


Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí pro nová auta se kvapem blíží. 10. prosince by mělo být jasno o tom, jestli zákaz prodeje aut se spalovacími motory pro rok 2035 zůstane, nebo bude prolomen. Šest států teď ve snaze přesvědčit předsedkyni Evropské komise o odkladu jí dokonce napsalo dopis. Mezi signatáři je i končící český premiér Petr Fiala.

Italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk, český premiér Petr Fiala, slovenský premiér Robert Fico, maďarský premiér Viktor Orbán a bulharský premiér Rosen Željazkov. Šestice evropských politiků, která podle agentury Blooomberg napsala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž požadují odklad konce spalovacích motorů.
"Jsme v klíčovém bodě pro automobilový průmysl EU, produkci dílů a evropské klima. (…) Můžeme a musíme tlačit naše klimatické cíle efektivní cestou, nicméně nesmíme při tom zničit naši konkurenceschopnost, protože na průmyslové poušti není nic zeleného," cituje Bloomberg z dopisu evropských lídrů.
Ten přichází jen pár dnů před očekávaným rozhodnutím von der Leyenové. Všeobecně se počítá, že 10. prosince bude o zachování nebo odkladu jasno, nicméně eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro deník Handelsblatt minulý týden naznačil, že by nakonec rozhodnutí mohlo padnout o trochu později.
Každopádně posunutí zákazu nepodporuje jen šest premiérů, už dříve se podobně vyjádřil třeba německý kancléř Friedrich Merz a samozřejmě také automobilky. Jejich profesní sdružení ACEA poprvé už na konci srpna vyjádřilo nesouhlas s rokem 2035 a snahu tento termín posunout.
Třeba šéf Lamborghini Stephan Winkelmann pak na konci listopadu Hospodářským novinám řekl, že "debaty v EU se zdají být nakloněné tomu, že by se životnost spalovacích motorů prodloužila až do roku 2040".
Německý oborový magazín Automobilwoche nicméně tvrdí, že podle zákulisních zdrojů vůbec není jisté, jak celá debata kolem odkladu zákazu spalovacích motorů dopadne. Připomíná také, že není jasné, jaký postoj zastává právě předsedkyně Evropské komise. Ta se údajně soustředí především na možnosti finanční pomoci Ukrajině v boji proti Rusku od roku 2026.
A tak je prý ve hře i možnost, že sice na první pohled von der Leyenová skutečně oznámí odklad, nicméně s několika podmínkami. Tou asi nejzásadnější by byl podíl elektromobilů ve fleetech. Automobilwoche tak píše o tom, že firmy budou muset mít ve flotilách od roku 2027 minimálně 50 procent elektromotorů a po roce 2030 dokonce 90 procent elektromobilů.
V mnoha zemích - třeba Německu, ale i České republice - přitom právě firmy nakoupí většinu aut. Německo je na dvou třetinách, Česko zhruba na 75 procentech. Magazín to označuje jako "zadní vrátka k zákazu spalovacích motorů".
Proti takovému opatření se nicméně staví třeba Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch. Jeho člen Jens Gieseke, mimo jiné také expert německé vládní CDU/CSU pro dopravu, tvrdí, že by něco takového evropskému autoprůmyslu vůbec nepomohlo.
Zdaleka ne všechny státy Evropské unie ale podporují prolomení zákazu v roce 2035. Francouzi považují zachování termínu za důležité kvůli masivním investicím automobilek. "Pokud posuneme termín 2035, zapomeňte na evropské továrny na baterie," řekl na říjnovém summitu EU francouzský prezident Emmanuel Macron.
Země galského kohouta také podporuje elektrifikaci flotil, ovšem s preferencí evropských modelů. Tím bojuje proti nastupující čínské konkurenci, která umí, díky masivním státním dotacím, vyrábět a tím pádem prodávat elektromobily levněji než Evropané.
Právě sílící čínská konkurence a také slabší poptávka po elektromobilech přitom automobilky a politiky donutila o možnosti posunu konce spalovacích motorů jednat.












Poslední olympijský závod rychlobruslařky Martiny Sáblíkové nedopadl tak, jak si přála, přesto opouštěla ovál v Miláně dojatá. Po nemoci nedokázala bojovat se soupeřkami o přední umístění a obsadila 12. příčku. V rozhovoru s novináři uvedla, že chtěla pouze dojet do cíle a odvděčit se fanouškům za podporu, které se jí v minulých dnech dostávalo.



Stanovisko k vymáhání dotací po holdingu Agrofert bude podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) dokončeno v řádu dnů. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) o něm bude poté informovat veřejnost, odpověděl ve čtvrtek poslancům na dotaz bývalého předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Promlčení možnosti dotace vymáhat podle ministra nehrozí, lhůta uplyne až v prosinci příštího roku.



Devět mrtvých a 27 zraněných si vyžádala střelba na střední škole v kanadském městečku Tumbler Ridge v provincii Britská Kolumbie. Šéfredaktor Matyáš Zrno ve videu popisuje okolnosti tragédie i zatím dostupné informace o pachateli.



Kim Čong-un podle jihokorejských zpravodajců určil svého nástupce. Má jím být jeho třináctiletá dcera Kim Ču-e. Stala by se tak už čtvrtou generací dynastie vládnoucí Severní Koreji. Kdo je dcera dvaačtyřicetiletého diktátora a proč její jmenování vyvolává tolik otazníků?



Čeští hokejisté mají za sebou historicky nejhorší vstup do olympijského turnaje, v Miláně podlehli Kanadě jednoznačně 0:5. Byť proti týmu, který po návratu hráčů z NHL mnozí považují za největšího favorita, drželi v první třetině krok, postupně se projevila obrovská kvalita zámořských hvězd.