Malé krůčky mohou být někdy rychlejší než velké. Názorně to ukazuje téměř nekonečný příběh českých plnicích stanic pro vodíková auta. Společnost Benzina oznámila záměr vybudovat stanici v Praze na Barrandově na jaře 2017, zprovoznit ji chtěla ještě koncem téhož roku. Dosud se to nepodařio.
Než byla po zdlouhavých procesech podepsána smlouva s dodavatelem, psalo se září 2020. To už naplno udeřila pandemie covidu, která omezila dodávky některých materiálů i součástek a zároveň způsobila chaos v námořní dopravě. Což se dotklo i barrandovské pumpy, jejíž zařízení pochází ze Spojených států. Dnes je již nainstalováno, po všech testech a revizích se její spuštění očekává během následujících týdnů.
Ve Vítkovicích zvolili jinou cestu, méně výkonné zařízení z domácích zdrojů. Zásobník tvoří stavebnice z tlakových láhví vyrobených místním specialistou Vítkovice Cylinders. Vysokotlaké zařízení dodala česká firma APT, navazující na dlouholetou tradici Tesly Elstroj, řídicí systém pak Vítkovice IT Solutions.
Druhý významný rozdíl je v investiční náročnosti. Zatímco vybavení velkých a rychlých pump stálo před covidem kolem pětadvaceti milionů korun, v Ostravě si poradili o víc než deset milionů levněji.
Právě tím se - mimo jiné - vysvětluje pomalé tankování. Nádrže osobních aut se plní tlakem 700 barů, při němž se vodík výrazně zahřeje a rozpíná, tudíž musí být chlazen. Ještě před začátkem tankování se podchlazuje na -40 °C a výkon samotného chlazení se pohybuje v desítkách kilowatt.
To vše ve Vítkovicích odpadlo, proto stlačování musí probíhat pomaleji. Tím je do značné míry zpochybněn jeden z argumentů vodíkové mobility, jelikož moderní bateriové auto se na tři sta kilometrů dojezdu nabije stejně rychle. Sami provozovatelé vidí hlavní využití pro flotily městských vozidel, která budou mít čas tankovat večer nebo přes noc.
Vodík je pro Ostravu trápenou špatným ovzduším velké téma. Do roku 2030 by město chtělo mít vodíkem poháněnou veškerou veřejnou dopravu. Společně s Moravskoslezským krajem, Technickou univerzitou Ostrava a dvacítkou firem ze soukromého sektoru založilo Vodíkový klastr s cílem vytvořit komplexní řetězec obnášející výrobu, distribuci i zpracování vodíku. Zelený vodík budou vyrábět například teplárny spalující biomasu.
Otevření vítkovické stanice je tedy spíše prvním krůčkem v budování místního ekosystému. Přesto potěší i příznivce vodíkových aut. Nejbližší otevřené pumpy jsou ve Vídni a Drážďanech, což je z ostravy tři sta, respektive pět set kilometrů. Praha a Litvínov by měly otevřít letos, stejně jako polské Katovice. V Brně jsou zatím plány bez konkrétního termínu.
