Nejúspěšnější české auto slaví 60 let. Octavia pomohla Škodě tam, kde je dnes

Škoda Octavia se začala vyrábět v lednu 1959.
Výroba Octavie začala v lednu 1959.
Šlo o modernizaci typů 440 a 445, kterým se říkalo Spartak.
Největší novinkou byla kompletně přepracovaná přední náprava odpružená vinutými pružinami.
Vzhledově dostala Octavia oproti Spartaku především novou masku chladiče.
Foto: Škoda Auto
Jan Matoušek Jan Matoušek
Aktualizováno 6. 2. 2019 10:36
Škoda Octavia slaví 60 let. První vůz tohoto jména vyjel z Mladé Boleslavi v roce 1959, kdy šlo o výraznou modernizaci typů 440 a 445. Nakonec díky variantě kombi přežil až do roku 1971. V roce 1996 se označení Octavia do nabídky Škody vrátilo a zařadilo se mezi prodejně nejúspěšnější nejen na českém, ale i evropském trhu.

Když se Škoda rozhodla na konci padesátých let zmodernizovat typy 440 a 445, kterým se říkalo Spartak, přistoupila nejen ke vzhledovým a technickým inovacím, ale také ke změně jména. Auto představené v roce 1959 získalo jméno Octavia. Co může vypadat samoúčelně, má ve skutečnosti symbolický význam - octavia znamená v latině osmá. A nový model byl nejen osmým vozem značky po druhé světové válce, ale také osmým vozem v řadě s nezávislým zavěšením všech kol.

Připomeňte si, jaký byl předchůdce Octavie:

Leckdo by mohl na první pohled říct, že Octavia se od Spartaku příliš neodlišuje. A vskutku, vizuálně vsadili designéři na jednodušší masku chladiče, mírně pozměněná zadní světla a nápis "Octavia" na předním blatníku, respektive nový přístrojový štít a volant. Po technické stránce ale konstruktéři použili novou přední nápravu s příčným zkrutným stabilizátorem a odpruženou vinutými pružinami - předchůdce měl listová pera. Listová pera, ačkoliv došlo k testování spirálových pružin, naopak zůstala zachována na zadní nápravě. Ještě v průběhu roku 1959 dostal model účinnější asymetrické přední světlomety a dělený přední nárazník.

Nová přední náprava i maska chladiče - to odlišuje Octavii od Spartaku.
Nová přední náprava i maska chladiče - to odlišuje Octavii od Spartaku. | Foto: Škoda Auto

Úpravou přední nápravy se rozchod kol vpředu zúžil na 1200 mm a o 10 mm se na 2390 mm zkrátil i rozvor náprav dvoudveřové karoserie typu tudor. Základem Octavie nicméně zůstal páteřový rám s nezávisle zavěšenými koly, nezměnila se ani délka 4065 mm. Pod kapotou Octavie se stejně jako u typu 440 ocitl řadový čtyřválec s objemem 1.1 litru, který měl 29,4 kW. Silnější Octavia Super zdědila po řadě 445 větší dvanáctistovku o výkonu 33 kW.

V obou případech přenášela sílu na zadní kola čtyřstupňová manuální převodovka. Ve spojení s motorem vpředu pak byla Octavia jednou z posledních škodovek s klasickou koncepcí pohonu. Mimochodem, kdo si v Československu chtěl tento model koupit, potřeboval na to zvláštní poukaz.

Škoda Octavia slaví 60 let od zahájení výroby. Sledujte zrození legendy | Video: Škoda

V březnu 1960 odhalila škodovka Octavii Touring Sport jako vrchol své tehdejší modelové řady. Sportovní verze dostala jedenáctistovku z roadsteru Felicia o výkonu 36,8 kW, ze stejného modelu pocházela i maska chladiče, kterou se provedení TS odlišovalo od standardních. Octavia TS byla důležitá i ze soutěžního hlediska - získala homologaci FIA pro skupinu neupravených cestovních vozů. Československý vůz se tak úspěšně účastnil především rallye a například v Monte Carlu mezi roky 1961 a 1963 dokázala posádka v Octavii třikrát opanovat třídu do 1300 cm3.

Připomeňte si působení Škody v motoristickém sportu:

Rok 1960 byl pro oblíbený model důležitý hned dvakrát. Vedle provedení TS totiž v září v Brně debutovalo také třídveřové kombi. To nabídlo především, při zachování délky i rozvoru, velký zavazadlový prostor o objemu 690 litrů (měřeno po strop) a po sklopení sedadel 1050 litrů. Tudor disponoval naproti tomu jen 360 litry.

Další výhodou Octavie Combi byly dvoukřídlé zadní dveře a s nimi i lepší přístup k zavazadlům. Základem praktické verze bylo provedení Super, což znamenalo již od začátku zážehovou dvanáctistovku. A protože kombi naběhlo do výroby v Kvasinách až v létě 1961, tak rovnou posílenou na 34,6 kW. Kombi bylo díky premiéře na podzim 1960 rovněž první Octavií, která ukázala zadní ploutvičky, upravené skupinové světlomety a novou maskou chladiče.

Dělené víko kufru bylo specialitou Octavie Combi.
Dělené víko kufru bylo specialitou Octavie Combi. | Foto: Škoda Auto

Tudor tyto detaily dostal na začátku roku 1961, kdy došlo úpravou stupně komprese rovněž ke zvýšení výkonu motoru. V případě klasické Octavie na 30,9 kW a u Octavie Super na již zmíněných 34,6 kW. Na začátku roku 1962 nabídku doplnila omlazená Octavia Touring Sport, tentokrát s dodatečným označením 1200, a výkonem zvýšeným na 40,4 kW. Stejný motor měla i Felicia Super.

