Od vysavačů a termohrnků k elektromobilům: Volvo si vybralo nového šéfa Jima Rowana

Martin Přibyl Martin Přibyl
12. 1. 2022 11:05
Švédská automobilka Volvo oznámila nástupce svého nejdéle sloužícího šéfa. Úspěšného sedmdesátníka Håkana Samuelssona nahradí 56letý Skot a bývalý šéf britského výrobce vysavačů Dyson Jim Rowan.
Jim Rowan.
Jim Rowan. | Foto: Volvo Cars

Samuelsson skončí ve své funkci k 21. březnu letošního roku po necelých deseti letech. Švédova éra ve Volvu byla úspěšná. Do firmy nastoupil v roce 2010 jako člen představenstva v souvislosti s příchodem nového vlastníka, kterým se stala čínská skupina Geely. O dva roky později již byl šéfem. Jeho pět předchůdců přitom ve funkci vydrželo v průměru 3,4 roku.

Do čela jediného švédského výrobce osobních aut se dostal ve svých 61 letech, přičemž většinu své kariéry strávil u výrobců nákladních aut MAN a Scania. To je výjimečné, server Automotive News připomíná, že takové konkurenční BMW posílá své CEO do důchodu v šedesáti.

Samuelssonovi spolupracovníci na něm oceňují jeho schopnost vycítit trendy. "Håkan byl výtečný lídr, obzvlášť pro dobu transformace, kterou nyní celý autoprůmysl zažívá," cituje Automotive News produktového šéfa Volva Henrika Greena.

Green mezi Samuelssonovy úspěchy řadí spuštění služby dlouhodobého pronájmu Care by Volvo, která ke značce přilákala mladší zákazníky, spolupráci s technologickými firmami jako NVidia, Google, výrobcem baterií Northvolt nebo lidarů Luminar, ale i odklon od větších než čtyřválcových motorů, nasměrování značky k elektrifikaci nebo vytvoření luxusnější odnože Polestar, do jejíhož čela Samuelsson postavil bývalého šéfdesignéra Volva i Škody Thomase Ingenlatha. V případě Polestaru mimochodem Samuelsson zůstane předsedou dozorčí rady i po 21. březnu.

Důvodem je to, že Polestar má letos vstoupit jako veřejně obchodovatelná firma na burzu. Samotné Volvo to provedlo již loni a vydělalo na tom miliardy eur, které bude potřebovat ke své transformaci na výrobce výhradně elektromobilů, jímž se podle loni oznámeného plánu má stát v roce 2030.

"Rozumí tomu, že autoprůmysl se musí stát technologickým, ne strojírenským oborem," popisuje Samuelssona pro Automotive News blíže nejmenovaný šéf blíže nespecifikované firmy, která má velice blízko k velkým automobilkám. Na šéfovi Volva oceňoval jeho otevřenou mysl a schopnost se rychle učit.

Taková hodnocení by však nic neznamenala, kdyby se Volvu nedařilo. Firma však vloni prodala takřka 700 000 aut a navzdory nedostatku čipů se jí povedlo dosáhnout sedmého prodejního rekordu v posledních osmi letech. Výrazným způsobem jí vzrostly online prodeje a o více než 60 procent se zvedl i prodej plug-in hybridů a čistých elektroaut.

Jim Rowan teď musí dokázat, že má podobný čich na správné kroky jako Samuelsson. K přerodu Volva ze strojírenské na technologickou firmu však nasvědčuje jeho pozadí. Mezi roky 2007 a 2012 byl provozním ředitelem společnosti RIM, majitele značky chytrých telefonů BlackBerry, pak následovalo osmileté působení u výrobce vysavačů a další spotřební elektroniky Dyson. Naposledy šéfoval americké firmě Ember Technologies, která rovněž vyrábí spotřební elektroniku, například termohrnek, jenž umí udržovat teplotu nápoje.

Během Rowanova působení se Dyson mimo jiné pokusil vyvinout vlastní elektromobil. Investoval do něj takřka 15 miliard korun a v roce 2019 jeho vývoj ukončil. Mimo jiné proto, že jedno auto by muselo stát 4,4 milionu, aby firma na projektu neprodělala.

"Jsem nadšený, že přicházím do ikonické firmy v době změn, které zažívá celý obor a zákazníci," napsal Rowan na svůj účet na profesní síti LinkedIn.

Automotive News ale podotýká, že Rowanův tým může cítit určitou křivdu. Ve vedení Volva je řada úspěšných manažerů jako zmíněný Henrik Green, finanční ředitel Bjorn Anwall, šéf amerického zastoupení značky Anders Gustafsson nebo šéf vývoje Javier Varela, na které se "nedostalo".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července a 51 procent pod svým dosavadním maximem. Prudce oslabuje i kryptoměna ethereum.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Za schvalování teroristického útoku na internetu dostal muž tříletou podmínku

Pražský městský soud udělil sedmapadesátiletému Zdeňku Salovi za podporu a propagaci terorismu tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Řidič kamionu v březnu 2019 na internetu vychvaloval pachatele teroristického útoku v Christchurchi na Novém Zélandu, který ve dvou mešitách zastřelil pět desítek lidí. Rozsudek není pravomocný, muž i státní zástupce si ponechali lhůtu na možné odvolání. Sala vinu popírá.

Muž podle obžaloby pod článek o střelbě na Novém Zélandu na webu zvrácený.cz napsal komentář "Dobře on, tak na muslimáče". Dopustil se tak podle státního zástupce trestného činu podpora a propagace terorismu. Žalobce Miloš Klátik ho za to navrhl poslat na pět let do vězení, soudkyně Jarmila Pavlátová však stejně jako většina soudců v podobných případech uložila podmíněný trest.

"Jde o ojedinělé jednání, kdy schvaloval takto odporný čin," prohlásila předsedkyně trestního senátu. U soudu se podle ní neprokázalo, že by Sala patřil do nějaké extremistické organizace nebo že by psal další podobné komentáře. Muž ale podle ní neprojevil žádnou lítost, proto dostal nejvyšší možný podmíněný trest. Sala vinu u hlavního líčení popřel. "Nic takového jsem nenapsal," uvedl. Dodal, že z jeho IP adresy mohl komentář odeslat i někdo jiný. Jeho argument však soud neuznal.

Za podporu a propagaci terorismu přes veřejnou síť hrozí trest pět až 15 let vězení. Soudy však zatím v případě schvalování útoku v Christchurchi ukládaly podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují

 Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.

Krátce před 11:00 SEČ se dolar prodával za 78,20 rublu, a vykazoval tak růst o 0,9 procenta. Naposledy byl tak vysoko v říjnu 2020. Ještě loni na podzim stačilo na nákup jednoho dolaru kolem 70 rublů. Euro se ve stejnou dobu prodávalo za 88,55 rublu a vykazovalo růst o 0,6 procenta. Pohybuje se tak blízko maxima z loňského jara.

Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, v posledních dnech ale napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy