Skončí Nissan v Evropě? Ředitel varuje, že clo na auta z Británie značku zničí

Martin Frei Martin Frei
27. 2. 2020 14:10
Japonské automobilky přišly do Británie v 80. letech, kdy země usilovala o co nejužší hospodářské sepětí s Evropským společenstvím. Dnes vrcholí opačný proces a složitá jednání znovu hrozí zavedením cla. Nissan, který v Británii ročně vyrobí přes 400 000 aut pro celou Evropu, se obává o vlastní budoucnost a tisíce pracovních míst.
Foto: nissan

Evropské automobilky znervózňuje další spor o podobu brexitu. Premiér Johnson sice přestal hrozit odchodem bez dohody, když na podzim prosadil výhodnější uspořádání vztahů s Irskem. V lednu však některé země v čele s Francií přišly s požadavkem, aby se britská legislativa i po odchodu podřizovala ekologickým či daňovým standardům EU. To Londýn důrazně odmítl a jednání uvízla na nesmiřitelných pozicích. Pokud by se politické rozpory nepodařilo urovnat do konce roku, nemohla by být podepsána ani smlouva o volném obchodu a veškeré zboží by bylo zatíženo desetiprocentním clem.

Pro automobilky operující na území Británie je tento scénář noční můrou už od referenda v roce 2016 a jejich představitelé už pronesli bezpočet různých varování. Evropský ředitel Nissanu Gianluca de Ficchy ale pronesl vůbec nejpříkřejší slova minulý týden. "Ve hře není jen budoucnost britského závodu v Sunderlandu, ale celá naše evropská strategie. Za těchto podmínek nedokážeme naše auta prodávat," řekl de Ficchy na tiskové konferenci ve Francii.

Foto: Nissan

Nissan je na vývozu z Británie do zbytku Evropy mimořádně závislý. Závod v Sunderlandu vyrábí obchodně klíčové modely Qashqai a Juke i elektromobil Leaf. Loni šlo celkem o 440 000 vozů. Z Japonska se dováží jen větší SUV X-Trail, malá Micra se vyrábí ve Francii dohromady s Renaultem Clio.

Na existenční hrozby si nicméně Nissan částečně zadělal sám. Prodeje evropské divize v posledním čtvrtletí klesly o 23 % a přispěly ke ztrátě přes dvě miliardy korun. Ve stejné chvíli, kdy ředitel de Ficchy varuje před likvidačními důsledky cla na zboží z Británie, další manažeři vyjednávají se španělskými odboráři o propouštění v Barceloně, kde se vyrábí pick-up Navara a dodávka NV 200.

V riskantní pozici je i stylová značka Mini patřící německému BMW. V Evropě loni prodala 215 150 vozů, z nichž nadpoloviční většina pocházela ze závodu v Oxfordu. Menší část se vyrábí v Holandsku. Zástupci Mini se už loni v květnu nechali slyšet, že pokud by podmínky po Brexitu byly nevýhodné, přestěhují výrobu do Rakouska k firmě Steyr. Ta značce Mini vypomáhala už v minulosti.

Foto: Honda

Honda se už rozhodla svou továrnu v severoanglickém Swindonu zavřít, dojde k tomu příští rok. Rozhodnutí přímo nesouvisí s Brexitem, nýbrž s celkovou nejistotou na evropském trhu, který navíc tvoří jen 2 % celosvětových prodejů Hondy. Automobilka zde má nevyužité kapacity, poslední čtyři roky z britského závodu vozidla vyváží i do USA. Kromě Swindonu Honda zavře i továrnu v tureckém Gebze.

Toyota loni v Británii vyrobila přes 100 000 vozů Auris a Corolla a také 300 000 motorů. Žádné vyjádření k celní problematice však nevydala a aktivity v Británii se naopak chystá rozšířit. Bude zde smluvně vyrábět další model pro značku Suzuki.

K dlouhodobým kritikům brexitu patří Jaguar Land Rover. Celní bariéry by prý firmu donutily omezit další investice do domácích závodů. Na pozadí těchto vyhrůžek v podmiňovacím způsobu však už padlo rozhodnutí přesunout výrobu dalšího modelu do nové továrny v Nitře. Na jejím vybudování se Land Rover dohodl se slovenskou vládou už v listopadu 2015, půl roku před referendem o brexitu.

Což výmluvně ilustruje složitost současné situace. Brexit nebyl a není jediným faktorem, proč automobilový průmysl hledá uplatnění jinde než na logisticky nevýhodném ostrově s relativně drahou pracovní silou. Závody Hondy, Mini a Nissanu dnes zaměstnávají 14 000 lidí. Jen o málo víc, než kolik jich přišlo na dlažbu v letech 2002 až 2011, když General Motors, Peugeot a Ford zavíraly britské továrny a stěhovaly výrobu do Rumunska, Polska, Turecka a na Slovensko. Nadějí dneška zůstává, že Londýn s Bruselem mají čas najít takovou dohodu, která by celním bariérám a dalšímu odlivu podnikatelských aktivit předešla.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy