


Navrhl první BMW X6 i několik posledních Citroënů. Spíše než auty ale belgický designér Pierre Leclercq poslední týdny budí pozornost vztahem k Rusku. Od prezidenta Putina totiž počátkem července dostal občanství, podobně jako před ním třeba herci Gérard Depardieu nebo Steven Seagal. Ruská média okamžitě rozjela soukolí propagandy, důvod tohoto kroku ale nakonec může být úplně jiný.

Dekret ruského prezidenta Vladimira Putina zveřejněný 13. července vyvolal v automobilovém světě poprask. Slavný belgický designér Pierre Leclercq, aktuálně už od listopadu 2018 ve službách Citroënu, podle něj dostal ruské občanství. Není to úplně první velké západní jméno, které jej dostalo, ruská propaganda ale i tak rozjela svou mašinerii naplno.
Samotný designér se k tomuto kroku a motivaci nijak nevyjádřil, Citroën nicméně redakci Hospodářských novin zaslal na dotaz krátkou reakci: „Rozhodnutí Pierra Leclercqa požádat o ruské občanství je jeho osobní záležitostí. Soukromá rozhodnutí našich zaměstnanců nekomentujeme. Tato skutečnost nemá žádný dopad na činnost společnosti ani na profesní odpovědnost pana Leclercqa,“ uvedla francouzská automobilka.
Není samozřejmě vůbec jisté, jestli belgický návrhář občanství přijme, byť i z vyjádření jeho zaměstnavatele vyplývá, že o něj aktivně požádal. Aby se skutečně stal ruským občanem, musí do jednoho roku složit přísahu věrnosti Ruské federaci, respektovat místní ústavu a bránit ruské zájmy. Jinak může být udělení občanství neplatné.
V médiích napříč světem se nadále objevuje otázka, proč Pierre Leclercq o občanství požádal. Zmíněná ruská propaganda v tamních médiích za tím samozřejmě vidí příklon k „tradičním hodnotám“ země.
„Od roku 2022 o ruské občanství žádá mnoho zahraničních profesionálů, kteří sdílejí tradiční hodnoty a vidí v Rusku perspektivu,“ napsal například deník Gazeta a dodal: „Příchod designéra kalibru Pierra Leclercqa do Ruska otevírá obrovské možnosti pro domácí automobilový průmysl.“
Před pár dny dokonce deník zveřejnil galerii ne zrovna povedených počítačových ilustrací, kde zkombinoval soudobá ruská auta jako Lada Largus nebo UAZ Hunter povětšinou s prvním BMW X6, které zjevně zůstává pro Rusy nejslavnějším Leclercqovým dílem. Není divu, auto se v Rusku montovalo i s úspěchem prodávalo.
Belgická média se nicméně pokusila dohlédnout i za závoj propagandy a žádost o občanství může mít docela jednodušší vysvětlení, než že by úspěšný tvůrce současné tváře Citroënu najednou zatoužil po kreslení modelů Lada v Toljatti. To vysvětlení se jmenuje rodina.
Deník 7sur7 totiž napsal, že Leclercq má ruskou manželku původně z Krymu, ukrajinského území anektovaného Ruskem. Dohromady mají tři děti, jedno z nich se v Rusku narodilo. Sám designér kdysi v jednom z rozhovorů údajně prozradil, že doma mluví nejen anglicky, ale také rusky.
Připomeňme, že Pierre Leclercq se narodil v roce 1972 v belgickém městě Bastogne. Po studiu Art Center College of Design v kalifornské Pasadeně krátce působil v karosárnách Zagato a Ghia, od roku 2000 pak třináct let pracoval pro BMW. Navrhl mimo jiné druhou generaci X5, která byla jeho prvním sériovým projektem, nebo první BMW X6.
Mezi roky 2013 a 2017 vedl design koncernu Great Wall v Číně, pak zhruba na rok zakotvil u Kie, aby se od listopadu 2018 stal šéfdesignérem Citroënu. Pod jeho vedením vznikly třeba nová C3, C3 Aircross či C5 Aircross. Naposledy se podílel na tvarech konceptu ELO.






Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.