Ojetá Kia Ceed je skoro dokonalá. Ale když už zakopne, docela to bolí

Ojetá Kia Ceed je skoro dokonalá. Ale když už zakopne, docela to bolí
Záď působí zavalitě, o to víc je místa uvnitř. Výrazná boční linka dává vozu vizuální jednotu, malé děti ale vidí ven hůř.
Palubní deska spojuje jednoduché a přehledné ovládání s elegantními tvary
Standardem levnějších verzí byla manuální klimatizace, navigaci uvidíte v Ceedu jen vzácně
Levné verze sice nepotěší plastovým volantem, ale denní svícení spodními žárovkami ušetří drahé problémy s diodovými proužky
Foto: Martin Frei
Martin Frei Martin Frei
22. 4. 2020 6:03
Korejská auta si musela vstup do slušné společnosti tvrdě odpracovat. Na druhé generaci Ceedu jsou vysoké ambice vidět. Je důkladně a kvalitně postavená, praktická i prostorná a design nese jasně evropské rysy. Velkou spolehlivost ale stále provází poněkud extrémní ceny některých dílů. Moc jich potřebovat nebudete, ale co když...

První generace Ceedu v roce 2007 si získala pozornost z mnoha důvodů. Díky sedmileté záruce prolomila nedůvěru ke korejské kvalitě, trumfla Octavii v prostornosti kabiny a to vše nabídla za velmi agresivní cenu. Za tato lákadla mnozí přehlédli asijsky švihnutý design.

O pět let později už na vzhled pokračovatele dohlížel německý návrhář Peter Schreyer, jehož práce dojem z auta značně pozvedla. Tygří maska oživuje přísně aerodynamickou příď. s níž stoupající boční linka dokázala elegantně spojit objemnou a poněkud bachratou záď. Úplně atleticky s ní Ceed nevypadá, ale prostor uvnitř stojí za to - zejména kufr kombi SW.

Foto: Martin Frei

Také kabina nabrala elegantní nádech, zapracovalo se také na kultivovanosti a hladině hluku. Zejména na menších kolech s vyšším profilem pneumatik se Ceed přes české hrboly a kanály nese přímo noblesně a soudobou Octavii nechává daleko za sebou. Uměle působící řízení není nic pro adrenalinové řezače zatáček, ale ti bez tak nejsou cílovou skupinou vozu.

I druhá generace je vzorně spolehlivé auto postavené z kvalitních součástek. Netrápí ho elektrika, vůle v podvozku ani koroze spodku. Odvrácenou stranou je cena jiných než spotřebních dílů. Většina verzí je vybavená elegantním denním svícením diodovými proužky. Když odejdou, nabídne vám servis jen kompletní světlomet za 21 000 Kč, jednoho dne dojde také na archaickou plechovou nádrž paliva za 14 000 Kč. Naštěstí brzdy nebo spojkové sady jsou i v originále za ceny zcela běžné.

Druhou velkou zradu může přichystat nejpřístupnější a nejčastější motor, benzinová čtrnáctistovka. Poddimenzovaný katalyzátor se může vydrolit a recirkulací spalin nasátý prášek vydře válce až do ztráty komprese. Častěji se to děje u přestavby na LPG, ale ne zcela ojediněle i na benzin. Na záruku dovozce vyměňoval vše zdarma, ale ani sedmiletá garance není nekonečná. Polehčující okolností je, že na podzim 2015 přišel pod stejným názvem 1.4 CVVT motor zcela nový a spolehlivější. Poznáte ho podle objemu zmenšeného z 1396 na 1368 cm3.

Sázkou na jistotu není ani výkonnější 1.6 GDI vybavený přímým vstřikováním benzinu. Funguje dobře jen na nejkvalitnější palivo s čistícími přísadami, ideálně pokud se s ním jezdí delší trasy, při nichž se dostatečně zahřeje. Jakmile jedna z těchto podmínek chybí, motor se zanese karbonem, kucká a ztrácí výkon. Oprava obnášející kompletní rozborku se nevyplatí, doporučujeme hledat jen zcela zánovní kusy.

O to milejším překvapením je výdrž dieselu 1.6 CRDi, který netrápí naprosto žádné sériové závady. Ložiska turbodmychadla i další vnitřní části chrání víc než pětilitrová náplň oleje, která částečně kompenzuje povážlivě dlouhý servisní interval 2 roky a 30 000 km. Majitelům samozřejmě doporučujeme výměny častější. Nadprůměrně odolné jsou zde i vstřikovače od Bosche, a tak celý motor běžně najede 300 000 km jen s běžnou údržbou. Modlit se však musíte za výdrž filtru pevných částic, který ještě nikomu neodešel, ale stojí vskutku korejských 84 000 Kč.

Vytknout nic nelze ani samočinným převodovkám. Původní planetový automat dodávaný k dieselu do roku 2015 má pověst nezničitelného kusu železa, i když u dieselu zvyšuje spotřebu až o litr. Potíže ale stále nejsou ani s pozdější dvouspojkovou skříní DCT, u které je jen třeba si zvyknout na trochu pomalejší reakce.

Přičteme-li k tomu všemu ceny slušných kusů padající pod 250 000 Kč, znamená to za rozumný peníz docela hodně muziky. Potvrdil to i testovaný vůz zapůjčený z centra AAA Auto. Jen 37 000 km najetých za čtyři roky možná není obvyklý jev ani u benzinové čtrnáctistovky, ale sežeňte jiné srovnatelně velké a pohodlé auto za 215 000 Kč.

 

Právě se děje

Další zprávy