


Navzdory sankcím se v Rusku znovu začala vyrábět nová BMW. Velký návrat kdysi populární německé automobilky se ale nekoná, v její bývalé továrně v Kaliningradu pouze našli zásobu nepoužitých dílů a rozhodli se ji zužitkovat. Přesto to Rusové opět podávají jako jedno ze svých velkých automobilových vítězství.

Pro BMW měli Rusové vždycky slabost a neskončilo to ani po sankcích z jara 2022. Německá automobilka sice po útoku na Ukrajinu oficiálně ukončila veškeré aktivity v zemi, prostřednictvím paralelních dovozů se ale bohatí zákazníci k novým X5, X6 nebo X7 mohou i nadále dostat.
Jak třeba informoval na sociální síti Telegram ředitel analytické firmy Avtostat Sergej Celikov, za prvních pět měsíců letošního roku se v Rusku prodalo 6451 nových aut BMW, o 51 procent více než loni. Z evropských značek, dostávajících se do země neoficiálními kanály, je to vůbec nejlepší číslo.
Minimálně pár desítek z prodaných BMW navíc vzniklo přímo v Rusku, v Kaliningradě. Tamní automobilka Avtotor byla až do vypuknutí války dlouholetým partnerem BMW, mezi lety 1999 a 2022 jich tam vzniklo přes 260 tisíc. A v posledních měsících zřejmě objevila sklady plné nikdy nepoužitých dílů. Jak totiž informoval zpravodajský web rozhlasové stanice Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL), už v březnu 2025 se v Kaliningradu opět začala vyrábět nová BMW. Loni jich takto mělo vzniknout 145.
Konkrétně jde o modely X5, X6 a X7, podle jednoho z prodejců BMW v Rusku zatím výhradně s naftovým třílitrový šestiválcem, pohonem všech kol a automatickou převodovkou. Jde o verzi xDrive30d. Chystá se ale údajně i montáž oblíbených benzinových osmiválců.
Má to ale jeden háček: ačkoliv jsou auta oficiálně prodávaná s nálepkou modelového roku 2025 nebo 2026, vizuálně i dalšími prvky odpovídají verzím z roku 2022. Tedy ještě před modernizací, kterou BMW všem třem modelům v minulých letech dopřálo (X5 se dokonce nedávno představila v úplně nové čtvrté generaci).
Mluvčí BMW se pro RFE/RL od výroby v Rusku distancovala s tím, že auta jsou sestavována ze starých dílů, které v zemi zůstaly po odchodu v roce 2022. Aby se vyhnula rizikům, upřesnila prý automobilka úřadům, prodejcům i zákazníkům, že jde o neautorizované výrobky.
Že s auty postavenými nově v Avtotoru nemá BMW nic společného ani nejsou v jeho interní databázi, připustil pro web Autonews.ru i šéf skupiny AvtoRevizorro Kirill Černov, která trojici „ruských“ BMW prodává. Zároveň v tom ale nevidí žádný problém, protože alespoň prý takto sestavená SUV nemohou dostat aktualizaci softwaru, která by z aut udělala „cihly“. To se loni v Rusku stalo některým modelům Porsche.
Podle Černova není zápis do databáze BMW nutný ani pro zajištění náhradních dílů, k nim už si v Rusku našli cestu jinak. Ostatně i auta sestavovaná v Kaliningradě mají některé díly vyrobené v posledních měsících, jiné pak Avtotor vyrábí přímo v Rusku: ne vše totiž BMW při svém odchodu zanechalo.
Verze před modernizací prodejce označuje za „poslední normální“, protože zmíněné díly jdou jednoduše vyměnit bez nutnosti registrace v online databázích. Kirill Černov dále tvrdí, že kvalita výroby „ruských“ BMW je stejná jako u aut paralelně dovážených z Německa, ceny jsou pak relativně podobné.
Za X5 a X6 chtějí v Rusku nejméně 11,9 milionu rublů (asi 3,26 milionu korun), X7 je o milion rublů (asi 274 tisíc korun) dražší. Zákazník prý ale dostane auto v plné výbavě, v závislosti na dostupnosti dílů si může zvolit i příplatky typu M paket nebo audio Bowers & Wilkins.
Kolik takových BMW může v Kaliningradu vzniknout? Černov tvrdí, že přesné číslo dostupných dílů nezná. Analytik Christopher Ludwig nicméně RFE/RL řekl, že Avtotor by měl před zavedením sankcí zásobu veškerých dílů na minimálně tříměsíční výrobu, spíše dokonce šestiměsíční či delší. „Pokud továrna vyráběla před válkou tisíc aut měsíčně a teď jich dělá jen 50, tak jen zásoba dílů na tři měsíce by vydržela pět let,“ uvedl Ludwig. S dodatkem, že jde nicméně jen o spekulace a odhady.






Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.



Hala, v níž byly uskladněné elektrokoloběžky, hořela v pondělí od brzkého rána v Čelákovicích u Prahy. Objekt 100krát 50 metrů se působením plamenů zbortil. Škoda je předběžně odhadnutá na 80 milionů korun. Hasiči ráno vyhlásili třetí stupeň poplachu ze čtyř, později ho snížili na druhý. Odpoledne začali s rypadlem rozebírat zborcenou halu.



Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil 1300 hektarů porostu. V pondělí večer to oznámil na stanici France 2 ministr vnitra Laurent Nuňez. Podle něj v souvislosti s požárem policie zadržela dva lidi. Již dříve ministr řekl, že existuje silné podezření, že požár někdo založil úmyslně.