l)
Cena: 618 000 Kč (bez příplatků)
Ta už se o výrazný kus posunula, a tak mají v nabídce příplatků prakticky všechny položky jako kterékoli jiné auto, včetně aktivních bezpečnostních asistentů, dotykových displejů, bezdrátového nabíjení a adaptivních tempomatů. Interiéry už jsou mnohem hezčí na pohled a kvalita materiálů se rovněž posunula.
To ale také znamená, že se nedají pořídit stále docela levně. Základní cena krátkého Rifteru začíná na 397 tisících korun, za prodlouženou verzi Long se připlácí 35 tisíc.
Utrácet ale lze i v případě osobních verzí malých dodávek. Nejlépe vybavená verze GT Line spolu s nejdražší motorizací a automatem, kterou mělo také testované auto, startuje na částce 618 tisíc a nepřiplácí se třeba za dvouzónovou klimatizaci, bezklíčové odemykání, 17" litá kola a další drobnosti, další příplatky už nejsou tak finančně nákladné.
Není to málo. Ve chvíli, kdy Ford nyní nabízí S-Max s dvoulitrovým dieselem se 110 koni ve výbavě Titanium za 700 tisíc korun (s automatem ale o sto tisíc víc) už se bohatě vybavený Rifter skutečně přibližuje "pravým" MPV. Na druhou stranu, pokud se dokážete uskromnit s výbavou i motorizací, Rifter a jemu podobní jsou solidním, praktickým a cenově výhodným rodinným vozem, u kterého není potřeba přistupovat na větší kompromisy prakticky v žádných důležitých kritériích.