Klasický tudor (a spolu s ním i kombi) ještě před koncem výroby prodělal v roce 1963 poslední modernizaci, která se dotkla masky chladiče, zadních světel nebo provedení palubní desky. O rok později Octavii (poslední vůz specifikace Super v šedé barvě vyjel 11. dubna 1964) v Mladé Boleslavi nahradil nový typ 1000 MB, který přišel s koncepcí "vše vzadu". Kombi v Kvasinách nicméně pokračovalo dál v nezměněné podobě. Až v roce 1965 došlo na první z řady dílčích modernizací, která přinesla například upravenou palubní desku s prvky z černých plastů.

O dva roky později měla premiéru další modernizace, tentokrát s novou maskou chladiče, která již postrádala typický oválný rámeček a byla tak nyní obdélníková. Posledního omlazení se Octavia Combi dočkala v létě roku 1969. Tehdy vůz přišel o zadní ploutvičky, protože vertikální světlomety nahradily horizontální ze Škody 100. Z typu 1000 MB dostal kombík nový přístrojový panel s jediným budíkem místo tří a také volant. Motor posílil na 37,5 kW.

Škoda Octavia byla oblíbená.
Škoda Octavia byla oblíbená. | Foto: Škoda Auto

Definitivně poslední Octavia Combi vyjela z Kvasin 21. prosince 1971. Publikace L&K - Škoda II. díl: Let okřídleného šípu (1945-2003) autorů Petra Kožíška a Jana Králíka udává 229 531 vyrobených Octavií, 79 489 vyrobených Octavií Super, 2273 vyrobených Octavií TS a konečně 54 086 vyrobených Octavií Combi.

První Octavia se dočkala i několika derivátů. Pro účely vnitropodnikové dopravy sloužilo několik kusů kombi přestavěného na valník. Mimo Československo, na Novém Zélandu, vznikl na základech Octavie Combi v roce 1966 off-road Trekka, připomínající svým tvarováním Land Rovery. Omezen platformou, která byla navíc zkrácena, však měl jen pohon zadních kol. Celkem mělo vzniknout na tři tisíce kusů tohoto vozu. V Pákistánu na základech Octavie Combi koncem 60. let postavili užitkový Skopak (složenina Skoda a Pakistan) s laminátovými díly karoserie.

Prohlédněte si Škodu Trekka:

Jméno Octavia se do nabídky Škody vrátilo v dubnu 1996, kdy byla představena první generace novodobého liftbacku. Šlo po Felicii o druhé auto, vyvinuté pod taktovkou koncernu Volkswagen, které navíc sdílelo technický základ se čtvrtým Volkswagenem Golf nebo prvním Audi A3. Dva roky po liftbacku přišla i varianta kombi a v obou případech byl jedním z největších trumfů objem zavazadlového prostoru.

Tentokrát jsme vyzkoušeli ojetinu. Jak je možné, že tato Octavia první generace stojí 1,2 milionu? | Video: Martin Přibyl, Jakub Zuzánek

Vedle běžných benzinových a naftových motorů se první Octavia dočkala i sportovní verze RS, pohon předních kol u některých motorů alternovala čtyřkolka. Vůz se díky "výběhové" variantě Tour vyráběl až do listopadu 2010, přičemž celkově vzniklo přes 1,4 milionu kusů tohoto modelu. Po světových i domácích rallye se potom proháněl speciál WRC.

Druhá Octavia přinesla řadu vylepšení a poprvé i terénní verzi Scout.
Druhá Octavia přinesla řadu vylepšení a poprvé i terénní verzi Scout. | Foto: Škoda Auto

Druhá novodobá generace Octavie přijela v roce 2004 a liftback opět doplnilo kombi. V obou případech nadále platila výhoda velkého objemu kufru, navíc podpořená i podstatně větším místem na zadních sedadlech. Pokračovatele se dočkala i varianta RS, novinkou bylo v roce 2006 zavedené terénní kombi Scout s vyšší světlou výškou a plastovým obložením spodní části karoserie.

Druhá generace také poprvé dostala dvouspojkovou převodovku DSG. V roce 2008 prodělala Octavia kontroverzní modernizaci, která přinesla zahnutá přední světla a další úpravy karoserie i interiéru. Do roku 2013 vzniklo na 2,5 milionu kusů druhé generace.

Aktuální třetí generace se poprvé představila na sklonku roku 2012 a oproti předchůdci přinesla atraktivnější design a byla technicky výrazně vyspělejší. Základem vozu se stala modulární platforma MQB, motorová paleta navíc v Evropě od začátku spoléhá výhradně na přeplňované motory, včetně tříválce 1.0 TSI.

Rozdíl 60 let: První Octavia z roku 1959 a zatím poslední z roku 2019.
Rozdíl 60 let: První Octavia z roku 1959 a zatím poslední z roku 2019. | Foto: Škoda Auto

Další generaci dostalo i terénní provedení Scout a sportovní verze RS, která se navíc ve variantě RS 245 se 180 kW (postupně se z ní stalo standardní provedení RS) stala nejrychlejší Škodou všech dob. Začátkem roku 2017 odhalila mladoboleslavská automobilka kritizovaný facelift s rozdělenými předními světlomety. Výrobce uvádí, že dosud prodal přes 2,5 milionu kusů třetí Octavie. Ta navíc kromě České republiky vzniká i v Číně, Indii, Rusku, Kazachstánu a Alžírsku.

(Prohlédněte si galerii nahoře u článku, stačí kliknout SEM)

 

Právě se děje

Další zprávy