Zákazy vjezdu do center měst mohou začít platit i pro nová auta, píší německá média

Martin Přibyl Martin Přibyl
17. 12. 2018 15:56
Evropský soud v Lucemburku minulý týden vyhověl stížnosti Madridu, Paříže a Bruselu. Evropská komise podle něj neoprávněně zvýšila limity vypouštěných škodlivin. Následovat mohou podle německých médií zákazy vjezdu i pro nejnovější naftová auta.
Rozhodnutí evropského soudu by podle německých médií mohlo znamenat zákaz vjezdu i pro nejmodernější diesely.
Rozhodnutí evropského soudu by podle německých médií mohlo znamenat zákaz vjezdu i pro nejmodernější diesely. | Foto: iStock

Příčina sporu mezi městy a Evropskou komisí se datuje do roku 2016, do období krátce po aféře Dieselgate. Volkswagen tehdy upravil řídicí software svých aut tak, aby emise splnil jen při laboratorním testování, a na skutečné silnici pak auta vypouštěla výrazně větší množství škodlivých oxidů dusíku.

To pochopitelně vyžadovalo akci ze strany Evropské unie. Evropská komise proto zavedla testování emisí i v běžném provozu, s ohledem na nepředvídatelné podmínky při podobných testech (a také na nátlak výrobců) ale zavedla speciální koeficienty. V přechodném pětiletém období tak mohla auta vypouštět 2,1násobek laboratorně požadovaného limitu 80 mg NOx na kilometr, následně měl tento koeficient být snížen na 1,5.

Reálně tak auta dnes smí v běžném provozu místo osmdesáti vypustit 168 mg oxidů dusíku na jeden kilometr a právě to se nelíbí evropským metropolím, které by (i kvůli požadavkům EU) potřebovaly snížit znečištění ovzduší ve městech.

Evropský soud jim nyní dal za pravdu. "Komise neměla právo na to, aby upravila limity emisí oxidů dusíku pro testy v reálném provozu," cituje odůvodnění Reuters. Rozhodnutí komisařů prý dokonce mělo porušit lidská práva a další zákony. Evropská komise teď má rok na to, aby legislativu upravila a aby dala novou jistotu automobilkám i jejich zákazníkům.

Podle německých médií se ti teď mohou bát toho, že jejich jen pár měsíců staré auto nebude zanedlouho směr do center evropských metropolí. "V zásadě existuje možnost, že se města mohou vyslovit i pro zákazy vjezd vozidel, které splňují nejnovější emisní předpis Euro 6," řekl německému Spiegelu ředitel Centra pro management v automotive (CAM) Stefan Bratzel.

Paříž by ráda v roce 2024 zakázala vjezd všem naftovým autům, Berlín prý o něčem podobném uvažuje již od roku 2020. Zákaz by se v německé metropoli měl vztahovat na v současné době platnou emisní normu Euro 6c (ta totiž ještě nevyžaduje měření emisí v reálném provozu). A vzhledem k tomu, že zvýšené limity škodlivin platí i pro benzinové motory, můžeme se dočkat omezení i u nich, píše německý Focus.

Celý trh s novými auty se tak dostává do paradoxní situace. Ano, existují automobily, které navýšenou hranici využily, ale jsou i vozy, které v reálném provozu produkují dokonce zlomek toho, co jim povoluje norma.

Německý autoklub ADAC dlouhodobě měří v rámci svého EcoTestu reálné emise aut na silnicích. Procedura je podle jeho vyjádření náročnější než v případě emisních testů předepsaných Evropskou komisí. Realita není tak špatná, jak si myslí německá senátorka Regine Güntherová, která prohlásila, že "ani diesely s Euro 6 nejsou čisté".

To totiž platí u starší verze normy označené Euro 6b (emise se u ní měří v laboratoři ještě podle starého cyklu NEDC). V případě EcoTestu bylo zkoušeno 69 Euro 6b modelů, které v průměru vypustily 341 miligramů NOx na kilometr. Pod 80 mg se dostalo jen šest aut (mimo jiné VW Multivan, Land Rover Discovery a BMW řady 1).

Novější emisní normy Euro 6c (přechází na přísnější laboratorní cyklus WLTP) a Euro6d-TEMP (vyžaduje také měření emisí v reálném provozu) ale podle autoklubu vykazují výrazně lepší výsledky. "V případě 25 testovaných modelů jsme naměřili průměrné emise oxidů dusíků 81 mg/km," píše ADAC. Výsledky testů si můžete prohlédnout na webu ADACu.

Například BMW 218d Active Tourer vypustí do vzduchu jen 14 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Stejný výsledek platí i pro podstatně větší kombi 520d Touring. Rekordmanem je BMW X1 sDrive 18d, které vyprodukuje dokonce jen osm miligramů NOx na kilometr! Řada nafťáků je v testu čistších než jejich benzinoví sourozenci.

ADAC tak varuje před panikou. "Podle rozhodnutí soudu především Evropská komise neměla rozhodnout o navýšení limitů způsobem, jakým to udělala. Limity pro vypouštěné oxidy dusíku teď bude muset stanovit právně vyhovujícím způsobem," řekla Focusu mluvčí ADACu Katrin van Randenborgh. Lidé by ale podle ní měli mít jistotu, že si mohou pořídit jen nové vozy, které splňují veškeré předpisy.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy