Nouzové brzdění bude povinnou výbavou. Funguje dobře, dokud to autu nezačne klouzat

Martin Přibyl Martin Přibyl
13. 2. 2019 14:06
Systém nouzového brzdění, který pomocí kamer, radarů nebo lidaru sleduje prostor před vozem, a pokud se v něm nachází překážka, dokáže auto obvykle nouzově zastavit, se stal v poslední době u většiny aut standardní výbavou. K udělení maximálního pětihvězdičkového hodnocení ho totiž vyžaduje organizace Euro NCAP, která se zabývá zkoumáním bezpečnosti moderních aut.
Audi A6 se nejprve snaží zabrzdit za atrapou ve 25 km/h na suché a kluzké vozovce. Test se následně opakuje v 50, resp. 45 kilometrech za hodinu. | Video: ADAC

Přínos podobných systémů považují za významný i vlády, jen v rámci EU prý při nehodách ve městech, kde automatické brzdění funguje nejlépe, zemřelo 9500 lidí, z toho 40 % chodců.

V Japonsku bude nouzové brzdění povinné od roku 2020, v rámci Evropské unie od roku 2022. OSN dokonce připravuje speciální regulaci s přísnými a harmonizovanými požadavky na tento bezpečnostní systém. Vztahovat se bude na všechny země, které na červnovém zasedání OSN povinnost nasadit nouzové brzdění přijmou za svou.

Díky aktivitě Euro NCAP však v Evropě nepůjde o zásadní změnu. Nouzové brzdění totiž kvůli snaze získat maximální hvězdičkové hodnocení dávají do standardní výbavy automobilky povětšinou již dnes. A Euro NCAP pochopitelně nehodnotí jen samotnou přítomnost systému. Požaduje také, aby fungoval. Auto tedy posílá s postupně se zvyšující rychlostí v rozmezí 10 až 50 kilometrů za hodinu na nafukovací atrapu stojícího vozu.

Test probíhá při teplotách od pěti do čtyřiceti stupňů Celsia a většina aut ho zvládne. V roce 2018 prošly zkouškou bez ztráty kytičky dvě třetiny systémů. Co se ale stane, když při testu navodíte zimní podmínky? 

To se rozhodl vyzkoušet německý autoklub ADAC, který výše popsaným způsobem namířil proti překážce nové Audi A6. Za podmínek předepsaných NCAP fungovalo bezvadně. V poslední možné chvíli samo naplno duplo na brzdy a bezpečně zastavilo za nafukovací atrapou.

Jakmile ale vnější teplota klesla k minus jednomu stupni a vozovka začala klouzat, auto svoje chování nezměnilo. Brzdit začalo na stejném místě a do atrapy se opřelo. Naštěstí alespoň ve výrazně nižší rychlosti.

Podle ADACu tedy systém při své činnosti neuvažuje počasí a další podmínky nacházející se v okolí vozu. Pokud by do jeho algoritmů vstupovala vnější teplota, informace z dešťového čidla nebo údaje ze systému ESP o prokluzu kol, podle nichž se dá určit, jaký charakter má povrch silnice, začal by před překážkou brzdit o poznání dříve.

Jen v takovém případě by nouzové brzdění dokázalo nehodám zabránit za jakéhokoli počasí a v o poznání širším spektru situací na silnici. V současnosti se tedy dá spíše spolehnout jen na to, že dokáže následky nehody zmírnit. Ostatně samotné automobilky v marketingových materiálech tvrdí, že se asistent "aktivací brzd snaží zmírnit následky střetu". Spolehnout se na něj zatím nedá.

 

Právě se děje

Další zprávy