


Mohlo by se zdát, že v automobilovém světě snad ani jiné téma. Jenže krize Volkswagenu v těchto dnech eskaluje: nejvyšší představitelé koncernu často za velkého pískotu objeli německé závody a chystají se na boj s dozorčí radou, odbory i politiky. A vypadá to, že šéf VW Oliver Blume půjde „přes mrtvoly“. Jakýkoliv kompromis v jeho ozdravném plánu totiž zřejmě nebude možný.

V pátek 4. září se znovu sejde dozorčí rada koncernu Volkswagen, aby řešila s představenstvem jeho radikální úsporný plán. První návrh začátkem léta shodou neskončil a podle zpráv z německých médií to ani teď nevypadá na oboustranný smír. Deník Handelsblatt s odvoláním na zákulisní zdroje uvedl, že vedení koncernu v pondělí i úterý intenzivně jednalo s politickým vedením Dolního Saska.
Obě strany se snažily najít kompromisní řešení před zmíněným pátečním jednáním dozorčí rady, kde sedí mimo jiné zástupci odborů i Dolního Saska včetně předsedy tamní vlády Olafa Liese. K tomu nicméně nedošlo a představenstvo podle Handelsblattu už nevěří, že by se do pátku jakýkoliv kompromis našel.
Patová situace by mohla vést k nevídané situaci, uspořádání mimořádné valné hromady akcionářů, kteří by hlasovali o úsporných opatřeních. 53,3 procenta hlasovacích práv drží vlivné rodiny Porsche a Piëchů, 20 procent má Dolní Sasko a 17 procent pak Katar. Zatímco obě rodiny i Katar podle Automobilwoche s úsporným balíčkem Blumeho souhlasí, Dolní Sasko je proti.
Není to velké překvapení, protože právě tuto spolkovou zemi by radikální ozdravný plán zasáhl nejvíce. Aktuální informace totiž hovoří o tom, že Blume už se rozhodl, že zavře závody Audi v Neckarsulmu a Volkswagenu ve Cvikově, Emdenu a Hannoveru. Poslední dva přitom leží právě v Dolním Sasku.
Emden a Cvikov, kde se vyrábí elektromobily, mají smluvně zajištěnou výrobu do roku 2030, Hannover s výrobou lehkých užitkových aut do roku 2031 a Neckarsulm do roku 2034. Už dříve vedení koncernu uvedlo, že ani pro jednu z továren nemá po roce 2030 zatím smysluplný výrobní program. Zároveň ale Blume s finančním ředitelem Arno Antlitzem při objíždění továren v Německu zaměstnancům opakovali, že o zavření doposud rozhodnuto nebylo a je to až to poslední opatření, které by chtělo vedení dělat. Mimo jiné i z ekonomických důvodů.
Aktuální zákulisní informace ale říkají opak. A ke klidu nejen v rámci koncernu VW, ale i celého německého průmyslu, současné dohady nepřidávají. Zástupci odborů už v minulých dnech deklarovali, že jsou připravení zahájit stávku, pokud by k radikálním škrtům a zavírání závodů opravdu došlo.
Významně by se to totiž podepsalo na zaměstnanosti. Už na konci roku 2024 vznikla dohoda, že během šesti let postupně zanikne nebo nebude obnoveno v Německu 50 tisíc pracovních míst. Oliver Blume ale poslední týdny hovoří o konci dalších 50 tisíc zaměstnanců, polovině z toho v Německu, a odbory vypočítaly, že zavření továren by přineslo navíc ztrátu 40 tisíc pracovních míst. Celkem by tak Volkswagen mohl v příštích letech zeštíhlit až o 140 tisíc lidí.
Škody Auto by se bezprostřední propouštění podle dřívějších vyjádření týkat nemělo. Naopak továrny v Mladé Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí jsou plně vytížené (na rozdíl od těch ohrožených v Německu, kde často jedou „na půl plynu“), k tomu navíc vyrábí auta výrazně levněji než továrny v Německu. Dříve se psalo, že se vejdou do tří tisíc eur za jedno vyrobené auto, což je průměr, kterého by rád dosáhl Volkswagen ve všech svých továrnách, ale má k němu zatím hodně daleko.
Magazín Automobilwoche píše o tom, že ze čtyř ohrožených továren má asi největší naději ta ve Cvikově, protože by se v ní mohly vyrábět modely původně určené jen čínskému trhu. V Emdenu a Hannoveru by mohlo dojít ke konverzi na vojenskou výrobu podobně, jako je to v plánu v Osnabrücku.
Mimořádná valná hromada by se podle Handelsblattu mohla uskutečnit ještě letos na podzim, byť velké podniky se podobnému krajnímu řešení snaží vyhnout. „Právně je uspořádání mimořádné valné hromady samozřejmě možné, ale vedlo by to k otevřenému konfliktu mezi představenstvem, dozorčí radou a zaměstnanci. V době největší krize Volkswagenu za poslední dekády,“ píše Handelsblatt.
Šéfka odborů Volkswagenu Daniela Cavallová ostatně už minulý týden po vystoupení v závodě ve Wolfsburgu řekla, že vztahy mezi zaměstnanci a představenstvem s Blumem v čele jsou zničené. Zatím prý ale ne nenapravitelně. To se však může rychle změnit.
Kromě mimořádné valné hromady jsou ale ve hře – v případě, že se do pátku neobjeví nějaké řešení na poslední chvíli – samozřejmě i jiné scénáře. Může třeba dojít k dalšímu jednání mezi představenstvem VW a dozorčí radou. O tom ostatně mluví i lidé z okolí premiéra Dolního Saska Olafa Liese. Pořád to ale z obou stran bude vyžadovat nějaké kompromisy, kterých zatím ani vedení, ani odbory nebyly schopné.
Jak zástupci Dolního Saska, tak i odbory chtějí na pátečním jednání vedle představenstva také předložit vlastní plány na restrukturalizaci koncernu.



Celkové ruské ztráty ve válce proti Ukrajině, která pokračuje pátým rokem, ve středu překročily 1,5 milionu zabitých a zraněných vojáků, uvedl na sociální síti ukrajinský generální štáb. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran nezávisle ověřit.



Divadelní i filmový režisér a scenárista Patrik Hartl, který ve čtvrtek 10. září oslaví padesátiny, je autorem knižních bestsellerů Malý pražský erotikon, Okamžiky štěstí, Nejlepší víkend či 15 roků lásky. Podle své literární prvotiny Prvok, Šampón, Tečka a Karel natočil celovečerní film, který se stal v roce 2021 nejnavštěvovanějším snímkem v českých kinech.



Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.



Hasiči ukončili zásah u shořelého supermarketu Lidl v Kladně, místo převzal majitel. Likvidaci požáru, který způsobil zkrat, vyhlásili v úterý večer, řekl ve středu mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář. Škoda způsobená požárem podle odhadu dosáhla 120 milionů korun, nikdo se nezranil.



Při ruských útocích na jihu Ukrajiny v noci na středu podle místních úřadů přišli o život nejméně tři lidé, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem, který byl kvůli tomu dočasně uzavřen. Informovala o tom ruskojazyčná služba serveru BBC. Ruská armáda v noci opět útočila na Kyjev, podle záchranářů, na něž se odvolává BBC, se tyto útoky ve středu zřejmě obešly bez obětí.