Navzdory sankcím se v Rusku znovu začala vyrábět nová BMW. Velký návrat kdysi populární německé automobilky se ale nekoná, v její bývalé továrně v Kaliningradu pouze našli zásobu nepoužitých dílů a rozhodli se ji zužitkovat. Přesto to Rusové opět podávají jako jedno ze svých velkých automobilových vítězství.
Pro BMW měli Rusové vždycky slabost a neskončilo to ani po sankcích z jara 2022. Německá automobilka sice po útoku na Ukrajinu oficiálně ukončila veškeré aktivity v zemi, prostřednictvím paralelních dovozů se ale bohatí zákazníci k novým X5, X6 nebo X7 mohou i nadále dostat.
Jak třeba informoval na sociální síti Telegram ředitel analytické firmy Avtostat Sergej Celikov, za prvních pět měsíců letošního roku se v Rusku prodalo 6451 nových aut BMW, o 51 procent více než loni. Z evropských značek, dostávajících se do země neoficiálními kanály, je to vůbec nejlepší číslo.
Minimálně pár desítek z prodaných BMW navíc vzniklo přímo v Rusku, v Kaliningradě. Tamní automobilka Avtotor byla až do vypuknutí války dlouholetým partnerem BMW, mezi lety 1999 a 2022 jich tam vzniklo přes 260 tisíc. A v posledních měsících zřejmě objevila sklady plné nikdy nepoužitých dílů. Jak totiž informoval zpravodajský web rozhlasové stanice Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL), už v březnu 2025 se v Kaliningradu opět začala vyrábět nová BMW. Loni jich takto mělo vzniknout 145.
Konkrétně jde o modely X5, X6 a X7, podle jednoho z prodejců BMW v Rusku zatím výhradně s naftovým třílitrový šestiválcem, pohonem všech kol a automatickou převodovkou. Jde o verzi xDrive30d. Chystá se ale údajně i montáž oblíbených benzinových osmiválců.
Má to ale jeden háček: ačkoliv jsou auta oficiálně prodávaná s nálepkou modelového roku 2025 nebo 2026, vizuálně i dalšími prvky odpovídají verzím z roku 2022. Tedy ještě před modernizací, kterou BMW všem třem modelům v minulých letech dopřálo (X5 se dokonce nedávno představila v úplně nové čtvrté generaci).
Mluvčí BMW se pro RFE/RL od výroby v Rusku distancovala s tím, že auta jsou sestavována ze starých dílů, které v zemi zůstaly po odchodu v roce 2022. Aby se vyhnula rizikům, upřesnila prý automobilka úřadům, prodejcům i zákazníkům, že jde o neautorizované výrobky.
Že s auty postavenými nově v Avtotoru nemá BMW nic společného ani nejsou v jeho interní databázi, připustil pro web Autonews.ru i šéf skupiny AvtoRevizorro Kirill Černov, která trojici „ruských“ BMW prodává. Zároveň v tom ale nevidí žádný problém, protože alespoň prý takto sestavená SUV nemohou dostat aktualizaci softwaru, která by z aut udělala „cihly“. To se loni v Rusku stalo některým modelům Porsche.
Podle Černova není zápis do databáze BMW nutný ani pro zajištění náhradních dílů, k nim už si v Rusku našli cestu jinak. Ostatně i auta sestavovaná v Kaliningradě mají některé díly vyrobené v posledních měsících, jiné pak Avtotor vyrábí přímo v Rusku: ne vše totiž BMW při svém odchodu zanechalo.
Verze před modernizací prodejce označuje za „poslední normální“, protože zmíněné díly jdou jednoduše vyměnit bez nutnosti registrace v online databázích. Kirill Černov dále tvrdí, že kvalita výroby „ruských“ BMW je stejná jako u aut paralelně dovážených z Německa, ceny jsou pak relativně podobné.
Za X5 a X6 chtějí v Rusku nejméně 11,9 milionu rublů (asi 3,26 milionu korun), X7 je o milion rublů (asi 274 tisíc korun) dražší. Zákazník prý ale dostane auto v plné výbavě, v závislosti na dostupnosti dílů si může zvolit i příplatky typu M paket nebo audio Bowers & Wilkins.
Kolik takových BMW může v Kaliningradu vzniknout? Černov tvrdí, že přesné číslo dostupných dílů nezná. Analytik Christopher Ludwig nicméně RFE/RL řekl, že Avtotor by měl před zavedením sankcí zásobu veškerých dílů na minimálně tříměsíční výrobu, spíše dokonce šestiměsíční či delší. „Pokud továrna vyráběla před válkou tisíc aut měsíčně a teď jich dělá jen 50, tak jen zásoba dílů na tři měsíce by vydržela pět let,“ uvedl Ludwig. S dodatkem, že jde nicméně jen o spekulace a odhady.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
USA uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu
Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.
Musiala po dalším kolapsu promluvil: Vím, že to vypadá děsivě
Německý fotbalový reprezentant Jamal Musiala dnes zkolaboval v Heindenheimu v generálce Bayernu Mnichov na sobotní utkání o Superpohár proti Dortmundu.
Archeologové v Limě objevili 1400 let staré pozůstatky muže
Archeologové v peruánském hlavním městě Limě objevili pozůstatky muže, které jsou staré přibližně 1400 let. Nález z archeologického naleziště Huaca Pucllana podle peruánského ministerstva kultury pravděpodobně souvisí s rituální obětí a mohl být součástí obřadu spojeného s uzavřením podzemního vodního kanálu. O nálezu informovala agentura DPA.
EU už roky potají sleduje UFO. Zájem vyvolal podivný případ z Malajsie
Evropská komise zřejmě neidentifikované anomální jevy sleduje aktivněji, než se dosud veřejně vědělo. Brusel se takzvanými UAP údajně zabývá již několik let. Nejde však o hledání mimozemského života, ale o snahu zjistit, co se skutečně pohybuje ve vzdušném prostoru a zda to nepředstavuje bezpečnostní riziko.
ŽIVĚ Parlamentní volby v září nebudou svobodné, Kreml si výsledek objedná, míní expert
Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.