Okatý diblík slaví třicítku. Renault Twingo lámal rekordy a tvůrcům hrozilo vyhynutí

Okatý diblík slaví třicítku. Renault Twingo lámal rekordy a tvůrcům hrozilo vyhynutí
Renault Twingo první generace, 1993 až 2007
Renault Twingo první generace, 1993 až 2007
Renault Twingo první generace, 1993 až 2007
Renault Twingo první generace, 1993 až 2007
Foto: Renault
Martin Frei Martin Frei
1. 2. 2023 16:38
Právě před třiceti lety se začal prodávat Renault Twingo. Průkopník velkého prostoru na malé ploše a ryzí ukázka designérské fantazie. Ve své době Twingo budilo úžas, ale také nelibost, a to i u mnoha lidí v Renaultu. Dnes se k němu ale všichni hlásí. Infantilní vozítko se nakonec vyrábělo čtrnáct let a koupilo si ho dva a půl milionu lidí. Podobný úspěch v této třídě už těžko někdo zopakuje.

Že to někoho nenapadlo dřív, říkáme si často nad dobře udělanými věcmi. Rozhodně to platí o Renaultu Twingo. Byl ještě kratší než Trabant, přitom pohodlně odvezl čtyři dospělé, nechal přespat milenecký pár nebo si nechal naložit sekačku na trávu.

A ještě vypadalo tak roztomile. Spíš jako hračka, šéfdesignér Patrik Le Quément mluvil o domácím mazlíčkovi. Ženy si Twingo na dlouho oblíbily a výrobce jim šel vstříc. Veselými odstíny laku a barevně sladěným interiérem počínaje, konče limitovanými sériemi s partnerskými firmami ze světa módy i vůní: Benetton, Kenzo, L´Oreal.

Zrození Twinga přitom vůbec nebylo tak samozřejmé, jak dnes vypadá. U jeho kolébky nestály úplně šťastné sudičky.

Renault na tom v osmdesátých letech nebyl nejlépe. Vlastněný státem vytvářel každoročně miliardové ztráty. Čím hůř to šlo, tím větší slovo měli účetní bez nápadů, auta byla nemastná a špatně prodejná. Ředitele Georgese Besseho, kterého vláda pověřila škrtáním a propouštěním, v listopadu 1986 zastřelili levicoví radikálové.

Jeho následník Raymond Lévy měl odvahu pokračovat a věděl, že zatuchlé struktury firmy potřebují čerstvý vzduch a nová košťata. Jako šéfdesignéra povolal Patricka Le Quémenta, což byl sice rodilý Francouz, ale zkušenosti sbíral v Británii i Americe. V třiačtyřiceti letech byl na vrcholu sil a už si stihl získat respekt návrhem Fordu Sierra.

Le Qément hledal, kde co nejlépe začít rázný řez, a inspiraci našel v hangáru se zamítnutými prototypy. Pár jich pocházelo z výzkumného projektu na aerodynamiku a nízkou spotřebu. Proto měly jednoprostorovou karoserii a zkosenou příď. Nejmenší z nich vlastně bylo skoro hotové Twingo, jen ho museli trochu zvětšit a osadit těmi kulatými světly.

Produktovým manažerům v kravatách však nad dětinskostí návrhu ztvrdly obličeje a málem se jim povedlo celou věc shodit ze stolu. Twingo dokonce pohořelo při zákaznickém průzkumu. Čtvrtinu lidí nadchlo, ale polovina ho nesnášela. Podle pravidel by takový projekt měl skončit v koši. Mnozí ve firmě už si oddechli, že tuhle klukovinu mají z krku.

Le Quément se ale nevzdával. Polovina negativních reakcí byla neobvyklá, ale čtvrtina nadšených zrovna tak. To je málo? Copak by nám čtvrtinový tržní podíl nestačil? Jasné bylo jen to, že Twingo má výrazný až polarizující charakter.

Po zralé úvaze poslal řediteli Lévymu krátký vzkaz s filozofující slovní hříčkou. "Věřím, že největší risk pro Renault je, když se bude nadále vyhýbat riziku. Prosím, abyste osobně rozhodl mezi instinktivním designem a extinktivním marketingem." V češtině nemáme výraz pro opak instinktu. Slovo extinktivní však jasně odkazuje na smrt a vyhynutí.

Lévy dal palec nahoru a dál je to známá historie. Zbývalo jen vybrat jméno. Twingo je spojení tanců twist, swing a tango, zároveň naznačuje jízdu ve dvou. Krátké, hravé, pregnantní, mezinárodní.

Skvělému využití prostoru napomáhala extrémně krátká příď s příkře skloněnou kapotou. Pod ní se nevešel motor připravený pro Clio, a než stihli vyvinout motor nový, muselo si Twingo první tři roky vystačit se stařičkým agregátem OHV ze šedesátých let.

V nejvyšším bodě byla karoserie naopak o podstatných šest centimetrů vyšší než Clio. Právě to byl jeden z klíčů překvapivého vnitřního prostoru. Dovnitř si pohodlně sedli čtyři dospělí. Na kufry moc místa nezbylo, ale při jízdě ve dvou to vyřešila tehdy revoluční novinka, posuvná zadní lavice.

Navíc šla přední i zadní sedadla sklápět do nákladní či lůžkové úpravy. Pak jste mohli v Twingu stěhovat nábytek nebo vyrazit na víkend bez ubytování. Praktickou stránku korunovala vizuální hravost interiéru s barevně kontrastními prvky. Chyběly tu dokonce všechny obvyklé ručičkové ukazatele, stačil digitální rychloměr a pár kontrolek.

Úspěch se dostavil okamžitě, už po čtyřech letech jezdilo po západní Evropě milion aut. Kategorii, jíž dosud kraloval Fiat Panda, Twingo zcela opanovalo. Jako spolehlivou a dostupnou motorizaci ho vyráběli také v Kolumbii, Uruguayi a na Tchaj-wanu. 

Tou dobou se Patrick Le Quément s pobavením dočetl v novinách, že ohromný úspěch inovativního konceptu byl všem v automobilce jasný od prvního dne. Všem se od začátku líbil a celý tým táhl za jeden provaz. "Hned jsem si vzpomněl na sovětské přepisování historie a mizení lidí z fotografií", směje se dnes žoviálně muž, který za dva roky oslaví osmdesátku.

Poslední obdivuhodou vlastností Twinga bylo, že odmítalo stárnout. Podstatu mobility dokázalo zjednodušit na dřeň s takovou grácií, že funkčně vyhovovalo a esteticky se líbilo čtrnáct let.

A líbí se dosud. Příchod druhé generace si v roce 2007 vyžádaly hlavně normy na ochranu při nehodě. V tom bylo původní Twingo přeci jen dítě osmdesátek. Nástupce už ovšem nemohl být tak krátký. Jak je vidět na srovnání dvou bariérových testů, celý nárůst rozměrů padl na deformační zóny.

Druhé ani třetí generaci už tvůrci nedokázali vdechnout tolik originality a také s nimi nedosáhli srovnatelného úspěchu. V dalších dekádách minitřídu ovládl Fiat 500 a Panda, zatímco Renault udělal větší štěstí se Scénikem.

 

Právě se děje

Další zprávy