


Mohlo by se zdát, že v automobilovém světě snad ani jiné téma. Jenže krize Volkswagenu v těchto dnech eskaluje: nejvyšší představitelé koncernu často za velkého pískotu objeli německé závody a chystají se na boj s dozorčí radou, odbory i politiky. A vypadá to, že šéf VW Oliver Blume půjde „přes mrtvoly“. Jakýkoliv kompromis v jeho ozdravném plánu totiž zřejmě nebude možný.

V pátek 4. září se znovu sejde dozorčí rada koncernu Volkswagen, aby řešila s představenstvem jeho radikální úsporný plán. První návrh začátkem léta shodou neskončil a podle zpráv z německých médií to ani teď nevypadá na oboustranný smír. Deník Handelsblatt s odvoláním na zákulisní zdroje uvedl, že vedení koncernu v pondělí i úterý intenzivně jednalo s politickým vedením Dolního Saska.
Obě strany se snažily najít kompromisní řešení před zmíněným pátečním jednáním dozorčí rady, kde sedí mimo jiné zástupci odborů i Dolního Saska včetně předsedy tamní vlády Olafa Liese. K tomu nicméně nedošlo a představenstvo podle Handelsblattu už nevěří, že by se do pátku jakýkoliv kompromis našel.
Patová situace by mohla vést k nevídané situaci, uspořádání mimořádné valné hromady akcionářů, kteří by hlasovali o úsporných opatřeních. 53,3 procenta hlasovacích práv drží vlivné rodiny Porsche a Piëchů, 20 procent má Dolní Sasko a 17 procent pak Katar. Zatímco obě rodiny i Katar podle Automobilwoche s úsporným balíčkem Blumeho souhlasí, Dolní Sasko je proti.
Není to velké překvapení, protože právě tuto spolkovou zemi by radikální ozdravný plán zasáhl nejvíce. Aktuální informace totiž hovoří o tom, že Blume už se rozhodl, že zavře závody Audi v Neckarsulmu a Volkswagenu ve Cvikově, Emdenu a Hannoveru. Poslední dva přitom leží právě v Dolním Sasku.
Emden a Cvikov, kde se vyrábí elektromobily, mají smluvně zajištěnou výrobu do roku 2030, Hannover s výrobou lehkých užitkových aut do roku 2031 a Neckarsulm do roku 2034. Už dříve vedení koncernu uvedlo, že ani pro jednu z továren nemá po roce 2030 zatím smysluplný výrobní program. Zároveň ale Blume s finančním ředitelem Arno Antlitzem při objíždění továren v Německu zaměstnancům opakovali, že o zavření doposud rozhodnuto nebylo a je to až to poslední opatření, které by chtělo vedení dělat. Mimo jiné i z ekonomických důvodů.
Aktuální zákulisní informace ale říkají opak. A ke klidu nejen v rámci koncernu VW, ale i celého německého průmyslu, současné dohady nepřidávají. Zástupci odborů už v minulých dnech deklarovali, že jsou připravení zahájit stávku, pokud by k radikálním škrtům a zavírání závodů opravdu došlo.
Významně by se to totiž podepsalo na zaměstnanosti. Už na konci roku 2024 vznikla dohoda, že během šesti let postupně zanikne nebo nebude obnoveno v Německu 50 tisíc pracovních míst. Oliver Blume ale poslední týdny hovoří o konci dalších 50 tisíc zaměstnanců, polovině z toho v Německu, a odbory vypočítaly, že zavření továren by přineslo navíc ztrátu 40 tisíc pracovních míst. Celkem by tak Volkswagen mohl v příštích letech zeštíhlit až o 140 tisíc lidí.
Škody Auto by se bezprostřední propouštění podle dřívějších vyjádření týkat nemělo. Naopak továrny v Mladé Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí jsou plně vytížené (na rozdíl od těch ohrožených v Německu, kde často jedou „na půl plynu“), k tomu navíc vyrábí auta výrazně levněji než továrny v Německu. Dříve se psalo, že se vejdou do tří tisíc eur za jedno vyrobené auto, což je průměr, kterého by rád dosáhl Volkswagen ve všech svých továrnách, ale má k němu zatím hodně daleko.
Magazín Automobilwoche píše o tom, že ze čtyř ohrožených továren má asi největší naději ta ve Cvikově, protože by se v ní mohly vyrábět modely původně určené jen čínskému trhu. V Emdenu a Hannoveru by mohlo dojít ke konverzi na vojenskou výrobu podobně, jako je to v plánu v Osnabrücku.
Mimořádná valná hromada by se podle Handelsblattu mohla uskutečnit ještě letos na podzim, byť velké podniky se podobnému krajnímu řešení snaží vyhnout. „Právně je uspořádání mimořádné valné hromady samozřejmě možné, ale vedlo by to k otevřenému konfliktu mezi představenstvem, dozorčí radou a zaměstnanci. V době největší krize Volkswagenu za poslední dekády,“ píše Handelsblatt.
Šéfka odborů Volkswagenu Daniela Cavallová ostatně už minulý týden po vystoupení v závodě ve Wolfsburgu řekla, že vztahy mezi zaměstnanci a představenstvem s Blumem v čele jsou zničené. Zatím prý ale ne nenapravitelně. To se však může rychle změnit.
Kromě mimořádné valné hromady jsou ale ve hře – v případě, že se do pátku neobjeví nějaké řešení na poslední chvíli – samozřejmě i jiné scénáře. Může třeba dojít k dalšímu jednání mezi představenstvem VW a dozorčí radou. O tom ostatně mluví i lidé z okolí premiéra Dolního Saska Olafa Liese. Pořád to ale z obou stran bude vyžadovat nějaké kompromisy, kterých zatím ani vedení, ani odbory nebyly schopné.
Jak zástupci Dolního Saska, tak i odbory chtějí na pátečním jednání vedle představenstva také předložit vlastní plány na restrukturalizaci koncernu.






Vláda maďarského premiéra Pétera Magyara předložila návrh zákona, kterým by z předpisů týkajících se ochrany dětí vypustila zákaz zobrazování homosexuality a transgender osob zavedený během éry dlouholetého šéfa vlády Viktora Orbána. Informuje o tom agentura AFP.



Americké akcie zahájily týden poklesem. Dolar naopak na devizových trzích posílil. Děje se tak současně s tím, jak se výnos klíčových amerických dluhopisů pohybuje nejvýše od října 2023 a ceny ropy zůstávají výrazně nad 100 dolary za barel.



Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na pondělí při návratu z Irska. V neděli v Irsku řekl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinská armáda neútočila na ruské ropné cíle, protože to škodí celému světu. Mluvčí Kremlu Trumpova slova přivítal.



Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to v pondělí sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity.



Je to teprve pár dní, co americký prezident Donald Trump při návštěvě Irska podpořil jeho sjednocení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Nyní přišel další úder pro zastánce jednotného Spojeného království. Lídři Skotska, Walesu a Severního Irska v pondělí podepsali společnou deklaraci, v níž požadují právo rozhodovat o budoucnosti svých zemí.