


Masivní propouštění, škrtání modelů a zavírání továren. Volkswagen hledá cestu z hluboké krize a na obzoru se velmi pomalu rýsuje překvapivá záchrana. Němci vážně uvažují o výrobě čínských aut v Evropě. Ještě před pár měsíci by to bylo nemyslitelné, brzy se to ale může stát skutečností.

Cvikov, Emden a Hannover, k tomu závod Audi v Neckarsulmu. To jsou podle spekulací továrny koncernu Volkswagen bezprostředně ohrožené zavřením kvůli úspoře nákladů. Německá automobilka má moc kapacit, prodává ale málo auto a někdo tak možná bude muset z kola ven.
Překvapivou záchranou by se ale pro některé továrny i zaměstnance mohly stát, podle informací německého oborového magazínu Automobilwoche, čínské Volkswageny.
Není to úplně blesk z čistého nebe. Šéf koncernu Volkswagen Oliver Blume tuto možnost nečekaně otevřel už na konci dubna letošního roku. Při prezentování výsledků za první čtvrtletí poprvé připustil možnost importu čínské techniky.
V říši středu německá automobilka nabízí úplně jiné modely. Co funguje ve Wolfsburgu a celé Evropě, čínský zákazník nechce. Proto má VW celou řadu specifických čínských aut, poslední dobou doplněných o několik elektromobilů nebo modelů s prodlužovačem dojezdu vyráběných v kooperaci s lokálními partnery.
Dlouhodobě jsou jimi státní koncerny SAIC a FAW, už delší dobu k nim patří i JAC, nedávno se přidal Xpeng.
Které modely z čínského portfolia by mohly být pro Evropu zajímavé? Automobilwoche píše třeba o velkém SUV ID. Era 9X se třemi řadami sedadel, které pohání takzvaný prodlužovač dojezdu: to znamená primárně elektrický pohon, kterému ale sekunduje spalovací agregát fungující jako generátor elektrické energie.
Něco takového Volkswagen v Evropě zatím neprodává. Samotné auto by navíc mohlo vyplnit mezeru po již skončeném Touaregu.
Navíc by šlo o doplnění stávající nabídky, což je údajně také jeden z faktorů, na který vedení VW s potenciální adaptací čínských aut hledí. Asi by nemělo cenu vozit třeba elektrické SUV ve velikosti a s podobnou cenou, jakou má stávající ID.4.
Volkswagen v Číně brzy začne prodávat třeba i levné elektrické SUV Jetta X, elektrické SUV ID. Aura T6 nebo nabízí dvojici elektrických modelů vyvinutých s Xpengem: SUV ID. Unyx 08 a sedan ID. Unyx 09. Mimo to má i řadu vlastních modelů, zajímavé by mohly být hlavně některé plug-in hybridy.
Jenomže celé to má samozřejmě několik háčků. Třeba adaptaci na evropské předpisy: ačkoliv jsou všechny nové modely napěchované výbavou a asistenty – Čína navíc už dávno v bezpečnostních požadavcích tolik nezaostává za Evropou –, nadále jsou to modely vyvíjené pro jiný trh. A tak je potřeba je upravit.
Navíc pokud by se vedení Volkswagenu rozhodlo pro dovoz některého z modelů vyvinutých s lokální značkou, potřebuje i její souhlas na výrobu jinde než ve společném závodě.
Nabízí se proto i jiné „využití Číny“. Třeba nabídnutí volných kapacit již zmíněnému Xpengu, který aktuální rozjíždí evropskou expanzi. Zatím značka vyrábí z dovážených sad auta ve Štýrském Hradci u firmy Magna Steyr. Podle Automobilwoche ale pronajmutí kapacit čínskému partnerovi není příliš pravděpodobné, a to především kvůli image VW.
Německá automobilka by pak mohla přinést do Evropy i vlastní čínské platformy, což původně nebylo v plánu, a na nich stavět specifické modely pro lokální trhy.
Od roku 2028 by se měly začít v Číně vyrábět Volkswageny na elektrickém základu původně určeném jen pro čínský trh, partnerství s místními značkami mají sloužit jen na překlenovací období, než si bude VW schopen dělat elektromobily a modely s prodlužovačem dojezdu sám.



Mimo jiné i proto, že evropská řada ID v Číně moc neuspěla. Podle Automobilwoche je tato možnost interně tou preferovanou, pokud by měl VW importovat něco z Číny do Evropy.
Nadále je to nicméně běh na dlouhou trať, už jen kvůli zmíněným problémům a dodatečným nákladům na adaptaci v Evropě nevyužívané techniky.
Mimochodem do Evropy i do Česka už se neoficiální cestou čas od času některé čínské Volkswageny dostanou. Nejsou však nijak upravené, pro některé zákazníky ale kvůli kombinaci nižší ceny a typu karoserie mohou být potenciálně zajímavé.
České zastoupení značky už ale loni varovalo před tím, že taková auta nejde servisovat v oficiální autorizované síti, ani nemají podporu třeba v otázce náhradních dílů nebo aktualizací softwaru.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.



Pražští policisté pátrají po zatím neznámém muži, který podle nich v supermarketu v Ankarské ulici na Petřinách během několika dnů ukradl víc než 130 balení ořechů. Způsobil tím škodu za zhruba 15 tisíc korun, hrozí mu až dvouletý trest vězení.



Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl v úterý gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.