Před čtvrtstoletím stála Toyota RAV4 u počátků kategorie SUV. Tehdy šlo a auto pro volný čas, připravené i k pohybu mimo zpevněnou cestu. Tomu odpovídalo jak fortelné uspořádání pohonu 4×4 se třemi diferenciály, tak rezervní kolo umístěné ve stylu expedičních speciálů na víku kufru.
Dnes jsou SUV samozřejmou součástí městského provozu. Mimo asfalt se skoro nepodívají a spoléhají na levnější techniku z cestovních vozů. Zato rostou nároky na prostor, a tak třetí generace RAV4 dorostla Volkswagen Tiguan a volitelně se nabízí i jako předokolka.
Uvnitř se pohodlně usadí čtyři dospělí a kufr s objemem 500 litrů rodinným potřebám vyhoví, i když netrhá rekordy. Mezi auty té třídy jde o dobrý průměr, kromě prémiových lodí nabídne víc místa jen Honda CR-V.
Zpracování a odolnost kabiny drží tradice Toyoty, po 150 tisících kilometrů tu nic neskřípe ani neodpadává. Poněkud zavalitá palubní deska naláká zájemce na standardní dotykovou obrazovku, zašmodrchanou logikou komunikačního systému spíš zklame. Takový je ale život i s jinými japonskými značkami.
Ve starších ročnících převažuje benzinový motor 2.0 Valvematic. Má sice vstřikování MPI, s nímž méně trpí při častých kratších jízdách, ale úplně jednoduchá stará škola už to není. Přídomek Valvematic znamená proměnný zdvih sacích ventilů, jehož řízení může ve stáří selhat. Pak se vyměňuje ovládací modul za 35 tisíc korun.
Nejde o častou závadu, a i kdyby na ni došlo, nezvrátí celkově dobrou investici. Zejména pro někoho, kdo jezdí spíš kratší vzdálenosti. Benzinové dvoulitry stojí od 400 tisíc korun a nemívají moc najeto. S manuální převodovkou vydrží sloužit ještě hodně dlouho, u variátorového automatu Multidrive je jistoty méně.
Diesely z prvních let už mají najeto víc, takže při veškeré spolehlivosti budou chtít v servisu svoje. Verze 2.2 D-CAT s automatem přitom ani není úsporná. Po úpravách z roku 2016 byla nabídka dieselů omezena na přední pohon, což zákazníky odlákalo buď k hybridu, nebo k jiné značce.
V posledních ročnících je proto dieselů velmi málo. Přesto dávají smysl, jelikož se dají pořídit do půl milionu korun a nízkou spotřebou leccos ušetří. Zejména to platí o verzi 2.0 D-4D posílené na 105 kilowatt, což je motor od BMW.
Nástup hybridního pohonu do RAV4 se časově překrývá s aférou Dieselgate. Z tohoto otřesu a následného úprku od nafty vytěžila Toyota zdaleka nejvíc. Dosud spíše okrajový hybrid se dostal do velké obliby, jíž se těší dodnes. Což znamená na jednu stranu dostatek ojetých vozů z posledních ročníků, ale také vyšší ceny. Typický pětiletý kus s najetou stovkou tisíc kilometrů vyjde na 600 tisíc korun.
Kdo nemá těžkou nohu, snadno se s hybridním pohonem sžije. Benzinový čtyřválec po většinu času spokojeně mručí kolem 2000 až 2500 otáček, kde má nejvyšší účinnost. O potřebná zrychlení se stará elektromotor. Výsledkem této spolupráce je spotřeba kolem sedmi litrů. Tedy úspornost dieselu s mechanickou jednoduchostí benzinu.
Na pozoru by se měli mít dálniční letci, s plynem v podlaze spotřeba hybridu rychle roste. V zasněžených horách naopak nemusí stačit hybridní čtyřkolka. Vzadu má jen elektormotor a točivý moment na kolech je proti Volkswagenu s Haldexem asi poloviční.
Nejhloupější nepříjemnost RAV4 je ta nejzbytečnější. Ve standardní výbavě chybělo rezervní kolo. Objednávat se muselo s celou sadou jako příslušenství, což mnoho zákazníků opomenulo. Průkopník pohybu mimo asfalt tak kvůli banálnímu defektu může skončit na odtahovce.
Ojetá Toyota RAV4 III. generace
Na trhu: 2012 až 2018
Ceny ojetin: 400 000 až 800 000 Kč
Vnější rozměry: 4608 x 1845 x 1675 mm
Rozvor: 2660 mm
Kufr: 501 l
Motory benzin: 2.0 Valvematic (110 kW), Hybrid 2.5 (145 kW)
Motory diesel: 2.0 D-4D (90, později 105 kW), 2.2 D-4D (110 kW)
Testovaný vůz z AAA Auto byl na české poměry mimořádně zachovalý. Na tachometru mo po čtyřech letech svítilo jen 56 000 kilometrů, vzhled zkrášlovaly nestandardní doplňky a přihrádku vyplňoval štos faktur ze značkového servisu.
Včetně kýženého certifikátu prodloužené záruky na baterii. Ta se obnovuje každý rok v rámci prohlídky a předchozí majitel ji absolvoval letos v únoru. Tomu se říká auto za odměnu.
Také ovšem stálo 680 tisíc korun, což při čtyřletém stáří věru není málo. Dnešní nemilosrdný trh tím ale jen ukazuje, kde je skutečná kvalita. Trváte-li na SUV, těžko někde pořídíte lépe. A to i mezi vozy zcela novými.
