Od června letošního roku neprojde STK vozidlo se stočeným tachometrem. Co s ním bude dál, stát neví

Eva Srpová Eva Srpová
7. 4. 2017 17:35
V Evropě jezdí podle odhadů zhruba 30 procent aut s přetočeným tachometrem. V některých evropských státech už funguje registr, který proti podvodnému jednání bojuje pravidelnou evidencí, v Česku se o takovém systému zatím jen mluví. Novela zákona platná od prvního června letošního roku částečně přesouvá problém na majitele, kteří si koupili neprověřenou ojetinu.
O boji proti stáčení tachometrů se stále hodně mluví, ale řešení zatím není.
O boji proti stáčení tachometrů se stále hodně mluví, ale řešení zatím není. | Foto: Mini

"V Evropě je zhruba 30 procent aut s přetočeným tachometrem. Vzniklá škoda kvůli podvodně zvýšené ceně u těchto vozů se pohybuje okolo 9,6 miliardy eur (cca 257 miliard korun). V Česku má upravený počítač kilometrů 37 procent aut," říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). 

K této problematice se Zdechovský rozhodl uspořádat mezinárodní tiskovou konferenci s politiky, řediteli velkých českých autobazarů a společností, které se zabývají prověřováním původu ojetých vozů.

V Česku vejde 1. června v platnost novela zákona č. 56/2001 Sb., díky níž může protokol o evidenční kontrole, který vydává stanice technické kontroly, pozbýt platnosti, pokud technik zjistí, že "došlo ke snížení ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti silničního vozidla." Jinými slovy pokud porovná poslední zaznamenaný údaj na odometru u konkrétního vozu s aktuálním stavem a zjistí, že číslo se snížilo.

"Evidenční kontrola je tu od toho, aby nový majitel ojetého auta byl ochráněn od možnosti trestu za to, že si pořídil auto s přetočeným tachometrem. Když se na to při ní přijde, může odstoupit od smlouvy, jelikož vůz má v tu chvíli prokazatelnou skrytou vadu, na kterou nebyl dopředu upozorněn," vysvětluje František Peldřimovský z ministerstva dopravy. Co však bude s takovým vozem dál, ministerstvo dopravy neví.

Stavu počítadl ujetých kilometrů se stala povinně kontrolovaným údajem od 1.1. 2015, Peldřimovský ale sám připouští, že někteří technici na STK nemusí být vždy čestní a zadávat skutečný stav.

Podle některých expertů tento proces ale přesouvá odpovědnost na kupující a nepřináší řešení, které by takovým situacím předcházelo. "Ročně vykoupíme asi 70 000 vozidel," říká ředitelka AAA Auto Karolína Topolová. "Přitom nejméně 65 procent aut odmítneme vykoupit, jelikož díky platformám, které prověřují vozidlo a porovnávají jeho dostupně zjistitelné údaje, přijdeme na to, že má tachometr stočený." Kde taková vozidla končí, nikdo přesně říci neumí, podle autobazarů samozřejmě v soukromé inzerci.

Ministerstvo dopravy přiznává, že k evidenčním kontrolám a koneckonců i pravidelným kontrolám na STK dochází v době, kdy je vozidlo nejmladší a drží si nejvyšší cenu, velmi zřídka.

Zároveň však nemá jasný plán, jak by měla fungovat elektronická evidence, která by zaznamenávala kilometrový nájezd vozidel, díky čemuž by se snadno zjistilo, že někdo s tachometrem manipuloval. "Měl by se zavést systém, který by fungoval napříč celou Evropskou unií," říká europoslanec Tomáš Zdechovský.  

Tomuto nápadu se nebrání Cebia, jedna z největších v Česku fungujících společností prověřujících původ ojetých vozidel. "Velmi často se totiž setkáváme s tím, že vozidlo, které bylo zakoupeno například v Itálii, kde jezdilo pět let, bylo poté pouze na jediný den registrováno v Německu. Kupujícímu je tedy nabídnuto auto z Německa, což vypadá lákavě. Evidence, která by fungovala v celé Evropě, by pomohla zamezit takovému jednání," říká zakladatel společnosti Cebia Martin Pajer.

Například v Belgii už dva roky funguje systém Car-Pass, státem provozovaná databáze všech vozidel, do které všechny subjekty včetně servisů a autobazarů posílají informace o stavu najetých kilometrů, a to například i v takových banálních případech, jako je výměna pneumatik nebo čelního skla. Protokol Car-Pass je pak nedílnou součástí dokumentů potřebných k prodeji ojetého vozu. Prodejce ojetiny za jeho vytištění zaplatí 7,50 eura.

"Samozřejmě to neznamená, že jsme nad podvodníky, kteří tachometry stáčejí, vyzráli, ale rozhodně nám tento systém pomohl. V roce 2015 jsme registrovali jen 1197 případů neoprávněné manipulace s tachometrem, což je 0,16 % belgických ojetých aut. Hlavní slabinou systému je však to, že funguje jenom u aut provozovaných v Belgii. Uvítali bychom, kdyby se systém rozšířil i na větší území EU," říká prezident společnosti Car-Pass Michael Peelman.

"Vidím ale problém v tom, že údaje nejsou úředně ověřené, může se tedy stát, že k podvodům i přesto dojde," uvažuje Martin Pajer z Cebie."Jednotný systém navíc nevznikne tak brzy, například v Německu nebo Rakousku, což jsou pro náš český trh s ojetinami klíčové země, se VIN kód vozidla bere jako osobní údaj, na který se vztahuje ochrana osobních dat, není tak snadné informace o ojetém voze zjistit. My například denně stahujeme veškeré informace o inzerovaných vozech na dvou největších německých portálech s ojetinami a ty schraňujeme v databázi, i to nám pomáhá si o autech, která se pak nabízejí v Česku, udělat lepší obrázek," dodává Pajer. 

Robert Zubák ze společnosti Iris Ident, která rovněž ověřuje původ vozidla, poukazuje na to, že nejdůležitějším kritériem při koupi vozu by měl být jeho skutečný technický stav, nikoli kilometrový nájezd. V očích mnoha kupujících ale stále hraje velkou roli.

"Zaznamenali jsme, že identické auto s identickou výbavou a ve stejném stavu se v inzerátech nabízelo před zavedením Car-Passu za zhruba o 400 eur vyšší cenu, pokud mělo u počtu najetých kilometrů údaj 90 tisíc namísto 140 tisíc," vypočítává Peelman z belgického Car-Passu.

Stejné zkušenosti uvádí i Pajer z Cebie: "Nájezd hodnotu auta v očích kupců stále velmi ovlivňuje. Nestočený tachometr sníží cenu u auta, které při pořízení stálo 447 000 Kč, ze 190 tisíc na 162 000 korun. To znevýhodňuje ty, kteří v inzerátech uvádějí pravdivý údaj o najetých kilometrech. 

 

Právě se děje

Další zprávy