Test ojetiny: Renault Clio je levnější, ale o to zdatnější soupeř Škody Fabia

Martin Frei Martin Frei
30. 11. 2019 6:20
Malá auta Francouzi uměli a umí. Clio třetí generace z let 2005 až 2012 spojuje šarm Paříže, komfort a prostor obýváku s jízdním nadhledem auta o třídu většího. A jelikož se vracíme už o dvě generace do minulosti, ceny padají lákavě nízko. Přesto se nemusíte bát ani spolehlivosti. Tohle auto se prostě povedlo.
Foto: Martin Frei

Čtrnáct let po představení si design udržuje pozoruhodnou svěžest. Paradoxně dvojnásob to platí o provedení před faceliftem, které poznáte podle rozevřených "nozder" kolem loga na přídi. Pozdější verze je v zájmu aerodynamiky zavřely a působily poněkud nudně. Francouzsky nenucená elegance obzvlášť vynikne u hatchbacku s kompaktní zádí, ale ani kombi Grandtour nepůsobí stěhovácky hranatě nebo nastavovaně. Tato příležitost je stále cennější, kombíků mezi malými modely ubývá.

Clio si pro jemný design oblíbili zákazníci s citem pro krásu, ochotní počkat na nějakou limitovanou sérii. Proto i dnes najdete v bazarech hezké kusy na originálních litých kolech. To je také případ vozu na snímcích, zapůjčeného z centra AAA Auto.

Foto: Renault

Kabina je zařízená jednoduše a vkusně. Materiály a kvalita zpracování nevybočují ze standardu třídy, plasty jsou tvrdší a po letech občas něco zavrže. Atmosféru má ale příjemnou, což obzvlášť platí pro provedení v krémové barvě u vyšších výbav. Jelikož Clio III. generace ještě nemuselo plnit přepisy na ochranu chodců a nemá moc vysoký čumák, potěší v porovnání s dnešními auty celkem přehlednou přídí. Palubní deska není v duchu francouzské tradice přehnaně vysoká, což přispívá ke vzdušnému a prosvětlenému charakteru.

Ve své době Clio nebylo levné auto, první roky se totiž prodávalo vedle pokračující starší generace. Proto má drtivá většina ojetin klimatizaci, což třeba u Fabie není pravidlem. Chudší výbavy přesto zklamou volantem seřiditelným pouze výškově.

Na poměry třídy vůz překvapí královsky prostornou kabinou. Vděčí za ni rozvoru náprav 2575 mm, který odpovídal tehdejší Škodě Octavia a i z dnešních malých vozů se mu vyrovná jen málokterý. Auto uvedené v roce 2005 navíc nehonilo každý gram emisí CO2 ultimatvní aerodynamikou, takže není zbytečně nízké. Čelní sklo nepadá posádce na hlavu, potěší výhled na semafory a pohodlné je i nastupování, i když požadavky na bezpečnost odrážejí mohutné a skloněné čelní sloupky.

Foto: Martin Frei

Za jízdy zaujme vynikající odhlučnění, díky němuž se v Cliu příjemně cestuje i na delší vzdálenosti. Tím větší škoda francouzsky měkkých sedadel, z nichž někoho můžou už po hodině bolet záda. Dlouhý rozvor nechává dost místa i cestujícím vzadu, takže čtveřice dospělých se sveze pohodlně.

Hatchback pojme 290 litrů zavazadel, což je dodnes konkurenceschopná hodnota, která na běžné jízdy po městě a za nákupy stačí. Tajným tipem českých rodin je kombi Grandtour s objemem 440 litrů, širokým vstupem, nízkou nakládací hranou a variabilním využitím. Jedinou nevýhodou je rezervní kolo umístěné pod podlahou zespoda. Vedle dnešních aut, v nichž rezervu a hever nenajdete vůbec, je to ještě dobré. Po koupi ojetiny ale nepodceňujte prověrku a rozhýbání zaneseného mechanismu, který může po letech zatuhnout.

Foto: Martin Frei

Zdaleka nejčastějším pohonem je základní benzinová dvanáctistovka, kterou můžeme s klidem doporučit. Dynamika není závratná a mrštnosti ve městě pomáhají krátké převody, které na dálnici ženou motor do vysokých otáček. Pokud se ale s Cliem nechystáte pravidelně pendlovat do Hamburku, bude vám tento motor s trochou skromnosti stačit. Jde totiž o čtyřválec, takže stejně starou Fabii HTP v kultuře chodu poráží už od přírody, nemluvě o kvalitním odhlučnění kabiny.

Foto: Martin Frei

Větší kubatury 1,4 a 1,6 z prvních let netřeba hledat, každému nevyhoví ani pozdější přeplňovaný 1.2 TCe. Jde o zcela odlišný a mnohem spolehlivější motor než pozdější stejnojmenný stroj v Méganu a Scéniku, ale za tichý a medově hladký tah zaplatíte spotřebou 7,5 litru.

Diesel v malém autě je vždy otázkou priorit. Patnáctstovka dCi spojuje suverénní tah s pětilitrovou spotřebou, ale tichou pohodu benzinových verzí nedožene a každý si musí spočítat, jestli účty u pumpy vyváží servisní náklady. Varianty 50 a 63 kW Euro 4 sice v ČR neměly filtr pevných částic, ale zase byly vybaveny zlobivým vstřikovánm Delphi přecitlivělým na kvalitu nafty. Pozdější Euro 5 je na tom lépe, ale pokud to povinný výfukový filtr vzdá, připravte si na nový 32 000 Kč. U všech motorů bez ohledu na palivo pak počítejte s nutností po osmi či deseti letech vyměnit rozvodový řemen s příslušenstvím, což s originálními díly cenově vychází kolem 10 000 Kč.

Foto: Martin Frei

Koroze se Francouzi nikdy moc nebáli a důvod k tomu není ani zde. Jedenáctiletý kus po 77 000 km vypadal zespoda skoro jako nový. Zejména nás překvapila plechová nápravnice bez zrnka rzi, na pohled připomínala spíš hliník. Dalších let se ve zdraví dožije i výfuk. Ramena podvozku často přežijí 150 000 km, a i když se pak musejí vyměnit celá, stojí v originále jen 2500 Kč. Jediným slabým místem podvozku jsou praskající pera po 1500 Kč. Nepříjemné, ale u dnešních aut nijak neobvyklé.

Foto: Martin Frei

Nejstarší čtrnáctileté kusy, které mají najeto přes 200 000 km, se dají pořídit za 40 000 Kč. Hezké kombíky z konce výroby s padesáti tisíci na tachometru stojí "o kilo" víc. Což znamená úsporu nejméně 20 000 Kč proti stejně staré Fabii druhé generace, kterou navíc nejčastěji najdete s ne zcela neprůstřelným motorem 1.2 TSI. Cenově bližším a zdatným konkurentem Clia je srovnatelně kvalitní, ale dynamicky línější Opel Corsa a také Peugeot 207, který jako poslední v této třídě nabízel variantu kombi.

 

Právě se děje

Další zprávy