Spíš solitér než něčí konkurent. Francouzská Alpine A390 si zaslouží omluvu

Nejnovější přírůstek z rodinky Alpine je jen o chlup kratší než Enyaq Coupé, přesto by vás nenapadlo tahle dvě auta spojit dohromady. Nejprve dlouho přemýšlíte, kam francouzské auto vlastně zařadit, abyste nakonec zjistili, že to neví ani samotný výrobce: trochu SUV, trochu crossover, taky trochu fastback. Vyberte si.

Na poměry elektrických SUV je A390 dost placatá, na výšku má jen 153 centimetrů. Není to samozřejmě ani A110, subtilní sporťáček utkaný podle dávné legendy. Nějaký extra prostor v interiéru také nehledejte, mezi nízkou střechu a podvozek se ještě musí vejít docela objemná baterka. Za to všechno chce Alpine 1,7 milionu s daní. Nesmysl, že?

Související

48 fotografiíProhlédnout si 48 fotografií

Může kabel nahradit benzinové burácení? První a poslední test dvou sporťáků Alpine

Když pak ještě z úst zástupce automobilky zazní, že onen zvláštní roj trojúhelníků pod hlavními světly znázorňuje rozpadající se kometu při průletu atmosférou, tělo zaplaví vlna poťouchlého veselí a už si v duchu ostříte tužku, jak to pseudosporťáku vytmavíte. Jenže pak přijdou první kilometry a spousta omluv.

Ke změně nálady vlastně úplně stačí první tři zatáčky. Dvoutunové elektroauto se jimi protáhne se samozřejmostí závodní motokáry, nikde ani náznak, že by snad muselo bojovat s odstředivou silou. Když je pak po krátké rovince před vracečkou potřeba prudce zpomalit, šestipístkové brzdy ukážou převahu, přitom ale nejsou nepříjemně kousavé.

Cesta v téhle nové Alpině ubíhá rychle, zároveň ale konejšivě, jak to má ve správném Gran Turismu být. Snaha konstruktérů zanechat v řidiči dojem je znát od prvních metrů, ostatně při zkušební jízdě potenciálního zákazníka o mnoho víc času nemají.

A tak si pomáhají osvědčenými, i zcela novými triky. Do první kategorie spadá rovnoměrné rozložení hmotnosti mezi přední a zadní nápravu v poměru 49:51, do té druhé pak trojice elektromotorů (dva nad zadní nápravou a jeden pod přední kapotou), která umožňuje vektorování točivého momentu mezi jednotlivá kola. A390 je první Alpine s pohonem na všechna čtyři, jako každý elektromobil se však obejde bez kardanu nebo mezinápravového diferenciálu — o distribuci síly tady rozhodují počítačem řízené jednotky.

Alpine A390 GT (GTS), základní údaje

Pro Alpine je typické, že k pozoruhodným jízdním vlastnostem dochází relativně jednoduchými prostředky. Zadní náprava je sice podle očekávání víceprvková, adaptivní tlumiče však auto nenabízí. Pouze klasické, i když vybavené hydraulickými dorazy. Jízda na nich sice není ultimátně sportovní, ale k charakteru GT pasuje dokonale.

Omezovač rychlosti zasahuje u verze GT při 200 km/h, u silnější GTA, která přijde na trh o pár týdnů později, dokonce až při 220 km/h. To není samo sebou, je tomu nutné přizpůsobit řadu věcí, od podvozku až po pneumatiky, které speciálně pro tento model vyrábí Michelin. Za zmínku stojí, že většina současných elektrických SUV končí na 160 km/h, ty výkonnější pak na 180 km/h.

Objednávky na A390 už jsou otevřené, nemalá základní cena je kompenzována bohatou výbavou. Na příplatky toho moc nezbývá, mezi ty nejzajímavější patří kovaná 21" kola za 56 tisíc korun nebo zadní skořepinová sedadla z karbonu za 35 tisíc.